Bílkova zeď areálu hřbitova, Poděbrady

 bilek zed tabule nahrat

Adresa:
Bílkova ulice čp. 57, 290 01 Poděbrady – Kluk 
Typ prací:
Restaurování ohradní zdi dle návrhů J. Fanty, s plastikami F. Bílka
Investor:
Město Poděbrady 
Zhotovitel: GEMA ART GROUP a.s.
Realizace:
2002 

 

 
FOTOGALERIE:
Celkový pohled na hřbotov v Poděbradech - Kluk Plastiky od F. Bílka - stav před restaurováním Demontovaný reliéf - stav před restaurováním Nástěnná malba - stav po restaurování Stav před restaurováním Stav po restaurování

  • Historie místa
  • Restaurátorské práce
  • Další info

 Hřbitov v poděbradské čtvrti Kluk se řadí k nejcennějším ukázkám funerálního umění přelomu 19. a 20. století. Státem chráněnou památkou byl hřbitov vyhlášen již v květnu 1958.
Poděbradský hřbitov se v minulosti nacházel v jiných lokalitách města, než-li je tomu nyní. Nejstarší hřbitov byl v Poděbradech založen na konci 11. století v místě dnešní ulice Na Vinici. V průběhu 14. století se pohřbívalo u katolického kostela Povýšení sv. Kříže. Hřbitov se v průběhu 17. století z kapacitních důvodů rozšířil i ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie.
Ke změnám dochází za panování císaře Josefa II. (1780-1790), jenž vydal zákaz pohřbívání v blízkosti kostelů. Na konci 18. století byl tedy založen hřbitov nový, a to v oblasti dnešních Purkyňových sadů. Pohřbívání však nemělo dlouhého trvání. Již v osmdesátých letech 19. století byla v bezprostřední blízkosti hřbitova zahájena výstavba nových domů. Noví obyvatelé si hřbitov v těsném sousedství svého nového obydlí nepřáli, proto byl hřbitov přestěhován do Kluku a na jeho původním místě byl zřízen park. Náhrobky byly definitivně přemístěny na současný hřbitov v průběhu roku 1903. V městské části Kluk byl původně založen hřbitov pro evangelíky, a to již v roce 1896. O židovskou a katolickou část byl hřbitov rozšířen při jeho další výstavbě v letech 1902 až 1903.
Autorem stavebních návrhů byl architekt a designér Josef Fanta (1856 -1954), jeden z nejvýraznějších představitelů české secese. Z jeho největších staveb lze zmínit vstupní halu hlavního nádraží v Praze nebo budovu Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky Na Františku. Zahradnické úpravy byly provedeny na základě plánů Františka Thomayera (1856 -1938), jednoho z největších zahradních architektů své doby. František Thomayer byl mimo jiné autorem parkové úpravy na Karlově náměstí, zahrady v blízkosti dnešního Úřadu vlády ČR nebo Letenských sadů v Praze.
K umělecky nejpůsobivějším částem poděbradského hřbitova patří severní zeď navazující na kapli s původní márnicí. Zeď je členěna celkem 47 sloupy, mezi nimiž se nachází 42 kamenných reliéfů. Tématem reliéfů jsou pravidelně opakující se motivy na téma: Anděl smrti a vykoupení, Sv. Máří Magdaléna, Kristus s křížem a Plačící Panna Marie. Jednotlivé medailony jsou spolu spojeny sgrafitovými pásy s náboženskými texty. Reliéfy i sgrafita jsou dílem českého sochaře a představitel secesního symbolismu – Františka Bílka (1872 – 1941). Jeho dílo v sobě často reflektuje náboženské motivy ve smyslu zoufalství nad vinou člověka, vykoupení, naději i víru. K nejvýraznějším uměleckým počinům patří plastiky Slepci, Život je boj či Mojžíš. Bílek se vedle sochařství dále věnoval architektuře. Unikátní ukázkou secesního symbolismu je tak jeho vlastní vila na pražských Hradčanech. Stavba prošla v letech 2008 až 2010 rozsáhlou rekonstrukcí, na níž se významnou měrou podílela GEMA ART GROUP a.s.
Spojení talentované trojice Fanty, Thomayera a Bílka tak dalo vzniknout hřbitovnímu areálu neobyčejné umělecké hodnoty. V roce 1971 bylo provedeno kompletní restaurování cenné Bílkovy zdi, včetně rekonstrukce sgrafitových nápisů. K dalším opravám Bílkova díla došlo až po 30 letech. Zeď s nápisy a reliéfy se nacházela v havarijním stavu, proto bylo nutné provést kompletní stavební, restaurátorské a rekonstrukční práce.

Zdroj:
Poděbradský hřbitov - kulturní památka pod spisovým číslem 1932. Polabí. [online]. [cit.2011-06-07]. Dostupné z: < http://www.polabi.com/e_download.php?file=data/editor/174cs_1.pdf&original=Pod%C4%9Bbradsk%C3%BD%20h%C5%99bitov.pdf  >.

Restaurátorské práce vedené odborníky z GEMA ART GROUP a.s. zahrnovaly kompletní obnovu hřbitovní zdi. První rozsáhlejší restaurátorská úprava na památce byla provedena v průběhu roku 1971. Již tenkrát se zeď nacházela ve špatném stavu. Hlavním problémem byla zejména popínavá vegetace, která pokrývala celou zeď a udržovala na památce vlhkost. Z těchto důvodů byla již tehdy nutná rekonstrukce sgrafitového nápisu a reliéfů. K dalším rozsáhlým restaurátorským zásahům dochází až v letech 2001 až 2002, kdy je provedena kompletní rekonstrukce zdi, která byla odborníky shledána ve značně havarijním stavu. Jedním z faktorů je blízkost frekventované silnice a emise, které se podílejí na degradaci povrchu hřbitovní zdi.
Práce prováděné společností GEMA ART GROUP a.s. zahrnovaly restaurování zdí, kamenných reliéfů, prejzové krytiny a rekonstrukci sgrafitového nápisu. Pro zvolení optimálního postupu prací bylo nutné provést restaurátorský průzkum i chemický rozbor kamenných reliéfů. Práce byly vedeny v souladu se Zákonem č. 20/1987 o státní památkové péči.

Restaurování omítek a kamenných částí zdí:
Omítky i kamenné části byly silně znečištěné. Omítky kolem sgrafit vykazovaly značný stupeň zvětralosti. Kamenné hlavy sloupů a sokl zdi byly silně znečištěny řasou a vegetací. Povrch omítek i kamenných částí byl nejprve restaurátory opatrně očištěn za užití tlakové vody. V případě omítky následovalo odstranění uvolněných partií, více dochovalé části byly zpevněny. Následovalo provedení nové omítky: na zpevněný podklad byla nanesena vápenná omítka a poté vrstva štuku určeného pro venkovní účely.
Defekty na kamenné části zdi byly eliminovány tmelením. Zároveň odborníci provedli petrifikaci kamene za použití organokřemičitanů.

Úpravy prejzové krytiny:
Koruna zdi je pokryta glazovanými prejzy, jejichž funkce na hřbitovní zdi je více estetická, než-li praktická. Prejzy byly na mnoha místech popraskány nebo zcela chyběly. Odborníci tudíž přistoupili ke zhotovení identických kopií. Kopie byly vytvořeny formou, která přesně odpovídala prejzům dochovaným. Následovalo nanášení glazurního nátěru.

Restaurování sgrafit:
Sgrafitová výzdoba doplňující reliéfy F. Bílka. je tvořena trojicí nápisů, které se opakují po celé délce hřbitovní zdi: „Popřej jim - místa občer/stvení – světla/pok-oje", „Matko milosr-denství Ježíše po/tomto pu-tování/nám-ukaž", „Pohlcena jest- smrt vítězství/ smrti kde-jest panství/ tvé - osten".
Před zahájením prací byl nejprve proveden restaurátorský průzkum, který odhalil fragmenty originálů z roku 1903. Většina omítek se sgrafity však byla rekonstruována v rámci restaurátorských prací prováděných na památce v roce 1971. Následujících třicet let již na hřbitovní zdi neprobíhaly žádné další rozsáhlejší opravy, sgrafity byly v havarijním stavu.
Povrch byl nejprve očištěn od překrytých vrstev, následovalo kompletní zpevnění opakovaným napouštěním vápennou vodou. Následovala obnova intonakové (svrchní) vrstvy.
Rekonstrukce sgrafit byla provedena za pomoci archivní dokumentace a dochovaných fragmentů. Originální části byly ponechány bez překryvu. Výběr barevnosti sgrafita odpovídá původní podobě z počátku 20. století: tedy černé písmo na bílém pozadí. Technika vrypu a kletovaný povrch omítky vycházel z původní technologie.

Restaurování reliéfů od F. Bílka:
Na hřbitovní zdi se nachází celkem 42 kusů reliéfů ve tvaru medailonů od sochaře Františka Bílka. Všechny byly v průběhu prací demontovány a odvezeny do ateliéru. Před zahájením restaurování byla nejprve provedena chemická analýza materiálu reliéfů, aby byl zvolen optimální postup pro záchranu Bílkova díla. Výsledky laboratorních rozborů byly dále konzultovány s geology. Odborníci se shodli, že 95 % hmoty reliéfů tvoří oxid křemíku, zřejmě se tak jedná o dinasové křemence. Plastiky tedy nejsou tvořeny kufsteinským vápnem, jak s původně očekávalo.
Reliéfy byly značně poškozené, některé části vykazovaly rozsáhlé praskliny. Částečně rozpadlé reliéfy bylo nutné opětovně slepit za užití polyesterové pryskyřice. Retuše prováděli odborníci tmely s přidáním jemnozrnných písků. Barevná povrchová úprava byla provedena retušemi oxidu železa.
Následovalo zpětné osazení na hřbitovní zeď. K upevnění se použilo kotvení antikorozními čepy. Po osazení byly provedeny závěrečné úpravy barevnosti reliéfu i zrestaurovaných sgrafit v okolí.

Celkový pohled na hřbitovní zeď - před rekonstrukcí Celkový pohled na hřbitovní zeď - před rekonstrukcí Detail reliéfu - stav před rekonstrukcí Stav reliéfu před restaurováním Stav reliéfu před restaurováním Stav hřbitovní zdi před rekonstrukcí Stav reliéfu před restaurováním Stav hřbitovní zdi před rekonstrukcí Detsil nápisu - před restaurováním Stav po demontáži reliéfu Stav zdi před rekonstrukci Průběh prací Průběh prací Stav nástěnné malby po restaurování Nástěnná malba - stav po restaurování Demontovaná část reliéfu - zadní strana Demontovaná část reliéfu Demontovaná část reliéfu

 Hřbitov v Poděbradech je otevřen denně od 9:00 - 17:00 hod.