Zámek Liběchov

 c

Adresa:
Litoměřická 143, Liběchov
Typ prací:
Restaurátorské práce na plastikách
 
Investor:
Národní muzeum v Praze
Zhotovitel:
GEMA ART GROUP a.s.
Realizace: 2003

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zámek Liběchov Zámek Liběchov Zámek Liběchov Zámek Liběchov
V první polovině 19. století vlastnil panství a zámek průmyslník Antonín Veith, ptřícím mezi mecenáše, kteří svými velkorysými finančními příspěvky ovlivnili českou kulturu probouzejícího se národního obrození. Přestože byl národnostní Němec, naučil se česky a velkou zálibu našel i v české národní historii. Okolí liběchovského zámku se rozhodl přetvořit v romantický park s připomínkami slavné historie českého národa. Ve třicátých letech 19. století pozval do Liběchova malíře Josefa Navrátila, který v letech 1838-1843 vyzdobil hlavní sál zámku malbami v duchu romantického historismu. Za námět mu posloužil mytologický epos z českých dějin „Vlasta" z pera E. K. Eberta. Na zámku se tento zručný dekoratér podílel i na méně okázalých dílech , vytvořil malované supraporty velkého sálu či kresebné návrhy zařízení zámeckých interiérů. Další ukázkou zemského vlastenectví zadavatele se stala výzdoba tzv. českého pokoje s malovanými podobiznami slavných historických osobností.
Počátkem čtyřicátých let se po studiích do Liběchova vrací i bývalý zámecký kuchtík a budoucí slavný český sochař Václav Levý, jenž se podílel na opravách poškozených a torzálně zachovalých soch v zámeckém parku a jeho výzdobu doplnil dekorativními vázami a alegorickými plastikami Jara a Podzimu.
Dílna sochaře Matyáše Bernarda Brauna vytvořila v Liběchově vstupní zámeckou bránu s alegorickými postavami Persea a Diany a pro zahrady dodala sochy plné dynamismu s náměty Jupitera, Herakla, Ganyméda. Pozoruhodnou klenbu hlavního sálu v roce 1732 vyzdobil Václav Vavřinec Reiner freskami s antickými mytologickými scénami, představujícími svatbu Amora a Psýché na Olympu. Tyto Reinerovy malby se bohužel do dnešních dnů nedochovaly.
V prostředí liběchovského zámku tehdy na Veithovo pozvání pobývali nejen významní umělci, ale také zástupci české duchovní elity: František Palacký, Josef Jungmann, Bernard Bolzano. Brněnský kněz a estetik Matouš Klácel inicioval v malebném prostředí nedalekých lesů sochařské monumenty mytologického Blaníka, svéráznou a četnými reliéfy zdobenou umělou grottu a mohutné plastiky Čertových hlav, které do masívů pískovcových skal vytesal Václav Levý. Vytvořil tak své životní dílo a výzdobu zámku harmonicky prokomponoval s okolní přírodou.
Předmětem restaurátorských prací se staly sochy víl, alegorické sochy na mostě, socha Merkura s flétnou, socha Herkula a plastiky Lva a Gryfa v parku.