Restaurování Kolovratského a Malého Fürstenberského paláce, Praha - Malá Strana

furstenberk 2

Adresa:
Kolovratský palác č.p. 154, Malý Fürstenberský palác č.p. 155, 118 00 Praha 1
Typ prací:
Průzkum omítkových vrstev a štuků
Průzkum trámových konstrukcí a statická posouzení
Restaurování štukové výzdoby
Obnova fasády
Restaurování sochařské výzdoby fasády paláce
Obnova kamenné zídky
Restaurování obrazů
Restaurování kamenných prvků
Restaurování kachlových kamen a mramorového krbu
Restaurování truhlářských prvků
Restaurování obrazů 
Investor:
Senát Parlamentu České republiky
Zhotovitel: GEMA ART GROUP a.s.
Realizace:
01/2003 – 06/2006

 

 
FOTOGALERIE:
Kolovratský palác - stav před restaurováním Exteriér Kolovratského paláce - po restaurování Exteriér Kolovratského paláce - po restaurování Malý Fürstenberský palác - stav po restaurování Malý Fürstenberský palác - stav po restaurování Malý Fürstenberský palác - stav po restaurování Celkový pohled na Kolovratský palác a Malý Fürstenberský palác Zelený salonek  Zelený salonek Pracovna Salonek Pracovna

  • Historie místa
  • Restaurátorské práce
  • Další info

 snemovni ul byvala petikostelni namHistorie místa dnešního komplexu Senátu Parlamentu České republiky spadá do 13. století. Oblast tehdy patřila ke dvěma rozdílným subjektům: obci malostranské a klášteru benediktinek u sv. Jiří na Pražském hradě. Během 15. a 16. století se v lokalitě intenzivně rozvíjel obchod a řemeslnictví. Majitelé zástavby, jenž se nacházela v oblasti dnešních paláců, se často střídali.
Ke změnám dochází v průběhu třicetileté války (1618-1648). Oblast, kde se dnes nalézá Malý Fürstenberský palác, pravděpodobně chátrala. O této skutečnosti vypovídají údaje uvedené v Berní rule z roku 1654, kdy se za zástavbu platila velmi nízká daň. Honosnější pozdně renesanční zástavba se pravděpodobně nacházela v oblasti dnešního Kolovratského paláce, kterou vlastnil šlechtic Vilém z Lobkovic – spoluúčastník pražské defenestrace r. 1618 a nejvyšší hofmistr (správce královského dvora) protestantského krále Fridricha Falckého. Po vítězství katolické strany v bitvě na Bílé hoře (r. 1620) byl šlechticův majetek zkonfiskován.
Kolem poloviny 18. století získává pozemky šlechtický rod Černínů. K významným přestavbám dochází právě v době působení hraběnky Marie Barbory Černínové, která oba pozemky spojila. Významná přestavba probíhala roku 1784 dle návrhů italského stavitele Jana Nepomuka Palliardiho. Přesná podoba rekonstrukce se však v písemných pramenech nedochovala. Po smrti bezdětné hraběnky Černínové získal komplex její synovec. Hrabě Arnošt ze Schaftgosche provedl další úpravy, během nichž byly obě budovy propojeny krátkým spojovacím křidélkem. Podoba stavby z první poloviny 19. století byla zachycena na Langweilově modelu Prahy.
Názvy „Kolovratský" a „Malý Fürstenberský" pocházejí z druhé poloviny 19. století. Malý Fürstenberský palác nese své jméno od roku 1866, tehdy jej vlastnil Maxmilián Egon Fürstenberk. Zdeněk Kolovrat Krakovský koupil objekt roku 1886.
Po vzniku Československa v říjnu 1918 byly oba paláce v držení státu. O dva roky později byl Kolovratský palác státem odkoupen, aby zde v roce 1922 proběhla přestavba dle návrhů architekta J. Herinka. V areálu sídlilo ministerstvo sociální péče a především předsednictvo ministerské rady. Po druhé světové válce v prostorách sídlilo ministerstvo informací a osvěty, později ministerstvo kultury. Po listopadových událostech 1989 bylo ustanoveno zřídit v prostorách senát. K dosud největší rekonstrukci národní památky došlo právě v letech 2003 až 2006. 
Stav interiéru kostela sv. Václava na Zderaze byl natolik vážný, že došlo ke zřícení jedné části jihovýchodní klenby lodi. V důsledku kritického stavu bylo nutné provést stavebně-technický průzkum, který odhalil havarijní stav klenby nejen v lodi, ale také deformaci klenby v presbytáři. Součástí prací bylo zpevňování hornin a konstrukcí, výztuž kleneb z betonářské oceli, v rámci průzkumové části se provádělo měření pevnosti cihel, kamene, malty i měření vlhkosti stěn a kleneb. 
Další etapou prací bylo restaurování nástěnné malby s motivy ze života sv. Václava z 18. století, které se nacházely v havarijním stavu. Odborníci postupovali v souladu s pokyny zástupců památkové péče a dle zákonu č.20/1987 Sb., o státní památkové péči.

Zdroj:
HORYNA, Mojmír - LANCINGER, Luboš. Stavebně historický průzkum Praha 1 - Malá Strana, Senát PČR. Praha, 2000.
LEDVINKA, Václav a kol. Pražské paláce. Praha: Akropolis, 1995. 447s.

Rozsáhlé restaurátorské práce probíhaly od ledna 2003 do června 2006. Nejprve byl dokončen Malý Fürstenberský palác. Plánované dokončení muselo být vzhledem ke stavu střešních krovů prodlouženo. Odborníci provedli posouzení krovu během července a srpna 2003. Poměrně rozsáhlé části trámů byly zcela destruovány hnědou hnilobou a červotočem, proto bylo přistoupeno k jejich výměně. Také rekonstrukce Kolovratského paláce se zkomplikovala kvůli problémům se statikou a stropními konstrukcemi. K narušení statiky došlo pravděpodobně vlivem oprav prováděných v osmdesátých letech 20. století.
GEMA ART GROUP a. s. zajišťovala veškeré restaurátorské a umělecko-řemeslnické práce v interiéru a na exteriéru paláců. Před samotným zahájením rekonstrukce provedla společnost nutné odborné výzkumy stávající situace. Práce zahrnovaly zejména restaurování kamenných prvků, sochařské výzdoby exteriéru, obnovu štuků. Zámečnické práce zahrnovaly restaurování a zlacení zábradlí a mříží. Restaurování dřevěných prvků se týkalo dveří, oken a podlah. Část prací byla dále zaměřena na záchranu historických kamen a mramorových krbů, které se nacházely v interiérech. Odborné zásahy včetně rentoaláže byly provedeny na olejomalbách z 18. století, kterými byly zdobeny supraporty.

Průzkumy omítkových vrstev a štuků:
Před zahájením samotného restaurování bylo nutné realizovat odborné průzkumy omítek i stropů a provést stratigrafie vrstev. Rozsáhlé průzkumy se týkaly zejména západního a jižního křídla Kolovratského paláce. Průzkumy navazovaly na obšírné stavebně-historické průzkumy z roku 2000.
Západní křídlo bylo podrobeno zkoumání již během února až března 2003. Sondy prokázaly četné stavební úpravy v průběhu existence paláce. Klasicistní přestavba odstranila starší barokní nánosy. V některých částech prvního patra paláce se nacházely pouze nové omítky z úpravy roku 1886. Největší místnost prvního patra tvoří Zelený salonek se zdobnými štuky. Původní omítky ve druhém patře byly zcela odstraněny během stavebních úprav v roce 1921. Během průzkumů se dále zjistilo, že omítky spočívaly na zdivu tvořeném opukou a cihlami. Místa, kde se zachovalo více vrstev na sobě, tak byla spíše výjimkou.
Průzkumy v jižním křídle Kolovratského paláce byly provedeny v roce 2004, tehdy se týkaly zvláště hloubkové sondy zdiva. O rok později se dělal doplňující průzkum. Podobně jako v západním křídle, i zde se velká část původní barevnosti a zdobení omítek odstranila. Páskové sondy prokázaly nejstarší malířskou výzdobu z období klasicismu. Jednalo se o techniku al secco. Mezi barvami dominovala bílá, okrová a růžová. Typická klasicistní malba interiéru zahrnovala barevné linky, které rámovaly plochy zdí i dveří a dále rostlinný dekor.
Průzkumy byly provedeny v lednu 2003 i v prostorách Malého Fürstenberského paláce. Také zde byla zjištěna absence starších omítek. Fragmenty starších omítkových vrstev šedo-černé barvy byly nalezeny u paty sloupu.

Restaurování štukové výzdoby:
Před zahájením restaurátorských prací byl proveden restaurátorský průzkum, díky němuž byl vyhodnocen stav dochování a materiálového složení. Štuková výzdoba byla tvořena ze sádry, případně z papírmašové hmoty. V případě zdobných štuků byly v ojedinělých případech odhaleny fragmenty po zlacení plátkovým zlatem. Na stropech paláce se nacházely i dřevěné prvky, které tvořily orámování roset a zrcadel. Nejlépe dochované štuky byly vytvořeny ze sádry. Ty se nacházejí zejména v reprezentativních sálech.
Štukatérské práce byly prováděny během září až prosince 2005. Hlavním cílem prací bylo nahrazení stávajících štuků z papírmašové hmoty za odolnější sádru. Před nahrazováním štuků byla nejprve pořízena přesná dokumentace. Kopie byly zhotovené dle nejméně narušených původních štuků z papírmašé, kterých se užilo jako forem. Současně bylo nutné zajistit fixaci nosných ploch stropů. Strop byl zajištěn ocelovými vruty do trámové konstrukce. Nově zhotovené odlitky byly na plochu přilepeny sádrou a zafixovány ocelovými vruty.
V případě dochovaných sádrových štuků se nejprve přistoupilo k mechanickému odstranění barevných nátěrů. Hluboké praskliny byly zajištěny injektáží. Výraznější trhliny byly vyčištěny a vyplněny vhodným materiálem. Závěrečná úprava povrchů byla provedena bílou sádrou v souladu s původní technologií.
Štuková výzdoba v interiéru Štuková výzdoba v interiéru Štuková výzdoba v interiéru Štuková výzdoba v interiéru Štuková výzdoba v interiéru Štuková výzdoba v interiéru Štuková výzdoba v interiéru Štuková výzdoba v interiéru Štuková výzdoba v interiéru - detail Štuková výzdoba v interiéru Štuková výzdoba - exteriér Štuková výzdoba - exteriér Štuková výzdoba - exteriér Štuková výzdoba - exteriér Štuková výzdoba - exteriér Štuková výzdoba - exteriér Štuková výzdoba - exteriér Štuková výzdoba - exteriér
Obnova fasády:
Součástí prací, které zajišťovala GEMA ART GROUP a.s. byla obnova fasády Kolovratského a Malého Fürstenberského paláce. Před zahájením prací se intenzivně řešilo její barevné pojednání. Stávající fasáda pocházela z poslední rozsáhlé rekonstrukce provedené v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století. Původní barevnost z 18. století nebylo možné zjistit, proto bylo po dohodě s památkáři rozhodnuto zvolit jemné odstíny v duchu klasicismu. Palác tak nenásilně doplnil barevnost fasád ve Valdštejnské ulici. 
Práce na fasádě Malého Fürstenberského paláce byly zahájeny v září 2003, obnova fasády Kolovratského paláce započala v roce 2004.
Nejprve bylo nutné eliminovat stávající nátěry vápenných vrstev a silikátů s akrylátovou disperzí. Vrstva musela být opatrně odstraněna chemickou cestou a poté mechanicky za užití špachtle. Trhliny se zpevnily organokřemičitany.
Po úplném odstrojení paláce byly zjištěny poměrně závažné statické poruchy západního křídla Kolovratského paláce, proto bylo nutné zajistit je vložením zpevňujících armatur. 
Celkový pohled na Kolovratský palác Celkový pohled na Kolovratský palác Hlavní tympanon paláce Hlavní tympanon paláce Malba Panny Marie s Ježíškem ve štítu Detail fasády
Restaurování sochařské výzdoby fasády paláce, obnova kamenné zídky:
GEMA ART GROUP a. s. zajišťovala zhotovení vhodných sochařských kopií umístěných na atice jižní fasády. Jednalo se o 11 kusů zdobných váz a 2 plastiky puttů o výšce 110 až 175 cm.V srpnu 2004 se provedlo posouzení soch. Bylo zjištěno, že se jedná o kopie – výdusky ze sedmdesátých let 20. století. Jednalo se již o druhou kopii. Ve dvacátých letech 20. století byly originály z hloubětínského pískovce od sochaře Platzera nahrazeny kopiemi.
Výdusky ze sedmdesátých let 20. století vykazovaly značné praskliny vlivem zrezivělé armatury uvnitř plastik. Povrch byl degradován klimatickými vlivy. Vzhledem ke kritickému stavu výdusků, bylo rozhodnuto zhotovit kopie. Kopie byly vytvořeny z hořického pískovce, který se svou strukturou podobá pískovci hloubětínskému. Během prací se užilo tradičních kamenických technik. Sochy byly následně osazeny zpět na atiku za užití vápenné malty. Rekonstrukcí prošla také kamenná zídka vytvořená z žehrovického pískovce. Kámen byl ve špatném stavu vzhledem k množství mechanického poškození a sádrovcových krust. Povrch byl očištěn od nečistot, zbytků nepůvodních nátěrů a epoxidových tmelů za užití vodní páry. Povrch byl upraven minerálním tmelem s pigmenty na bázi oxidu železa. Na závěr byla provedena hydrofobizace.
Vázy na atice paláce Detail sochy na atice paláce Vázy na atice paláce Socha na atice paláce Detail sochy na atice paláce Detail vázy na atice paláce Detail vázy na atice paláce Detail vázy na atice paláce Detail vázy na atice paláce Detail vázy Detail sochy na atice paláce Detail sochy na atice paláce
Restaurování obrazů:
Jedná se o tři supraporty, v nichž se nachází olejomalby na plátně pocházející ze 17. a 18. století. Práce probíhaly během září a října 2005. Jednalo se o malbu s rostlinnými motivy a ovocem ve stylu tehdy módních holandských zátiší. Vzhledem k dodatečným úpravám pláten lze předpokládat, že se původně nacházela jinde. Posléze byla plátna vyříznuta a dosazena do supraporty.
Před započetím prací byla provedena sondáž, která prokázala, že malby byly opravovány již v minulosti. Dokazuje to zejména podlepení novým plátnem s klihovou vrstvou. Novodobé lokální retuše a přemalby byly odstraněny. Vzhledem k neuspokojivému stavu olejomalby byla provedena rentoaláž voskopryskyřičnou směsí. Na závěr se udělala scelující retuš. 
Restaurátorské práce byly dále provedeny na olejomalbě s vyobrazením Madony s děťátkem. Po rentgenovém průzkumu se zjistilo, že malba nebyla v minulosti dodatečně upravována. Obraz byl silně poškozen krakeláží a nepůvodní lakovanou vrstvou. Odborníci odstranily nevhodné vrstvy, které narušovaly olejomalbu a provedli rentoaláž voskopryskyřnou směsí. Závěrem restaurování se provedlo patinování povrchu.
Olejomalba na supraportě Olejomalba na supraportě Olejomalba na supraportě Olejomalba na supraportě Detail olejomalby na suprafenestře Detail olejomalby na suprafenestře
Restaurování kamenných prvků:
Kamenné prvky zahrnovaly schodiště ze žehrovského pískovce v interiéru i exteriéru paláců, kamenná ostění a portály z požárské žuly a kamenný sokl dvorní fasády. Čištění povrchu kamene probíhalo mechanickou cestou. Chemická cesta byla užita v případě schodiště, na němž spočíval chemoprénem připevněný koberec. Konsolidace s následnou hydrofobizací byla nutná zejména u kamenného ostění ve dvoře. Případné trhliny byly lepeny epoxidovou pryskyřicí.
Kamenné schodiště v interiéru paláce Kamenné schodiště v interiéru paláce Kamenné prvky na exteriéru paláce Kamenné schodiště v interiéru paláce Kamenné schodiště v interiéru paláce Kamenné ostění
Restaurování kachlových kamen:
Kachlová kamna se nacházejí v reprezentativních sálech paláců. Byla vyhotovena v klasicistním, novorokokovém, novobarokním i novoklasicistním stylu. Všechna kamna jsou nefunkční, splňují pouze význam estetický. Kamna byla silně znečištěna, vlasové praskliny byly během minulých let neodborně opraveny. Lak byl vlivem UV záření nevzhledný a zažloutlý. Na mnoha místech se dále nacházely mechanické odřeniny. V oblasti korpusu docházelo k častým a rozsáhlým prasklinám, které byly následkem nečistot zčernalé. Reliéfní zdobení místy zcela chybělo. 
Nejprve se přistoupilo k očištění černé mastné špíny, na silně znečištěná místa se užilo rozpouštědla. V případě těžko odstranitelných nečistot v oblasti škrábanců byl použit mletý křemičitý přípravek. Rozsáhlé praskliny kachlů byly zajištěny kovovými sponami. Nevzhledné trhliny byly doplněny polyesterovými tmely. Uražené části byly domodelovány.
Součástí restaurátorských zásahů byla též obnova mosazných dvířek. Jednotlivé mosazné komponenty byly očištěny od stávající vrstvy nevyhovujících laků a ošetřeny.
Kachlová kamna Kachlová kamna Kachlová kamna Kachlová kamna Kachlová kamna Kachlová kamna Kachlová kamna Kachlová kamna Kachlová kamna Krb Krb Krb
Restaurování dřevěných prvků:
Restaurování dřevěných prvků zahrnovalo obnovu dveří, oken, okenic i obkladů místnosti a dále dřevěná vrata. Dřevo bylo rozeschlé a popraskané vlivem nízké vlhkosti. Původní dřevo bylo dubové, dosazené prvky užité během předchozích úprav - jehličnaté.
Dveře byly jednokřídlé či dvojkřídlé, původně zhotovené z dubového masívu. Na dveřích se nachází zdobně ztvárněné vyřezávané lišty. Povrch dveří byl pokryt nátěrem v odstínu slonové kosti, šedé, zelené a světle hnědé. Kazetové tří až čtyřkřídlé okenice nesly původní kování. Před započetím prací byly jednotlivé části demontovány. Nátěry byly odstraněny horkovzdušnými pistolemi. Poškozené a chybějící části byly doplněny dubovými latěmi. Jednotlivé zdobné prvky byly očištěny od zbytků barvy pomocí škrabek a brusných materiálů. Prvky byly natřeny šelakem a opětovně barevně sjednoceny. Součástí prací byla obnova kovových částí. Prvky byly repasovány a natřeny tónovacím lakem.
Také kazetové obložení stěn bylo nutné demontovat. Rámové konstrukce byly zhotoveny z buku a olše, vnitřní části tvořilo jehličnaté dřevo. Kopie poškozených částí byly nahrazovány rovnovláknitým a dostatečně proschlým dřevem, aby bylo dosaženo optické harmonizace.
Pozornost odborníků si zasloužila dvojice původních dřevěných vrat. Vstupní dvoukřídlá vrata byla z vnější části vytvořena z dubového dřeva a zdobného kování. Také dvoukřídlá vrata s lunetovým nadedveřím vykazovala mechanická poškození a poničení během předchozích restaurátorských zásahů. Popraskané prvky byly slepeny, staré nátěry odstraněny. Chybějící části byly doplněny dubovým dřevem. Vrata byla preventivně ošetřena fungicidními a biocidními prostředky. Dřevo bylo dále namořeno, barevně vyretušováno a impregnováno lněnou fermeží.
Dřevěné rámy oken - stav po restaurování Dřevěné dveře - stav po restaurování Dřevěné dveře - stav po restaurování Dřevěné dveře - stav po restaurování Dřevěné dveře - stav po restaurování Dřevěné dveře - stav po restaurování

Kolovratský palác je přístupný veřejnosti v době:

leden - březen (sobota - neděle) 10:00 - 16:00
duben -květen (sobota- neděle) 10:00 - 17:00
červen - září (sobota - neděle) 10:00 - 18:00
říjen (sobota - neděle) 10:00 - 17:00

Od listopadu do března je pro veřejnost otevřeno jen první víkend v měsíci 10:00 - 16:00.

Vstup je zdarma.