Průčelí jižní věže katedrály sv. Víta, Praha

Přízemní masiv věže ve tvaru mohutného hranolu odděluje od dalších dvou pater, charakterizovaných útlejším a vznosnějším architektonickým článkováním, jemné kamenické krajkoví hlavní římsy s balustrádou. Obě horní patra věže, členěná velkými okny v ústupkových lomených ostěních a nedochovanými originálními věžními hodinami, vznikala až po roce 1399. Jejich architektonický styl se od parléřovského výrazně liší a je již dílem Petrových synů Jana a Petrlíka.

Číst dál...

Socha sv. Václava v kapli sv. Václava v katedrále sv. Víta, Praha

Opuková socha sv. Václava, která vznikla kolem roku 1370, je vysoká něco málo přes dva metry a váží zhruba 400 kg. Jejím autorem je Petr Parléř, dvorní architekt a sochař císaře Karla IV. Socha sv. Václava je významným zástupcem celé kolekce uměleckých děl, jimiž císař vědomě navázal na tradici českého přemyslovského státu a propojil ji s kultem sv. Václava, považovaného za věčného vládce Čech, který pouze milostivě propůjčuje svoji moc právě vládnoucímu knížeti jako dočasnému reprezentantu země.

Číst dál...

Zámek Kynžvart

 Zámek Kynžvart – sídlo někdejšího rakouského kancléře Metternicha (1773-1859) patří mezi nejnavštěvovanější turistické cíle západních Čech. Místo láká návštěvníky díky své architektuře ve stylu vídeňského klasicismu, rozsáhlým parkem s drobnými empírovými stavbami a zejména cennými sbírkami. K nejatraktivnějším částem patří knihovna se středověkými rukopisy a prvotisky či kabinet kuriozit.
V letech 1998 až 2000 proběhla rekonstrukce interiérů i fasády zámku. GEMA ART GROUP a.s. se podílela na záchraně památky jako hlavní subdodavatel restaurátorských prací. Cílem projektu byla zvláště konzervace a částečná rekonstrukce dochovaných nástěnných maleb interiéru a obnova původního vzhledu fasády, která byla provedena na základě restaurátorských průzkumů a studia archivních materiálů. Výsledky odborných prací byly v březnu 2000 oceněny prestižním oceněním Europa Nostra. Nestátní mezinárodní organizace Europa Nostra založená v roce 1963 každoročně udílí ceny za ochranu kulturního dědictví.
Náročná obnova zámku Kynžvart přinesla mnoho zajímavých informací dokládající architektonický vývoj stavby, jaké byly uskutečněny opravy a přestavby, ale i informace o uměleckých a architektonických ambicích jeho majitelů i architektů, kteří se na stavbě podíleli. Význam objektu byl dále zdůrazněn zapsáním zámku Kynžvart do seznamu národních kulturních památek České republiky v roce 2001.

Číst dál...