Kostel sv. Mikuláše, Čečovice na Domažlicku

Kostel sv. Mikuláše je typem panské kaple s kamennou tribunou. Tribuna zde měla pro své šlechtické majitele funkci samostatné oratoře, neboť je opatřena zvláštním oltářem se schránkou pro uložení svatých ostatků. Obdélná loď kostela tvoří se stejně vysokým i širokým pětiúhelně zakončeným chórem jediný prostor, který je zaklenutý křížovou klenbou a osvětlený vysokým lomenými gotickými okny. Tímto řešením stavba připomíná francouzské palácové kaple, stavěné podle vzoru pařížské st. Chapelle. Jednotlivé prvky stavby jsou slohově odvozeny z průčelí katedrály ve Štrasburku a z časově i místně bližší věže katedrály v bavorském Řezně. 

Číst dál...

Zámek Nelahozeves

Ojedinělý skvost renesanční zámecké architektury si nechal v polovině 16. století postavit vlivný úředník královského dvora Florián Griespek z Griespeku. Přední zemský šlechtic, který se díky věrným službám císaři Ferdinandu I. dočkal závratné společenské kariéry, si pro místo své rezidenční novostavby vybral panství nedaleko od jeho pražské dvorské kanceláře. Nelahozeves zakoupil v roce 1544 a o devět let později zde začala vznikat velkolepá reprezentativní stavba, v níž umělecky založeny stavebník s oblibou hostil humanistický kroužek básníků a postupně budoval rozsáhlou knihovnu a obrazárnu.

Číst dál...

Klášter Porta Coeli, Tišnov

Klášter cisterciaček v Tišnově založila královna Konstancie Uherská, vdova po králi Přemyslu Otakarovi I. Zřízení kláštera přikázal již za svého života král Přemysl Otakar I. a vyhradil pro něj určitý majetek k získání prostředků na jeho stavbu.
Tradice ženských klášterů, spjatých už svým založením s příslušnicemi panovnického rodu se odvíjí již od 10. století, doby vzniku nejstaršího konventu v českých zemích, kláštera benediktinek u sv. Jiří na Pražském hradě. Podobně jako v Tišnově, lze také tam vypozorovat výjimečné postavení kláštera na specifické výzdobě, konkrétně na tympanonu jižního portálu kostela s vyobrazením královské donátorské dvojice. V klášteře tišnovském je podobně skvostná, světským elementem poznamenaná výzdoba ještě více překvapivá, neboť cisterciácké kláštery byly vždy vedeny tou nejasketičtější řeholí.

Číst dál...

Valdštejnský palác, Praha - Malá Strana

Areál Valdštejnského paláce byl postaven v letech 1623 až 1634 Albrechtem z Valdštejna, vévodou frýdlantským a knížetem meklenburským. Autorství architektonického projektu je připisováno italským stavitelům Andreu Spezzovi a Giovannu Pieronimu. Na dostavbě posledních palácových budov se podílel další Ital – architekt Niccolo Sebregondi. Raně barokní komplex vzbuzoval mezi návštěvníky Prahy úžas již v 17. století. Památka představuje unikátní typ severoitalské městské palácové architektury. Nevšedním vizuálním zážitkem je dodnes dochovaná zahrada s grottou a krápníkovou stěnou.
Komplex byl v roce 1945 rodu Valdštejnů zkonfiskován. Poté se zde nacházelo ministerstvo kultury, Národní galerie a Pedagogické muzeum Jana Ámose Komenského. Ke změnám došlo v roce 1996, kdy bylo vydáno rozhodnutí přesunout do těchto reprezentativních prostor sídlo Senátu Parlamentu ČR. Následovala nutná rekonstrukce objektu.
Odborné restaurátorské zásahy na vysoce profesionální úrovni prováděla GEMA ART GROUP. O citlivé rekonstrukci památkově cenných prvků svědčí prestižní ocenění od mezinárodní federace pro kulturní dědictví spolupracující s Evropskou unii – Europa Nostra. Europa Nostra Award byla udělena za příkladné restaurování a zachování památkového komplexu. Do projektu o získání titulu Europa Nostra bylo zapojeno celkem 300 rekonstrukcí z 19 zemí světa.

Číst dál...