Katedrála sv. Petra a Pavla, Brno - střed

brno katedrala

Adresa:
Katedrála sv. Petra a Pavla, Petrov 9, 602 00 Brno
Typ prací:
Restaurování vnějšího pláště katedrály
Restaurování zdobných kamenných prvků exteriéru
Oprava spojovacího schodiště z Biskupské ulice
Restaurování zazděných náhrobních desek do vnějšího pláště presbytáře a do pláště mezi opěrnými pilíři
Restaurování dřevěných dveří vnějšího pláště katedrály
Restaurování gotických soch světic na jižní chrámové předsíni
Restaurování soch a niky v ohradní zdi u cesty ke katedrále
Návrh restaurování gotické vstupní brány ve tvaru oslího hřbetu.
Investor:
Římskokatolická farnost u kostela sv. Petra  a Pavla
Zhotovitel: GEMA ART GROUP a.s.
Realizace: 1999 – 2005

 

 
FOTOGALERIE:

  Celkový pohled na noční katedrálu sv. Petra a Pavla Celkový pohled na průčelí katedrály Okno presbyteria - stav po restaurování Plastika na exteriéru katedrály - stav před restaurováním Exteriér katedrály - stav po restaurování Náhrobek při severní straně katedrály z roku 1870 Vápencový náhrobek z roku 1857 se nachází u tzv. Propité věže katedrály Historické dveře Plastika anděla - stav po restaurování Doplnění destruované části fiály - jižní věž katedrály Vezděná náhrobní deska - průběh restaurování Okno na průčelí chrámu - stav před a po restaurování kamenných prvků

  • Historie místa
  • Restaurátorské práce
  • Další info

Brněnský Petrov patří společně s hradem Špilberk k hlavním dominantám jihomoravské metropole. Skalnatý ostroh, tzv. Petrský pahorek, byl osídlen již v pozdní době kamenné (eneolitu) – tedy v letech 4 400 až 2 000 př.n.l. V průběhu středověku měl Petrov funkci fortifikační. Souvislejší osídlení Petrova bylo potvrzeno na základě archeologických výzkumů již od poloviny 12. století, zvláště jižní části svahu. V průběhu 14. a 15. století již byla zaznamenána souvislá zástavba i na okraji návrší.
Existence kostela na Petrově je pravděpodobně spjata s rodem Přemyslovců. Nové zeměpanské sídlo bylo na Petrově vybudováno zřejmě mezi léty 1150 až 1200, jednalo se spíše o jakýsi panský dvorec nežli hrad v pravém slova smyslu. Při novém sídle byl pravděpodobně vystavěn i kostel. Nové správní centrum na Petrově tak nahradilo starší přemyslovské sídlo ve Starém Brně. Nejstarší kostel na Petrově měl pravděpodobně funkci dvorské kaple. Mezi odborníky jsou vedeny diskuze, zda-li byl kostel založen bezprostředně s královským dvorcem či až o několik let později. Někteří vyslovují názor, že v první fázi výstavby dvorce tuto úlohu zastával kostel sv. Michala v opevněném předhradí. Archeologické výzkumy z let 1991 až 1993 potvrdily existenci románské baziliky z konce 12. století. Někteří vědci kladou dataci až k roku 1150, a to na základě archaičnosti prostorového typu dochované krypty. Původní kostel měl obdélníkovou loď a čtvercový chór, pod nímž se nacházela krypta, která byla přístupná dvěma schodišti. Kolem kostela se nacházel hřbitov.
První doložené písemné zmínky o románském kostele pocházejí až z roku 1222.
Kolem poloviny 13. století dochází k raně gotické přestavbě. Z původní románské stavby zbyla pouze krypta, která byla propojena s novou budovou. Gotický kostel měl pravděpodobně podobu trojlodní baziliky s polygonálním závěrem, na západní straně se pravděpodobně nacházelo dvouvěží. V tomto období byl též Petrov přenechán pod správu církve, královská správa byla přenesena na hrad Veveří a zeměpanští úředníci přestěhovali své úřady na brněnské Dominikánské náměstí. Na Petrově tak dále úřadovali duchovní zabývající se zemským právem a církevní jurisdikcí. Církevní právo nad Petrovem se završuje po dohodě krále Václava II. s tehdejším olomouckým biskupem Dětřichem z Hradce, v roce 1296 byl Petrov povýšen na kolegiátní kapitulu. Tímto aktem si sbor kanovníků na Petrově posílil své postavení: konalo se zde zasedání soudů, byla zde zřízena škola. Petrov tak patřil mezi nejvýznamnější centra soudobé vzdělanosti a kultury. Vzhledem k rostoucímu významu kostela, došlo na konci 13. století k dalším stavebním úpravám jako byla přístavba sakristie a rozšíření západní strany o podélný prostor s nartexem (vstupní předsíní). Na úpravy se dále navázalo kolem roku 1350, kdy došlo ke zvýšení věží a úpravě presbytáře do dnešní podoby. Také okolí kostela zaznamenalo na přelomu 13. století intenzivní stavební činnost. Byla vystavěna biskupská konzistoř, rezidence pro biskupa a rozšířena církevní škola.
Další stavební etapa nastává v průběhu první poloviny 15. století. Tehdy je zcela zasypána původní románská krypta, dochází k výstavbě severní věže a předsíně nad jižním portálem. Čtyřicátá léta 17. století se do dějin chrámu zapsaly černým písmem. Dne 5. září 1643 došlo k ničivému požáru, který zachvátil jak samotný kostel, tak i sousední správní budovy. Zkázu dokonalo švédské rabování a dělostřelba, které památku zasáhlo na sklonku třicetileté války (1618-1648) v srpnu 1645. Druhá polovina 17. století probíhala v duchu nezbytných oprav kostela, které byly vedeny staviteli Gerhardem Slezinou a později Janem Křtitelem Ernem.
Rozsáhlé barokní úpravě kostela dochází v letech 1738 a 1743 - 1746, přestavby se týkaly zejména interiéru. Původní plány architekta Mořice Grimma v praxi provedl stavitel František Benedikt Klíčník. K největším změnám na exteriéru patřila úprava krovu na západní straně s volutovým štítem. Rozsáhlá sochařská výzdoba interiéru lodi byla v letech 1777 až 1796 vybavena Ondřejem Schweiglem. V roce 1777 význam chrámu sv. Petra a Pavla ještě více vzrostl. Toho roku papež Pius VI. povolil v Brně zřídit biskupství a kolegiátní kostel byl povýšen na katedrálu, tedy sídelní kostel biskupa pro brněnskou diecézi.
Do dnešní podoby byla katedrála sv. Petra a Pavla upravena na přelomu 19. a 20. století. Tehdy byla provedena rozsáhlá úprava v novogotickém stylu. Již v letech 1879 až 1891 došlo k restaurování interiéru, zejména presbytáře a sakristie. Během úprav byly odstraněny barokní prvky a nahrazeny novogotickými. Autorem novogotického oltáře zobrazující Ukřižování Krista byl vídeňský řezbář Josef Leimer. Úpravy exteriéru proběhly v letech 1905 až 1906 dle návrhů Augusta Kirstena, tehdy došlo k odbourání věže nad severní předsíní a k výstavbě dvojice postranních věží o výšce 81 m. Do zdí exteriéru byly dále vsazeny umělecky ztvárněné náhrobky biskupů a vlivných šlechtických rodin z Brna. V roce 1906 bylo odstraněno západní barokní průčelí s volutovým štítem, aby jej o dva roky později nahradilo novogotické.
Od sedmdesátých let 20. století docházelo k postupné rekonstrukci a restaurování katedrály. Součástí prací byly též archeologické výzkumy vedené v letech 1991 – 1993, které objevily již zmíněnou původní románskou kryptu. V důsledku těchto objevů byla odstraněna nepůvodní barokní kanovnická krypta a v podzemí zřízena nová velká kaple. Díky těmto úpravám byly odhaleny odkryté prvky nejstarší stavební fáze kostela. Intenzivní restaurátorské a stavební práce, včetně rozsáhlých průzkumů, proběhly v letech 1996 - 2005.
Katedrála sv. Petra a Pavla je v současné době volně přístupná veřejnosti. Krom bohoslužeb, je možné navštívit věž, kryptu nebo trvalou expozici zaměřenou na bohoslužebné textilie a liturgické předměty.

Zdroj:
BÍLEK, Jiří. Brněnské kostely. Brno: Kartuziánské nakladatelství, 2006. 249s.
KUČA, Karel: Brno. Vývoj města, předměstí a připojených vesnic, Praha-Brno: Baset, 2000. 644s.

Práce na záchraně památky probíhaly v letech 1996 až 2005. Samotná realizace byla rozčleněna do celkem dvou fází po několika etapách. Před započetím konkrétních prací bylo nutné provést řadu odborných průzkumů zahrnující petrologické a laboratorní analýzy, průzkumy stratigrafické, stavebně historické, stavebně technické, geologické sondy, odborné restaurátorské posouzení, na jehož základě bylo teprve možné vypracovat návrhy na konkrétní restaurování. V případě unikátních gotických soch ze 13. - 14. století bylo využito nejnovějších metod, a to včetně počítačové tomografie, která odhalila řadu informací o dodatečných úpravách skulptur.
GEMA ART GROUP a.s. se podílela na záchraně Národní kulturní památky významnou měrou. Práce zkušených restaurátorů spočívala zejména na obnově celého kamenného pláště katedrály, včetně soklu a veškerých dekorativních plastik a kamenných prvků jako jsou fiály, kytky, kraby, chrliče, sochy světců, náhrobní desky, kamenné římsy, konzoly apod. Restaurátoři z GEMA ART GROUP a.s. dále pracovali na obnově veškerých dřevěných vstupních dveří z přelomu 19. a 20. století. Pod záštitou společnosti byl též vypracován odborný návrh na restaurování pozdně gotické vstupní brány při areálu Petrova a soch v nikách ohradní zdi.

Restaurování náhrobních desek zazděných do pláště katedrály:
V průběhu rozsáhlé regotizace památky na konci 19. století byla do vnějšího pláště zazděna šestice náhrobních desek a pozdně gotická kamenná kropenka. Použitým materiálem je u pětice náhrobků bílý mramor, pouze v jednom případě se jedná o pískovec. Silné znečištění náhrobků bylo patrné zejména v horní části. Náhrobky nesou zdařilou plastickou výzdobu i sekané zdobné nápisy. Plastická modelace však byla v mnoha případech mechanicky ulámána. Některé z náhrobních desek byly pokryty černými krustami, vlivem čehož nebyla část nápisů čitelná.
Před započetím čištění bylo nutné provést nejprve zpevnění nejohroženějších míst, aby nedošlo k jejich odloučení. Následovalo mytí roztokem čpavkové vody. Na sádrovcové krusty byly užity opakované zábaly vody s peroxidem a čpavkem. Poté se přistoupilo ke kompletnímu zpevnění kamene užitím organokřemičitých konsolidantů. Chybějící části byly doplněny vhodně zvolenými tmely. Povrch bylo nutno na závěr opticky scelit. Jako prevence před poškozením povrchu byla na závěr provedena konsolidace. Tentýž postup byl aplikován i v případě pozdně gotické kamenné kropenky.

Vezděný náhrobek na jižní straně presbytáře Vezděná náhrobní deska na jižní straně presbytáře Detail náhrobní desky na jižní straně presbytáře Náhrobní deska na jihovýchodní straně presbytáře Vezděný náhrobek na jihovýchodní straně Severovýchodní část presbytáře - náhrobní deska
Restaurování plastické výzdoby exteriéru:
Vzhledem k rozsáhlosti restaurovaných prvků, práci předcházela řada výzkumů a odborných posouzení dané problematiky. Restaurování plastické výzdoby se týkalo kamenného portiku, římsy, balustrády na jižní straně katedrály a veškerých kamenných prvků jako jsou konzoly, okenní kružby, chrliče, baldachýny se sochami světců, fiály, kraby a kytky. Rozsah poškození plastické výzdoby byl odborníky stanoven na cca 60%. K největším problémům patřilo hromadění a krystalizace sádrovce v pískovcových částech, zatékání vody spojené se solnými výkvěty, řasami a destrukcí kamenné hmoty. Povrch často vykazoval drobné trhliny, které se vlivem zamrzání vody dále rozšiřovaly. Tmely použité v minulosti byly nevhodné, místy vypadané či sprašované. Eliminace nečistot byla prováděna tlakovou vodou, v případě potřeby se užilo lokálního abrazivního čištění. Následovalo odstranění řas peroxidem vodíku. Plastická výzdoba byla často degradována vlivem korodujících čepů, kterými byly jednotlivé prvky upevněny během oprav v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století.
Silně narušená výzdoba byla nahrazena identickými kopiemi, a to pískovcem z lokality Podhorní Újezd. Dochované, avšak narušené části byly opakovaně injektovány příslušnými konsolidanty. Nevhodné cementové tmely odborníci nahradili šetrnějšími. Zkorodované čepy byly uvolněny sekáčem či odvrtány, aby byly nahrazeny novými nerezovými, které nebudou rozrušovat kámen. Drobné mechanické úlomky byly plasticky domodelovány. Na závěr restaurátoři provedli optickou barevnou retuš a preventivní hydrofobizaci.

Průčelí chrámu sv. Petra a Pavla Fiály - stav před restaurováním Demontáž fiál Doplnění repliky fiál severní věže Fiály - stav před restaurováním Kamenné prvky - okna - stav před a po restaurování Kamenné prvky vitrážového okna - před a po Vitrážová okna severní strany presbytáře Plastika anděla - stav před restaurováním Plastika anděla - stav po restaurování Kamenný baldachýn na sochou Panny Marie Socha Panny Marie - stav po restaurování
Restaurování soklu vnějšího zdiva katedrály:
Sokl probíhající po celém obvodu katedrály je vystavěný z pískovce a vápence. Vzhledem k použití nevhodného tmelení, které uzamykalo vlhkost, se lokálně vyskytují solné výkvěty, které narušují strukturu kamene.
Práce odborníků spočívala v odstranění nevhodných vysprávek a betonových vrstev, aby byl kámen dobře provzdušněn. Následovalo čištění, odsolování v podobě zábalů a zpevnění narušených míst organokřemičitany.
Sokl katedrály před restaurováním Stav soklu před restaurováním Detail kamenného soklu Sokl katedrály - stav po restaurování Sokl katedrály - stav po restaurování Sokl katedrály - stav po restaurování
Restaurování vnějšího pláště katedrály:
Práce na záchraně pláště probíhaly zejména v průběhu roku 2003. Plášť byl silně znečištěn vlivem nečistot a smogu, tento problém byl nejvíce patrný v oblasti presbytáře. Pískovec byl zcela zčernalý. Dalším problémem byla koroze hořického pískovce, která se projevovala zejména na opěrných pilířích. Na povrchu se nacházela řada sádrovcových krust a solných výkvětů. Problémem byla též ulámaná profilace kružeb. Okna pravděpodobně pocházejí z let 1566, o čemž svědčí vytesaná datace. Nevhodně tvrdý okenní tmel nesnesl chvění skel a rozdílnou tepelnou roztažnost, vlivem čehož docházelo k vypadávání tmelů a narušení skel.
Povrch byl nejprve očištěn tlakovou vodou, poté se přistoupilo k mechanickému odstraňování sádrovcových krust. Místa narušená korozí byla zpevněna organokřemičitanem. Destruovaná místa byla ošetřena opakovaně. Plastická retuš chybějících částí byla velmi rozsáhlá. Pro nejlepší optickou harmonii se užilo tmelů plněných písky či vápencovou moučkou. Na závěr byla provedena scelující retuš.
Celkový pohled na zrekonstruovanou katedrálu Presbyterium - vnější plášť Okno - pohled z exteriéru Detail kamenného pláště - průběh prací Detail narušení pláště katedrály Destrukce kamene exteriéru
Restaurování světic na jižní chrámové předsíni katedrály:
Dvojice soch umístěných na konzolách jižní chrámové předsíně pod baldachýny se řadí k nejcennějším ukázkám jihomoravského gotického umění. Na základě odborných posudků byl vysloven názor, že dvojice soch pochází od různých sochařských mistrů své doby. Světice na levé části chrámové předsíně se od druhé sochy odlišuje absencí obroučky kolem hlavy, v ruce drží srdce. Ztvárnění je mohutnější a více strnulé, odpovídá spíše období staršímu a odborníci sochu zařazují do druhé poloviny 13. století. Druhá světice s obroučkem na hlavě drží v ruce jablko je detailněji propracovanější, vlasy jsou dekorativněji zpracovány. Pravá skulptura tak byla vzhledem k pokročilejšímu zpracování datována do první poloviny 14. století.
Vzhledem k historické hodnotě byly v rámci restaurování využity nejmodernější technologie. Práce rozčleněné do tří etap probíhaly v letech 2002 - 2004. Skulptury bylo nutno nejprve šetrně snést z katedrály a odvést do restaurátorského ateliéru, kde byly zdokumentovány a očištěny. Následovalo vytvoření sádrových odlitků. Poté se přistoupilo k samotnému odbornému rozboru soch, důležitým vodítkem bylo provedení počítačové tomografie ve Fakultní nemocnici v Motole, na jejímž základě byly stanoven vrstvy a rozsah druhotných doplňků a míra zachovalosti originálu. Již v průběhu dokumentace byl vysloven názor, že hlava starší světice byla v průběhu let nahrazena kopií. Silně poškozená draperie šatů vykazovala tmelení z oprav v minulosti. Hlava světice na pravé části chrámové předsíně je původní, avšak obličej byl vlivem degradace kamene značně zdeformovaný. Královské jablko, které socha drží v ruce, bylo druhotně dosazené. Obě plastiky byly ze zadní strany poměrně zachovány, na rozdíl od strany přední, která byla po léta exponována nepřízni počasí.
Ze spodních částí soch bylo dále odebráno několik vzorků k upřesnění druhu použitého kamene. Tato informace byla důležitá pro nejlepší volbu materiálu na zhotovení identických kopií. Na základě laboratorních výsledků, bylo rozhodnuto zhotovit kopie z mušlového vápence dovezeného z rakouské lokality. Kopie světic byly zhotoveny metodou tečkování. Takto zhotovené kopie byly instalovány zpět na exteriér katedrály.
Světice na jižní chrámové předsíni po demontáži Gotická socha na jižní chrámové předsíni - po restaurování Gotická socha na jižní chrámové předsíni - po restaurování
Záchrana pozdně gotické vstupní brány do areálu Petrova:
Jedná se o bránu z roku 1500 - tzv. oslí hřbet, tento tvar oblouku je typickou ukázkou pozdně gotické architektury. Jako stavebního materiálu bylo užito mušlového vápence. Historicky cenná brána se nacházela ve značně havarijním stavu. Tato skutečnost byla podrobně zkoumána v průběhu října 2002, kdy byl proveden restaurátorský průzkum. Odborníci zaznamenali vysokou míru koroze kamene, nadměrnou vlhkost, vlivem čehož kámen vykazoval značný obsah solí.
Před započetím vlastních prací byly provedeny i další průzkumy jako stavebně historický či chemicko-technologický.Na základě výsledku mohlo být rozhodnuto o způsobu odsolení kamene. Restaurátorský záměr byl vypracován odborníky z GEMA ART GROUP a.s. Dle záměru byla provedena demontáž brány, aby následovalo postupné odsolování kamene pomocí zábalů a vakuové zpevnění jednotlivých dílů. Vlivem této metody byla maximálně zachována původnost historické památky. Jako opatření proti dalšímu zvlhčování bylo doporučeno provést drenáž a vnější izolaci zdiva domu u vstupní brány.
Pozdně gotická vstupní brána Pozdně gotická vstupní brána Pozdně gotická vstupní brána
Opravné práce na spojovacím schodišti z ulice Biskupská na Petrov:
Rekonstrukce probíhaly v roce 2002. Schodiště z Biskupské ulice vede k sochám sv. Petra a Pavla. Po bližším rozboru bylo zjištěno, že schodnicové stupně jsou v dobrém stavu, proto nebude nutná jejich oprava. Problémem bylo spíše pískovcové obložení soklu, které bylo vlivem vysoké nasákavosti zcela zničeno mrazem a zasolením, proto bylo nutné je opravit. Nezbytné opravy byly provedeny na opěrné zdi při schodišti nacházející se za branou – poničeny byly zejména spodní části zdi, proto byla provedena výměna takto poškozených cihel.

Dveře vnějšího pláště katedrály:
Práce zahrnovaly celkem devět kusů jedno a dvoukřídlých dveří. Materiálem je dubové, případně březové dřevo. Datace dveří spadá do přelomu 19. a 20. století. Povrch dveří byl pokryt nečistotami, dřevo vykazovalo mechanická poškození, praskliny a neodborné tmelení minulých oprav. Nejhůře dochované byly dveře jižní předsíně katedrály, které jsou nejvíce vystaveny povětrnostním podmínkám.
Dveře byly nejprve šetrně zbaveny nečistot, následovalo odstranění zoxidované vrstvy laků. Velká mechanická poškození odborníci vyšpánovali vhodným typem dřeva, zatímco drobnější defekty byly vytmeleny. Po eliminaci poškození byla plocha vybroušena a natřena lazurním lakem. Pozornosti se taktéž dostalo zdobnému kování dveří, které bylo ošetřeno příslušnými prostředky.

Katedrála sv. Petra a Pavla je přístupná veřejnosti, návštěvníci mohou navštívit:

1. Areál katedrály a v rámci komentované prohlídky s průvodcem
2. Věž a klenotnici katedrály
3. Kryptu 

Otevírací doba:

Katedrála:
pondělí - sobota: 8:18 - 18:30
neděle: 7:00 - 18:30 
vstupné: dobrovolné

Věž a klenotnice:

říjen-duben: pondělí až sobota 11:00 - 17:00
                   neděle 12:00 - 17:00

květen-září: pondělí až sobota 10:00 - 18:30
                   neděle 12:00 - 18:30

vstupné: 35 Kč, studenti 30 Kč, děti 25 Kč

Krypta:
úterý - neděle 11:00 - 17:00