Hrad Křivoklát

krivoklat

Adresa:
Správa státního hradu Křivoklát, Křivoklát 47, 270 23 Křivoklát
Typ prací:
Konzervace gotické okenní kružby
Zhotovení identické kopie gotické okenní kružby a její osazení
Průzkum a návrh restaurování zaklenutí přechodu z prvního patra severního křídla vnitřního hradu do starého paláce
Monitorování teploty a vlhkosti povrchu stěn, podlah a kleneb v kapli hradu
Zhotovitel: GEMA ART GROUP a.s.
Realizace: 1999 – 2004

 

 
FOTOGALERIE:
Celkový pohled na hrad Křivoklát Exteriér hradu Křivoklát Stav před restaurátorským zásahem Stav před restaurátorským zásahem Stav před restaurátorským zásahem Stav před restaurátorským zásahem Průběh prací Původní kružba Průběh prací - zhotovení identické kopie Průběh prací - zhotovení identické kopie Průběh prací - příprava na osazení identické kopie gotické kružby Průběh prací - příprava na osazení identické kopie gotické kružby Identická kopie gotické kružby Osazování identické kopie místo gotické kružby Osazení identické kopie místo gotické kružby Gotické okno hradu po osazení identické kopie za poničenou gotickou kružbu Interiér hradní kaple Gotická okna - pohled z interiéru

  • Historie místa
  • Restaurátorské práce
  • Další info

 První písemné zmínky o místě nalezneme v Kronice Čechů sepsané v letech 1119 až 1125 děkanem svatovítské kapitoly Kosmasem. Kosmas zde píše, že Křivoklát byl založen v průběhu 11. století jako jeden z menších dvorců podřízených knížecímu dvorci ve 4 km vzdáleném Zbečně. Systém dvorců využívala přemyslovská knížata jako místa odpočinku během svých lovů v okolních lesích. Již samotný název „Křivoklát" vychází z podoby okolní přírody. Staročeské slovo „kláta" lze přeložit jako kleč.
Vznik kamenného hradu spadá do období let 1230 či 1240, tedy do vlády Přemysla Otakara I. (1230-1253) a Václava I. (1230-1253). Archeologické výzkumy z let 2004 až 2006 potvrdily, že kamenný hrad vznikl na místě dřevěného dvorce. Ještě do devadesátých let 20. století převažovaly názory, že původní dvorec se pravděpodobně nalézal na nedalekém Zámeckém vrchu. Z nejstaršího období existence kamenného hradu pochází horní hrad s dochovanými románskými okénky.
K dalším stavebním úpravám dochází za vlády Přemysla Otakara II. (1253-1278), kdy byl palác navýšen o horní patro s velkým sálem a kaplí. Křivoklát tak získal podobu vrcholně gotického panovnického sídla.
Soustavnější stavební činnost byla dále rozvíjena za panování Václava IV. (1378-1419) - vášnivého lovce, který si místo velmi oblíbil. V této etapě byla vystavěna obdélníková budova purkrabství, věž Huderka a Prochoditá věž. Stavebními úpravami prošel též horní hrad, kde bylo přistavěno severní křídlo. Václav IV. nechal dále vystavět nové opevnění, včetně parkánu a nárožní věže.
Pozdně gotickou podobu hradu, která se s drobnými úpravami dochovala dodnes, vtisknul Křivoklátu král Vladislav Jagellonský (1471-1516). Přestavba vedená purkrabím Karlštejna Janem Hrozkem z Proškovic probíhala v letech 1490-1500. K nejrozsáhlejším úpravám došlo v oblasti horního hradu, který byl přestavěn v monumentálním stylu. Zejména hradní kaple s detailní plastickou výzdobou a promyšlenou ikonografií patří k nejkrásnějším ukázkám tzv. vladislavské gotiky. Autorem přestavby kaple byl pravděpodobně německý architekt Hans Spiesse.
V následujících letech docházelo pouze k drobným stavebním úpravám, hrad sloužil spíše jako žalář prominentních vězňů. Svého času zde dleli významní kazatelé Jednoty bratrské jako Jan August, Jakub Bílek či alchymista dvora císaře Rudolfa II. Edward Kelley.
V průběhu třicetileté války (1618-1648) byl Křivoklát vypleněn saskými vojsky. V roce 1658 byl hrad zastaven rodu Schwarzenberků, později Valdštejnům. Definitivně prodán byl císařem Karlem VI. (1711-1740) rodu Fürstenberků.
K rozsáhlé stavební činnosti dochází kolem roku 1850, a to na popud archeologa a teoretika umění Jana Erazima Vocela. Hrad se tehdy, po rozsáhlém požáru, který v roce 1826 zachvátil obzvláště střešní krytiny hradu, nacházel v havarijním stavu. Rekonstrukce probíhala dle návrhů Josefa Mockera.
V roce 1929 byl hrad odkoupen československým státem, v průběhu třicátých let 20. století zde probíhaly stavební úpravy vedené Kamilem Hilbertem. V následujících letech probíhaly dílčí úpravy, archeologické výzkumy a restaurátorské práce. Hrad je přístupný veřejnosti v průběhu celého roku. Architekturu a historii Křivoklátu si mohou návštěvníci přiblížit na prohlídkových trasách s odborným výkladem.

Zdroj:
BENEŠOVSKÁ, Klára. Státní hrad Křivoklát. Praha: Středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, 1985. 16s.
BIRNBAUMOVÁ, Alžběta. Křivoklát: státní hrad a památky v okolí. Praha: STN, 1960. 39s.
DURDÍK, Tomáš. Pozůstatky zástavby s románskými architektonickými prvky v areálu dolního hradu na Křivoklátě. In: Sborník Společnosti přátel starožitností, 1996, č. 4, s. 71-76.
KAŠE, Jiří-OUTRATA, Jan. Křivoklát. Praha:Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1983. 141s.
MENCLOVÁ, Dobroslava. Křivoklát. Praha: Středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, 1975. 10s.
NACHTMANOVÁ, Alena - RAZÍM, Vladislav. Křivoklát a lovecký hvozd v době přemyslovské. In: Přemyslovské Křivoklátsko, 2010. s. 12-36.

Práce, které zajišťovala GEMA ART GROUP a.s. se týkaly zejména průzkumů, restaurování a konzervace pozdně gotických oken v hradní kapli. Kaple s umělecky hodnotnou výzdobou patří mezi nejcennější ukázky pozdně gotického umění na našem území. V případě odborných prací tak restaurátoři přistupovali k památce s maximální opatrností a tolerancí k dochovaným hodnotám. Samotnému započetí prací proto předcházely rozsáhlé průzkumy a zkoušky pro stanovení nejoptimálnějších a nejšetrnějších postupů. Nechybělo ani roční monitorování teplotních a vlhkostních výkyvů v kapli pro stanovení nejvhodnějšího režimu památky.

Konzervace gotické kružby:
Jednalo se zde o pětimetrové raně gotické okno nacházející se v severní zdi hradní kaple. Okno je tvořeno profilovanými kamennými pruty, které jej vertikálně dělí na tři pole. Výplně oken tvoří oblé vitráže - bucny zalévané do olova.
Práce byly započaty v říjnu 2003. Nejprve byl proveden restaurátorský průzkum pro zjištění nejoptimálnějšího postupu zásahů. Kamenný materiál okna byl již silně degradovaný, modelace prvků kružby byly z velké části destruovány. Nejhůře postižena byla část okna z venkovní strany, kde profilace již zcela chyběla. Kružba dále vykazovala drobné statické trhliny. Odborníci konstatovali havarijní stav architektury, proto bylo rozhodnuto o konzervaci kamenného prvku a jejím uložení do vhodnějšího prostředí v areálu hradu.
Originál byl nejprve detailně fotograficky dokumentován, kružby fotogrametricky zaměřeny a k jednotlivým skleněným částem byly vytvořeny papírové kopie. Na základě těchto zjištění zhotovili restaurátoři přesnou repliku.
Povrch kamene originálu byl nejprve opatrně očištěn a nejohroženější části konsolidovány, až poté se přistoupilo ke snímání jednotlivých kamenných částí z okenního otvoru. Kružba byla sňata po částech, tvary originálů nebyly nově děleny. Se záchranou originálu se dále pokračovalo v restaurátorském ateliéru. Povrch byl očištěn tlakovou parou, aby následovala komplexní konsolidace kamenného materiálu. K lepení odtržených částí kružby se užilo polyesterové pryskyřice. Rozsáhlé plastické defekty restaurátoři retušovali tzv. muzeálním způsobem pod povrchem kamene. Tedy bez rekonstrukcí zničených ploch. Konzervovaný originál byl poté upevněn do samonosné kovové konstrukce a umístěn na kovový podstavec v prostorách hradní konírny.

Zhotovení identické kopie gotické kružby:
Pro zhotovení kopie byl vybrán křemičitý pískovec z Kocbeře, který svým složením nejlépe odpovídal originálu. Replika byla zhotovena sekanou technikou. Spárování ostění bylo doplněno nejvhodnější spárovací maltou složenou z odpovídajících frakcí písku pojených vápnem s hydraulickými složkami. Nové plastické retuše byly opticky sjednoceny s okolím. Na závěr byla provedena hydrofobizace parapetní římsy.
K technicky nejnáročnější části patřilo osazení kružby. Tvary a proporce musely být upravovány až přímo na místě podle křivek zaklenutí. V průběhu osazování bylo zjištěno, že kružba byla již v minulosti vytažena a opětovně osazena. K těmto úpravám pravděpodobně došlo v roce 1907, kdy bylo okno restaurováno Františkem Hornofem. Vzhledem k obtížnosti byla kopie kružby do okna vsazena až napotřetí, a to na jaře 2004.

Průzkum a návrh restaurování zaklenutí přechodu z prvního patra severního křídla vnitřního hradu do starého paláce:
Restaurátorský průzkum byl proveden v závěru roku 1999. Cílem bylo zjištění stavu zaklenutí. Vzhledem ke stavu dochování hrozilo zřícení dekorativní kružby. Tento přechod z prvního patra severního křídla vnitřního hradu do starého paláce vznikl v době pozdně gotické přestavby za vlády Vladislava Jagellonského. Severní křídlo bylo tehdy rozděleno na dvě patra. Zaklenutí, které tento pozdně gotický přechod zastřešuje pravděpodobně pochází z konce 19. století. Zaklenutí má podobu složitě profilovaného žebroví, které vychází z trojice klenebních patek a sbíhá se do lomeného oblouku, ten je opatřen zdobným klenákem s rostlinnými motivy. Žebroví je zdobeno plastikou s rostlinnými motivy lilií. Povrch byl pokryt silnými nečistotami, klenba byla narušena trhlinami, které by mohly narušit celou konstrukci klenby. Na některých místech bylo zaznamenáno mechanické poškození v podobě uražených částí.
Restaurátoři navrhli nejprve klenbu a žebroví očistit a sejmout nevhodné tmely z minulých rekonstrukcí. Dále bylo nutné provést konsolidaci narušeného kamenného materiálu a zajistit nejkritičtější trhliny. Následovala plastická a barevná retuš. K preventivní ochraně povrchu byla na závěr doporučena celková hydrofobizace povrchu.

Monitorování teploty a vlhkosti povrchu stěn, podlah a kleneb v kapli hradu:
Jednalo se o doplňkový výzkum navazující na průzkum restaurátorský. Cílem bylo zjištění výkyvů teploty a vlhkosti v hradní kapli a potenciální vliv na narušení památky.
Práce byly prováděny od dubna 2001 do března 2002, měřilo se každou hodinu. Sondy pro měření teploty byly instalovány v prostoru za oltářem a v prostoru první dřevěné fiály na severní stěně. Podobným způsobem byl proveden monitoring stupně vlhkosti v kapli.
Po vyhodnocení dat bylo zjištěno, že minimální teploty klesají během dne kolem šesté a sedmé hodiny ráno, nejtepleji je v kapli kolem čtvrté až páté hodiny odpolední. Teplotní amplituda se pohybuje mezi -4ºC v lednu po 23ºC během letních měsíců. V prostoru nad oltářem bylo naměřeno vždy o 2ºC méně, nežli na severní stěně v místě dřevěné fiály. Namátkově se též měřila i teplota stěn za užití infračerveného teploměru.
Vlhkost dosahovala svého maxima v lednu, únoru a květnu, nejmenší byla zaznamenána v letních měsících.
Po vyhodnocení výzkumu bylo konstatováno, že teploty většinou kolísají pozvolna. Výjimku tvoří výraznější amplituda způsobená krátkodobým osluněním interiéru. Proti těmto teplotním výkyvům byla do oken jižní stěny instalována oranžová folie, která filtruje pronikání UV záření. Další problém nastává v případě návštěvy větší turistické skupiny, vlivem čehož se zvýší teplota i vlhkost v kapli. Vodní páry mohou v povrchových vrstvách vymrzat a narušovat tak strukturu. V zimních měsících tak bylo doporučeno v kapli snižovat teplotu postupně po dobu několika dnů.

Otevírací doba:
leden - únor: 10:00 - 15:00 (pondělí)
březen, říjen: 10:00 - 16:00 (denně kromě pondělí)
červen, září: 9:00 - 17:00 (denně kromě pondělí)
červenec - srpen: 9:00 - 18:00 (denně kromě pondělí)
listopad-prosinec: 10:00 - 15:00 (sobota, neděle)

Vstupné:
Gotické paláce: 120 Kč, snížené 80 Kč
Gotické paláce rozšířená verze: 150 Kč, snížené 110 Kč
Celým hradem: 180 Kč, snížené 130 Kč
Hradby bez průvodce: 80 Kč, snížené 60 Kč

Více informací naleznete na webových stránkách hradu - ZDE.