Kostel sv. Václava Na Zderaze, Praha - Nové Město

zderaz

Adresa:
Kostel sv. Václava, ulice Na Zderaze / Resslova, 120 00 Praha 2
Typ prací:
Zajištění kamenných prvků a kleneb v interiéru kostela
Restaurování nástěnné malby
Investor:
Náboženská obec Církve československé husitské
Zhotovitel: GEMA ART GROUP a.s.
Realizace: 05 – 10 / 2006

 

 
FOTOGALERIE:
Celkový pohled na kostel sv. Václava z Resslovy ulice Gotický kostel sv. Václava Hlavní vchod do kostela Lomené okno - pohled z exteriéru Interiér kostela sv. Václava Interiér kostela sv. Václava

  • Historie místa
  • Restaurátorské práce
  • Další info

 Vznik kostela sv. Václava Na Zderaze spadá pravděpodobně do 12. století: první zmínky pocházejí z roku 1180. Původně se jednalo o románský kostelík s hranolovou věží zakončený půlkruhovou apsidou. Sakrální stavba vznikla v těsné blízkosti kostela sv. Petra a Pavla. Již v roce 1191 získává okolní pozemky řád křížovníků s červenou hvězdou. Za mohutné finanční podpory pánů z Oseka a pánů ze Švábenic, zde vystavěli klášter pod jehož působnost spadal i kostel sv. Václava. Během 13. století objekt získává statut farního kostela, kde byl založen hřbitov.
Ke změnám dochází za vlády Karla IV., kdy byl kostel rozšířen a zároveň přestavěn v duchu vrcholné gotiky. Původní románská věž byla přestavěna, presbyterium rozšířeno. Během husitských válek dochází v roce 1420 k devastaci klášterních objektů i románského kostela sv. Petra a Pavla. Jedinou budovou, která byla před nájezdy kališníků ušetřena, byl kostel sv. Václava., který užívali husitští kněží. K renesančním přestavbám klenby došlo v letech 1586 – 1587 pod vedením architekta Karla Mělnického z Karlsperku.
Následující úpravy spadají do období po bitvě na Bílé hoře (1620), kdy kostel a přilehlé objekty získal řád augustiniánů. V roce 1646 byl kostel sv. Václava slavnostně znovu vysvěcen kardinálem Harrachem.V tomto období byly do interiéru instalovány obrazy sv. Václava od malíře Karla Škréty.
V rámci reforem císaře Josefa II. byl celý klášter včetně kostela v roce 1785 zrušen. Prostory se nadále využívaly jako prádelna a sklady. V letech 1822 – 1826 zde probíhaly stavební úpravy, během nichž byly budovy přestavěny na trestnici. Tzv. Svatováclavská věznice fungovala až do roku 1884, kdy byli vězni přestěhováni na Pankrác. Znovu vysvěcený kostel sloužil pro mše místním vězňům. Po vzniku prvního republiky kostel získala Československá církev husitská, která jej vlastní až do dnešních dnů. Rekonstrukce probíhala během června až září 1929, kdy se konala slavnostní mše u příležitosti tisíciletého výročí zavraždění sv. Václava.
Kostel byl značně narušen na sklonku druhé světové války, kdy jej 14. února 1945 bombardovali Spojenci. Opravy proběhly v roce 1947. V roce 2006 byl konstatován havarijní stav, proto bylo přistoupeno k zajištění a restaurování památky.

Zdroj:
NEUMANN, Eduard. Kostel sv. Václava Na Zderaze. Praha: Rada Starších CČS, 1929. 46s.

Stav interiéru kostela sv. Václava na Zderaze byl natolik vážný, že došlo ke zřícení jedné části jihovýchodní klenby lodi. V důsledku kritického stavu bylo nutné provést stavebně-technický průzkum, který odhalil havarijní stav klenby nejen v lodi, ale také deformaci klenby v presbytáři. Součástí prací bylo zpevňování hornin a konstrukcí, výztuž kleneb z betonářské oceli, v rámci průzkumové části se provádělo měření pevnosti cihel, kamene, malty i měření vlhkosti stěn a kleneb.
Další etapou prací bylo restaurování nástěnné malby s motivy ze života sv. Václava z 18. století, které se nacházely v havarijním stavu. Odborníci postupovali v souladu s pokyny zástupců památkové péče a dle zákonu č.20/1987 Sb., o státní památkové péči.

Restaurování nástěnné malby:
Součástí odborných prací byla záchrana nástěnné malby s legendou o sv. Václavovi z druhé poloviny 18. století. Autorem byl pravděpodobně malíř Josef Hager. Malba byla restaurována již v roce 1886 a 1947. Před samotným zásahem byly provedeny detailní průzkumy: vizuální průzkum v běžném denním osvětlení, v ultrafialovém záření, taktéž byla provedena infračervená reflektografie a chemicko-technologický průzkum k určení stratigrafie barevných vrstev.
Na základě těchto průzkumů byla zjištěna řada podrobností o malbě jako jsou přemalby, retuše, lakové vrstvy, druhotné tmely, podkresby, případné autorské opravy (tzv. pentimenti) i složení jednotlivých barevných vrstev.
Malířská výzdoba byla v havarijním stavu. Malba vykazovala rozsáhlá mechanická poškození. Výzdoba byla narušena silnou vrstvou nečistot a sítí drobných prasklin. V severní a jižní části klenebních výsečí však praskliny dosahovaly délky několika metrů a šířky několika centimetrů. Barevná vrstva se částečně oddělovala od povrchu, práškovatěla, na některých místech již zcela odpadla. V nejkritičtějším stavu byl jihovýchodní roh klenební výseče, kde došlo k celkové ztrátě barevné vrstvy. Vliv na situaci měla vlhkost a vznik vodorozpustných solí, jež vytvořily bělavý zákal. Díky stratigrafickému průzkumu se zjistilo, že originální nástěnná malba byla vytvořena technikou vápenného secca, která byla na mnoha místech přetřena mladší barevnou vrstvou.
Nejpoškozenější místa se musela zajistit fixací k podkladu a hloubkovou injektáží omítek. Před dalšími zákroky bylo nutné provést předzpevnění barevné vrstvy akrylátovou disperzí. Následovalo čištění a odstranění nevhodných poškozených vysprávek v omítkách. Následovala konsolidace a injektáž inkriminovaných lokalit omítkových vrstev. Trhliny a další drobnější defekty se vytmelily vápenným tmelem. Na závěr se provedly barevné retuše pro optické scelení malby.
Nástěnné malby v kostele Nástěnné malby v kostele Nástěnné malby v kostele Pekování Nástěnné malby - stav před restaurováním Nástěnné malby v kostele
Zajištění kleneb a kamenných prvků v interiéru:
Vzhledem k havárii v interiéru, během níž došlo ke zřícení klenebního žebra v jihovýchodním rohu lodi, bylo nutné provést stavebně-technický průzkum stavu kostela. Klenební pasy ve 14 m vysoké lodi se protínají a tvoří ve třech oddílech hvězdy. Havárie žebra souvisela s celkovým kritickým stavem památky. Během šetření příčin odtržení klenebního žebra byla zjištěna zvýšená vlhkost stěn vlivem zatékání, dále rozsáhlé trhliny ve stěnách a klenbách způsobené pravděpodobně nestabilitou podloží a rušnou komunikací v okolí kostela. Klenby byly již v minulosti stabilizovány táhly v půdním prostoru, toto zajištění však pozbylo své účinnosti. Během průzkumu byla zjištěna další kritická místa, kde hrozilo zřícení. Jedná se o deformaci klenby v jižní stěně presbytáře, kde došlo k prolomení oblouku. Inkriminovaná lokalita byla osazena kovovými armaturami, trhliny byly zpevněny hloubkovou injektáží. Zbytek úseku rozrušeného klenebního žebra v jihovýchodním rohu lodi byl preventivně sejmut, aby nedošlo k další havárii. Rozsáhlá trhlina na pilíři severní stěny kostela byla natolik vážná, že její oprava byla možná pouze po zajištění náležitých úprav konstrukce celého kostela.
Klenby Detail klenby Klenby Klenby a nástropní malba Klenby Klenby

Kostel je otevřen každý čtvrtek od ledna do prosince v době od 14:00 do 17:00 hod.