Anežský klášter, Praha

 dsc01479

Adresa:
Klášter u sv. Anežky České, U Milosrdných 17, 110 00 Praha - Staré Město
Typ prací:
Přeložení střešních ploch
Oplechování úžlabí a arkýře nad severní a západní částí křížové chodby klarisek
Investor:
Národní galerie
Zhotovitel:
GEMA ART GROUP a.s.
Realizace: 09/2012-05/2013

 


Bývalý klášter zasvěcený sv. Anežce České, jedné z nejvýznamnějších ženských osobností české historie, je již od roku 1978 zapsán na Seznam národních kulturních památek České republiky. Klášter nechala v letech 1231 – 1234 vystavět dcera krále Přemysla Otakara I., a to společně se svým bratrem a králem Václavem I. Jednalo se o první klášter sester klarisek v románsko-gotickém stylu na našem území.

Těsně po dostavbě v roce 1234 se zde sv. Anežka stala matkou představenou. Poté byl v bezprostředním sousedství vystavěn mužský klášter řádu menších bratří. Ačkoliv spolu konventy sousedily, žily si svým vlastním duchovním životem. Ženský klášter s kostelem sv. Františka se rozkládal na větší rozloze než sousední františkánský klášter s kostelem sv. Barbory.
V roce 1261 byl v areálu založen kostel sv. Salvátora, ten měl sloužit jako důstojné pohřebiště rodu Přemyslovců. Pochována zde byla zakladatelka sv. Anežka, také Václav I. se svou chotí Kunhutou Štaufskou, jejich syn Přemysl Otakar II. s manželkou Kunhutou Uherskou, sestra Kunhuty Uherské – Gutta a další. Význam kláštera jako duchovního a kulturního centra Prahy začal po smrti Anežky České v březnu 1282 postupně upadat.
Během husitských válek byl klášter drancován kališníky, kteří si z prostor konventu zřídili sklad zbraní. Sestry klarisky se zachránily útěkem do kláštera sv. Anny, který byl jako jeden z mála ušetřen. Po uklidnění poměrů se jeptišky vrátily zpět, klášter však živořil a pustl. Ke změnám došlo v roce 1556, kdy prostory získali dominikáni, zatímco klarisky se musely odstěhovat do kláštera v Panenském Týnci. Klášter byl postupně opravován. Po sedmdesáti letech (1626) se klášter opět navrátil do rukou sester klarisek, jež konvent spravovaly až do jeho zrušení vlivem Josefských reforem z let 1781 – 82.
Komplex byl posléze využíván jako řemeslnická dílna a ubytovna pro chudé. Vzhledem k tomu, že místo navazovalo na židovské ghetto pražského Josefova, které se nacházelo ve velmi špatném stavu, uvažovalo se o kompletní demolici bývalého kláštera v rámci pražské asanace. Díky vysokým nákladům a odporu části veřejnosti, která se sdružila ve spolku Jednota pro obnovu kláštera blahoslavené Anežky, bylo od původních návrhů opuštěno.
Anežský klášter procházel postupnou obnovou během celého 20. století. K nejrozsáhlejším přestavbám dochází v roce 1953 a o deset let později. Tehdy se realizovaly úpravy interiérů pro účely Národní galerie. Dochovaná gotická architektura předurčila místo pro umístění sbírky středověkého a raně renesančního umění, která byla instalována v roce 2013.
Vzhledem k ojedinělé historické hodnotě místa byl projekt rekonstrukce střešních ploch jednou z prestižních zakázek přelomu let 2012/2013. Před samotnou realizací bylo nutné provést zajištění veškerých potřebných zkoušek a měření. Přeložení střešních ploch se týkalo prostorů nad západní a severní částí křížové chodby, nad černou kuchyní a nad severojižním křídlem. Další práce zahrnovaly oplechování úžlabí a arkýře.
Práce započaté v září 2012 byly dokončeny k 31. květnu 2013.