Hrobka Slavín na Vyšehradském hřbitově, Praha - Vyšehrad

slavin

Adresa:
Vyšehradský hřbitov a Slavín, Vyšehradské sady, K Rotundě 1, 120 00 Praha
Typ prací:
Restaurování kamenných prvků
Obnova schodiště
Odvodnění schodiště
Repase mříží
Zhotovitel: GEMA ART GROUP a.s.
Realizace: 2005 - 2006

 

 
FOTOGALERIE:
Celkový pohled na hrobku Slavín vystavěnou v areálu Vyšehradského hřbitova Celkový pohled na hrobku Slavín vystavěnou v areálu Vyšehradského hřbitova Socha od Josefa Maudera Socha od Josefa Maudera Alegorická postava Génius vlasti nad pomníkem se sargofágem Kamenná plastika hrobky Slavín Náhrobní desky slavínské hrobky Vstupní brána do areálu Vyšehradského hřbitova Vstupní brána do areálu Vyšehradského hřbitova Vyšehradský hřbitov v Praze Arkády Arkády Schodište - průběh prací Podesta schodiště - průběh prací Celkový pohled na schodiště Schodiště s balustrádou Kamenný prvek schodiště Pamětní deska
 

  • Historie místa
  • Restaurátorské práce
  • Další info

 Vyšehradský hřbitov je od 19. století známým místem posledního odpočinku význačných osobností české vědy a kultury. Původní farní hřbitov existoval na Vyšehradě již od 13. století, a to při kostele sv. Petra a Pavla.
S návrhem zřídit na Vyšehradě jakési národní pohřebiště přišel politik František Ladislav Rieger společně se spisovatelem Václavem Štolcem v polovině 19. století.
Tento plán byl o několik let později rozšířen o myšlenku realizovat hrobku Slavín, a to na popud tehdejšího probošta vyšehradského Mikuláše Karlacha a starosty Smíchova Petra Matěje Fischera, který celkovou výstavbu financoval.
Hrobka Slavín byla realizována podle českého architekta Antonína Wiehla v letech 1889 až 1893. Panteon v sobě skrývá kryptu se 44 kobkami. Kryptu kryje plošina, na níž se rozkládá pomník se sarkofágem a alegorickou postavou „Genius vlasti". Na každé straně pomníku se nacházejí další plastiky s názvy „Vlast truchlící" a „Vlast vítězná". Autorem byl český sochař Josef Mauder. Přední strana pomníku je opatřena tabulkami se jmény 15 pochovaných, dalších 36 jmen se nalézá na postranní části plošiny. Stěny hrobky dále zdobí pilíře a kamenné vázy. K hrobce vede široké schodiště, uprostřed kterého je postaven katafalk s bronzovým křížem.
Částečná dostavba hrobky byla realizována v roce 1929. Tehdy probíhaly některé nutné opravy poškozených míst, jež způsobilo zatékání a vlhkost. Interiér byl dále obložen černým švédským mramorem, stropy byly vyzdobeny barevnou mozaikou. Tuto podobu navrhnul ještě za svého života Antonín Wiehl. Vlastní realizaci vedl stavitel Josef Fanta, který hrobku dále rozšířil o výklenek s oknem a některé umělecko-řemeslné bronzové prvky.
Až do roku 1970 byl Slavín ve správě spolku Svatobor. Tento spolek založený v roce 1862 měl za úkol podporovat talentované spisovatele a po smrti dbát o čest jejich památky. Od sedmdesátých let 20. století přešla hrobka pod správu Pohřební služby hl. města Prahy. Ke změnám došlo v roce 1992, kdy památku získalo do svého majetku město Praha. V současné době je Slavín spravován opět spolkem Svatobor, ačkoliv je stále v majetku města.
V hrobce Slavín odpočívá 51 osobností, mezi nimiž jsou např. spisovatelé Julius Zeyer, Marie Pujmanová, herec Jaroslav Marvan, malíři Alfons Mucha, Vojtěch Hynais, sochaři Josef Václav Myslbek, Bohumil Kafka, operní pěvkyně Ema Destinnová, vynálezce František Křižík, architekti Josef Gočár či Kamil Hilbert a mnozí další. Posledním pochovaným ve slavínské hrobce byl skladatel Oskar Nedbal (zemřel 1930), jehož ostatky byly po 76 letech převezeny z chorvatského Záhřebu a znovu pohřbeny na Vyšehradě v roce 2006.

Zdroj:
LIŠKA, Václav. Antonín Wiehl: místa a paměti. Praha:České vysoké učení technické v Praze, 2011. 120s.
POTOČEK, Václav. Vyšehradský hřbitov. Praha: Professional Publishing, 2005. 253s.

Práce byly zaměřené na obnovu exteriéru hrobky Slavín na pražském Vyšehradě. Restaurování bylo rozděleno do dvou etap. První etapa zahrnovala restaurování a kamenické práce na schodišti do hrobky, obnovu jižní a severní vstupní brány i opravy portálku jednoho ze vstupů do hřbitova. Další etapa byla zaměřena na restaurování zdí pantheonu.

Korunní římsa arkád:
Římsa byla nejprve očištěna tlakovou vodou. Následovala obnova poškozených částí minerálním tmelem. Součástí restaurátorských prací byla úprava štukového oblouku arkád. Ten nebyl jako jediný z kamenného materiálu, proto bylo rozhodnuto o vizuálním sjednocení. Na povrch vápenného štuku byla proto aplikována speciální kamenná vrstva.

Restaurování zdí hrobky Slavín:
Práce se týkaly zdi, v níž se nachází vstup do krypty a zdi, kde je umístěno zaklenutí s oknem. Obě stěny byly na povrchu značně degradované. Jako stavebního materiálu bylo v těchto případech užito hořického pískovce a pískovce z lokality Podhorního Újezdu u Hořic.
Některé části okenních oblouků a ostění dveří byly v havarijním stavu, proto bylo nutné přistoupit v nutných případech k nahrazení za identickou kopii. Taktéž kvádrování zdiva bylo shledáno narušeným vlivem zvětrávání, na němž mělo podíl omítnutí nevhodnou cementovou maltou. Malta byla odstraněna pemrlováním, čímž bylo obnoveno původní opracování kvádrů.
Zcela jiný postup prací si vyžádala spodní část zdí. V těchto místech chyběl kámen zcela, nebo byl v minulosti nahrazen novým kamenem, který nekorespondoval s celkovým dojmem pantheonu. Spodní část tak musela být vizuálně scelena. Zachovalé kamenné části byly zpevněny organokřemičitým konsolidantem. Následoval nátěr biocidními prostředky, barevné retuše, během nichž se užilo oxidů železa a hydrofobizace.

Zeď hrobky Slavín na Vyšehradském hřbitově Náhrobní desky slavínské hrobky Zeď hrobky Slavín na Vyšehradském hřbitově
Restaurování balustrády hrobky:
Po restaurátorském průzkumu byl konstatován havarijní stav. Balustráda tvořená žulou a pískovcem vykazovala zejména dva základní problémy. Silně narušený znečištěný povrch a praskliny na jednotlivých kuželkách, které byly způsobeny korozí čepů. Starší čepy tak byly nahrazeny nerezovými.
Restaurátorským zásahům tak předcházela demontáž, během které bylo zjištěno, že některé balustry byly osazeny již druhotně. Následovala úprava žulové podesty. Zde byla provedena izolace spár, aby se tak zabránilo zatékání a dalšímu rozrušování kuželek. Žulové části byly dále očištěny pomocí zábalů s hydrogenuhličitanem amonným. K tmelení drobnějších defektů bylo v případě žuly užito polyesterové pryskyřice. Jako plniva se použilo drtě žuly, mramorů a slídy. Pískovcové díly byly na rozdíl od žuly očištěny detergenty, saponáty a mechanickou cestou. Tmelení defektů na pískovcových kuželkách bylo vytvořeno tmelem polyesterové pryskyřice s přidáním střelečských písků. Zpevnění kamenných povrchů bylo provedeno organokřemičitými konsolidanty. Na závěr restaurátoři provedli barevnou retuš a hydrofobizaci.

Hrobka Slavín na Vyšehradě - celkový pohled Schodiště s balustrádou Schodiště s balustrádou Schodiště s balustrádou Detail kamenného prvku schodiště Jednotlivé kuželky zábradlí
Rekonstrukce schodiště a podesty vedle schodiště:
Schodiště se zídkou bylo vlivem zatékání do značné míry narušené. Během prací na demontáži se zjistil nevyhovující základ schodiště, který byl narušen mírným posunutím základů, převážně vlivem mrazů. Po posouzení statikem bylo navrženo realizovat nový betonový základ. Kromě nové konstrukce základu byly aktivně řešeny problémy se zatékáním. Do žlábku mezi pravou zídkou a vedlejším zděným bokem hrobu byla položena drenážní trubka, která ústí až v terénu pod schodištěm.
Následovalo restaurování vlastních kamenných částí, které byly tvořené božanovským pískovcem a žehrovskou arkózou. V případě pokročilé destrukce materiálu bylo přistoupeno k jeho výměně za kopie. Zachovalé části byly očištěny, zpevněny organokřemičitany a drobné defekty vyplněny minerálním tmelem.

Průběh prací Schodiště - průběh prací Průběh prací Průběh prací Průběh prací Průběh prací Stav před dokončením rekonstruce Stav po rekonstrukci Schodiště- stav po rekonstrukci Schodiště- stav po rekonstrukci Schodiště- stav po rekonstrukci Schodiště- stav po rekonstrukci
Restaurování jižní a severní vstupní brány:
Restaurátorské práce týkající se kamenných prvků probíhaly, vzhledem ke shodnému složení stavebního materiálu, stejným způsobem jako u předchozích zásahů na památce. Další část prací tvořila repase původních kovaných mříží. Poškozené původně zlacené části byly opětovně natřeny. Na povrch mříží byl zároveň aplikován nový a ochranný nátěr. Zároveň byly obnoveny poničené zdobné prvky na mřížích.

Severní a jižní vstupní brána - stav po restaurování Severní a jižní vstupní brána - stav po restaurování Detail jižní či severní vstupní brány - stav po restaurování Detail jižní či severní vstupní brány - stav po restaurování Severní a jižní vstupní brána - stav po restaurování Severní a jižní vstupní brána - stav po restaurování

Otevírací doba na hřbitovech:
leden - únor 8:00 - 17:00
březen - duben 8:00 - 18:00
květen - září 8:00 - 19:00
říjen 8:00 - 18:00
listopad - prosinec 8:00 - 17:00