Záchrana suterénních prostorů historických domů v Husově ulici, Praha - Staré Město

gate

Adresa:
Husova 19-21, 110 00 Praha 1 – Staré Město
Typ prací:
Vysušení prostor po povodni
Konzervátorské práce
Restaurování opukového zdiva
Zhotovitel: GEMA ART GROUP a.s.
Realizace:  05-11/2003 

 

 

 

  • Historie místa
  • Restaurátorské práce
  • Další info

 Historické domy v Husově ulici patří k nejstarším měšťanským domům na území Starého Města pražského. Trojice domů, v níž galerie sídlí, jsou románského či gotického původu. Dům U Klíčů (U Zlatého hada), kde se nalézají výstavní prostory, je nejstarším ze zmiňované trojice. Jádrem domu je kamenný románský dvorec z 12. století. Zachovala se zejména obytná část, tedy místnost čtvercového půdorysu, uprostřed se nachází sloupek zakončený krychlovou hlavicí. Zdivo místnosti je obloženo pravidelnými opukovými kvádříky. V průběhu 13. století byl dům přestavěn do gotického stylu, terén byl tehdy zvýšen, a proto se z původních románských obytných prostor stalo sklepení. Také gotická podoba domu byla v následujících letech upravena a dům získal renesanční podobu. Taktéž zbylé dva původně gotické domy byly v průběhu staletí přestavěny do barokního a klasicistního slohu.
Domy již od 19. století chátraly, proto se v této době uvažovalo o jejich demolici v rámci pražské asanace, která probíhala na přelomu 19. a 20. století. Stav domů byl již natolik kritický, že musely být v roce 1957 alespoň prozatímně staticky upraveny. Rozsáhlé rekonstrukce zde probíhaly v letech 1965 až 1973. Poté byl prostor domů využíván k výstavám krátkodobějšího charakteru, které zde pořádala Galerie Středočeského kraje. Galerie založená v roce 1963 působila na rozličných místech středních Čech jako je zámek Nelahozeves, Mladá Boleslav, Roztoky u Prahy, Kladno, v Průhonice apod. Galerie se zaměřuje na české umění 20. a 21. století. Svůj koncept si tak udržela i po změně politických poměrů po listopadu 1989. Tehdy byla v roce 1989 přejmenována na České muzeum výtvarných umění v Praze, aby se v roce 2009 opět vrátila k názvu Galerie Středočeského kraje (GASK). K rekonstrukci prostor došlo po povodních v srpnu 2002, kdy musel být původní románský prostor v suterénu odborně vysušen a konzervován, a dále v roce 2009. Po rekonstrukci se místu opět změnil název na GATE Galerii, která zde sídlila do počátku roku 2014. Jednalo se o pobočku Galerie Středních Čech, která má od roku 1998 své stálé místo v Jezuitské koleji v Kutné Hoře. Domy v Husově ulici byly využívány jako informační centrum, multimediální expozice v románských sklepích, Art shop, stylová kavárna a galerie krátkodobých výstav.

Zdroj:
DRAGOUN, Zdeněk a kol. Románské domy v Praze. Praha-Litomyšl:Paseka, 2002. 365s.
VLK, Miloslav. Domy v Husově ulici. České muzeum výtvarných umění[online]. Vystaveno 2007[cit. 2011-05-16]. Dostupné z: < http://www.cmvu.cz/cz193m-/domy-v-husove-ulici/ >.
GASK O NÁS[online]. Vystaveno 2010[cit.2011-05-16]. Dostupné z: < http://www.gask.cz/o-nas >.

 Ničivé povodně roku 2002 se nevyhnuly ani trojici historických domů v Husově ulici, jejichž původ sahá do doby románské a gotické architektury. Suterénní prostory byly zcela zatopeny. Prvními kroky provedenými po proběhnuvších povodních bylo odčerpání vody a základní očištění stěn. Prostor byl poté 5 měsíců větrán, aby mohly být na počátku roku 2003 zahájeny odborné práce, které uvedly historický suterén do původní podoby.

Vysoušení prostor suterénu po povodni:
Před započetím sanačních prací bylo nutné provést nové rozvody elektroinstalace, kabeláž tak byla zalita do betonu. Následovaly odborné práce vedené společností GEMA ART GROUP a.s. Celý povrch zdiva byl stále zavlhčen, přičemž míra vlhkosti se značně lišila, nejméně postižená byla část zdiva u schodiště.Ve špatném stavu byla též shledána podlaha tvořená neprodyšnými glazurovanými dlaždicemi. Také stav kamenného zdiva byl kritický. Odborníci zjistili na mnoha místech praskliny, odlučování od povrchu i zpráškovatění. Na řadě míst došlo k vymytí spár, které se dále drolily a byly zcela nesoudržné.
Odbornému vysoušení nejprve předcházelo zjištění míry vlhkosti a salinity povrchových vrstev kamene. Vzhledem ke skutečnosti, že opuka je velmi citlivá na změnu klimatu a prudké výkyvy by mohly způsobit její rozpad, muselo vysoušení probíhat kontrolovaným způsobem. Celý proces tak trval několik měsíců, ztráty ve vrstvách tak byly minimální. Již v průběhu vysoušení došlo k lokálnímu zpevnění kamene. v místech, kde hrozilo odlupování.
Restaurátoři preferovali odvětrávání suterénu přirozeným způsobem. Pro tyto účely tak bylo rozhodnuto využít šachty teplovodu, které procházejí severní stěnou.výstavních prostor. Šachty tak byly vyčištěny a do míst původně zazděných otvorů byla vsazena větrací okénka. Změny systému odvětrávání byly dále provedeny i v části vedoucí do Husovy ulice. Zde byla instalována nová větrací okénka krytá mřížkou tak, aby nedocházelo k zatékání vody a zanášení oken nečistotami.
Dalším krokem k dosažení přirozeného vysušení kamene bylo odstranění stávajícího spárování. Poté se suterén ponechal na 4 měsíce vyschnout, proces byl po celou dobu monitorován restaurátory. Poté následovaly samotné restaurátorské práce.

Restaurování opukového zdiva:
Po 4 měsících, kdy byla vlhkost z kamene již odstraněna, následovalo zpevnění obnaženého kamenného zdiva organokřemičitým konsolidantem s akrylátovým kopolymerem. Zřetel byla kladena na zajištění paropropustnosti všech povrchových vrstev, což zajistí dlouho životnost kamene.
Následovala obnova spárování v původním rozsahu. Taktéž spáry musely být vyplněny paropropustným materiálem.
V prostorách suterénu se dále nachází původní kamenný sloup. Ten byl nejprve zbaven nepůvodních cementových doplňků, které se nacházely zejména na patce sloupu. Po odstranění nepůvodních doplňků, byla chybějící část doplněna umělým kamenem opukového typu.
Také zdivo do výsky zhruba jednoho metru bylo ošetřeno prostředkem, který tlumí vliv kolísající okolní vlhkosti suterénu. Na závěr byly provedeny lokální retuše povrchu kamenného zdiva.