Císařský nábytek z Rakouska

tabulka zidle

Adresa:
Rakousko
Typ prací: Restaurátorské práce
Konzervátorské práce
Obnova čalounění
Investor:
Národní památkový ústav, územní pracoviště Brno
Zhotovitel: GEMA ART GROUP a.s.
Realizace: 04/2006-06/2006

 

 
FOTOGALERIE:
Křeslo ve stylu historismu, 2. pol. 19.století - zámek Hofburg Křeslo ve stylu druhého rokoka, zámek Schönbrunn Židle ve stylu biedermeier Židle - stav po restaurování Pohovka z období druhého rokoka - průběh restaurování Pohovka v historizujícím slohu druhého rokoka - stav po restaurování Pohovka v historizujícím stylu, 2.polovina 19.století, zámek Hofburg Pohovka ve stylu biedermeier, císařská vila v Bádenu Židle s ratanovým výpletem z období pozdního baroka, zámek Schlosshof Židle ve stylu druhého rokoka - stav po restaurování Křeslo ve stylu druhého rokoka, zámek Schönbrunn Průběh restaurátorských prací Židle po čištění a konzervaci Stav před restaurováním - chybějící části v opěradle Doplnění ornamentální části opěradla Židle s doplněnou částí Židle s ornamentální výplní - stav po restaurování Doplnění chybějící části zdobné řezby

  • Historie místa
  • Restaurátorské práce
  • Další info

Sedací nábytek z bývalého císařského majetku v sobě skrývá vskutku spletitý kus historie. Soubor křesel, židlí a pohovek čítající dle dochovaných archivních materiálů 338 kusů se původně nacházel na zámku Schönbrunn a na hradě Hofburg ve Vídni. Některé části mobiliáře pocházely z letní rezidence císaře Františka II. v Bádenu a zámků Laxenburg, Hof a Hetzendorf.
V roce 1944 se zintenzivnilo spojenecké bombardování na území tzv. Východní marky (Ostmark), jak bylo Rakousko po Hitlerově anšlus v březnu 1938 nazýváno. Německé okupační úřady tehdy rozhodly přemístit cenný nábytek do bezpečnějších lokalit. Nejvhodnějším místem se jevil tehdejší Protektorát Čechy a Morava, přesněji jihomoravský zámek Uherčice. Majitel zámku Oktavián z rodu Collalto et San Salvatore tak získal císařský nábytek do dočasné správy. Po porážce Německa byl Oktavián Collalto označen za nepřítele republiky a na základě dekretu prezidenta Edvarda Beneše č. 12/1945Sb o konfiskaci majetku zrádců a nepřátel českého národa byl zámek včetně mobiliáře zabaven Československým státem. Uherčický zámek sloužil dlouhá léta jako zemědělské družstvo či k účelům armády.
Většina nábytku se nacházela v nevyhovujících podmínkách vlhkého skladu. Ke změnám došlo až v roce 2000, tehdy byl mobiliář díky iniciativě pracovníků Národního památkového ústavu uložen do vhodnějších skladů. Rakouská republika se o mobiliář z císařských komnat přihlásila již v prosinci 1947, Československo však jejich žádost zamítlo. Také následující léta československá strana odmítala záležitost jakýmkoliv způsobem řešit a císařský nábytek desítky let chátral. Ke změnám došlo v roce 1989, kdy se provedlo rozsáhlé šetření, jež nábytek identifikovalo a prokázalo jeho původ. O několik let později vláda odhlasovala, že nábytek bude rakouské straně co nejdříve vrácen.
Z původních 338 kusů se do současnosti dochovalo pouhých 229 židlí, křesel, pohovek a lavic v nejrůznějším stavu. Většina nábytku byla narušena vlhkostí, červotočem, některým z židlí chyběly nohy či zdobné řezbářské části. Vzhledem k nevhodnému skladování a průtahům si česká vláda odhlasovala navrátit zbytek mobiliáře v původním stavu. Provedení restaurátorských prací tak bylo nevyhnutelné. Národní památkový ústav v Brně, který měl záležitost na starosti, vyhlásil veřejné výběrové řízení, v němž zvítězila společnost GEMA ART GROUP a.s.
Vysoké nároky a krátký časový úsek učinily ze zakázky skutečnou výzvu. Společnost GEMA ART GROUP a.s. spolupracovala s několika předními restaurátorskými dílnami v Praze i v Brně. Každý krok byl konzultován s historiky umění i odborníky na restaurování v Rakousku. Společnost GEMA ART GROUP a. s. se v rámci své restaurátorské koncepce snažila maximálně vyjít vstříc požadavkům rakouského státu.
Císařský mobiliář zahrnuje z větší části nábytek čalouněný, který byl vytvořen pro již zmíněná císařská sídla v Rakousku. Je zde zastoupeno několik uměleckých slohů – od baroka, klasicismu, biedermeieru až po období tzv. druhého rokoka. Nábytek pochází převážně z dob vlády císařů Josefa II. (1780 – 1790), Františka I. ( 1792 – 1835) a Františka Josefa II. (1848 – 1916), tedy z 18. až 19. století. Nejstarším kusem je pozdně barokní židle s ratanovým výpletem ze zámku Hof. K naprosto výjimečnému prvku souboru patří biedermeierová židle arcivévodkyně Sofie, matky Františka Josefa II., z tzv. Modrého dvora na zámku Laxenburg, který byl zařízen v roce 1825, a o deset let starší empírová židle s lyrou z hudebního salonku v Hofburgu. Poměrně početnou skupinu nábytku tvoří mobiliář z dob vlády císaře Františka I. v tzv. luisézním stylu, který se vyznačoval bílo-zlatou povrchovou úpravou a rovnými liniemi klasicistního nábytku. Tímto stylem byly vybaveny apartmány třetí manželky císaře – Marie Ludoviky Beatrix z Modeny. Vůbec největší část mobiliáře tvoří sedací soupravy ve stylu druhého rokoka. Pro tento typ nábytku byla typická bílá povrchová úprava a bohatá ornamentální řezba zlacená 24karátovým zlatem. Čalouněn byl často červenou damaškovou látkou s ananasovým vzorem od firmy Backhausen. Z hlediska kulturně-historického se jedná o poměrně běžné kusy často pořizované pro potřeby dvora, které se vyráběly manufakturně ve velkých sériích.
Rozsáhlé práce na císařském nábytku byly kvalitně odvedeny do stanoveného termínu, tedy do dubna 2006. Nábytek byl posléze odvezen na hrad Veveří, kde došlo k oficiálnímu předání rakouské straně.

 Restaurátorské práce se týkaly všech 229 kusů císařského nábytku. Práce provedené pod záštitou společnosti GEMA ART GROUP zahrnovaly zejména povrchovou úpravu, obnovu zlacení, práce stolařské i čalounické.
Odborné stolařské zásahy se týkaly zejména revize stavu kostry a spojů. Uvolněné a poškozené spoje bylo nutné demontovat, očistit od zbytků lepidla a opětovně slepit kostním klihem. V případě vysoké míry poškození se spoje nahradily novými. Součástí prací bylo chemické ošetření proti dřevokaznému hmyzu. V případě mechanického poškození došlo k doplnění řezeb shodným materiálem.
Práce musely být na přání investora dokončeny během tří měsíců. Restaurátorské dílny, které pro společnost GEMA ART GROUP pracovaly, prováděly restaurování nábytku v nepřetržitém a několika směnném provozu. Jen tímto způsobem mohlo být docíleno kvalitně odvedené práce v určeném termínu.

Restaurátorské průzkumy:
Před započetím prací bylo již v průběhu roku 2005 nutné provést posouzení celkového stavu nábytku a definitivní identifikaci všech 229 kusů. Štítky na nábytku tak byly konfrontovány s čísly v archivních inventárních seznamech z Rakouska.
Restaurátorskými průzkumy byl zjištěn stupeň napadení dřevěné hmoty hmyzem. Vlivem nevhodného skladování ve vlhkém prostředí došlo k narušení konstrukčních spojů a odlepení švarten. Taktéž povrchová politura byla zoxidována.
Následovala kontrola čalounění, demontáž a revize kostry nábytku. Restaurátorské průzkumy dále odhalily úpravy provedené již v minulosti. Toto se prokázalo zejména v případě empírového nábytku.
Vzhledem k nevhodnému zacházení v průběhu let došlo k mechanickému poškození zvláště u drobných vyřezávaných částí. Odborníci chybějící části nahradili kopií vyhotovenou dle podobných či shodných kusů nábytku, které nebyly mechanicky poškozeny.
Po zjištění nezbytných informací bylo vypracováno několik variant pro restaurátorský zásah. Ty se odvíjely podle stupně poškození a typu nábytku. V některém případě se provedly pouze práce konzervátorské, a to na přání rakouské strany.
Veškeré zásahy byly konzultovány s pracovníky Národního památkového ústavu, restaurátory a odborníky z Rakouska.

Restaurování rokokové židle z 18. století:
Jedná se o rokokové židle se zlacenými žlábky, zdobené festony, listy a květy. Historický kus byl již v minulosti řezbářsky a truhlářsky opravován., též bylo provedeno nové čalounění. Povrch židle byl značně znečištěný, dekorativní zlacení zčernalé, na několika místech odřené.
Nejprve se provedlo upevnění uvolněných částí polychromie a zlacení za užití kostního klihu. Následovalo očištění kyselinou šťavelovou (oxalovou) a chlebem. Po tomto očištění se objevila potlučená místa od čalounického kladívka. Tyto narušené lokality měly sklon odpadávat, proto bylo nutné opakovaně provést konsolidaci klihovým roztokem.
Následovalo čištění polírovací běli, které bylo několikráte po sobě provedeno křídováním boloňskou křídou. Posléze se provedlo broušení a dotónování vhodným polimentem. Narušené zlacené části byly doplněny 24 karátovým zlatem.

Židle z období druhého empíru:
Jedná se o sedací nábytek z let 1850 až 1860 z masivního bukového dřeva. Dýha je zhotovena z mahagonu a ebenu. Během demontáže se zjistily úpravy proběhnuvší v minulosti. V čalounění byly nalezeny odkazy jmen vídeňských čalouníků s datací, kdy prováděli poslední úpravy.
Některé novější nevhodné úpravy se odstranily. Narušené části byly ošetřeny a doplněny novou dýhou z mahagonového a ebenového dřeva. Odlepená místa byla zaklížena kostním klihem a spoje zajištěny dřevěnými kolíky. Nový materiál byl na závěr barevně sjednocen s původním.

Restaurování empírových židlí:
Jedná se o židle z císařských prostor hudebního salonu v Innsbrucku vyznačující se lehkou konstrukcí. Nepřehlédnutelným dekorativním prvkem je opěradlo s vyřezávanou lyrou ve výplni. Kostra z dubového masívu s mahagonovou dýhou pochází z roku 1815. Původní řezba ve tvaru lyry byla natolik poničena, že se přistoupilo k nahrazení za identickou kopii zhotovenou z lipového dřeva dýhovaného mahagonem. Povrch židle byl nově opatřen šelakovou politurou.
Empírový nábytek - stav před restaurováním Průběh prací na empírové židli Empírový nábytek - stav po restaurování
Restaurování zlacených prvků:
Řada židlí a pohovek císařského nábytku byla opatřena zlatou polychromií, jednalo se zejména o nábytek ve stylu rokoka z konce 18. století a II. rokoka. z 19. století.
Povrch byl značně znečištěný, na některých místech byla zlatá vrstva sedřena. Nejprve se přistoupilo k očištění povrchu za užití kyseliny oxalové (šťavelové) a chlebové střídky. Dochované zlaté prvky se vyleštily achátem. Vypadaná místa byla napuštěna šelakem.
Následovalo vyspravení prasklin a nerovností tzv. masou, směsí rozpuštěného kostního klíhu, papírové celulosy a plavené křídy. Poté se aplikovala další šelaková vrstva. Po nanesení červeného polimentu byl povrch opatřen 24 karátovým zlatem. Po zaschnutí se zlacení vyleštilo achátem.
Stav zlacení před restaurováním Stav zlacení před restaurováním Bolusová vrstva na řezbě - podklad pro následné zlacení Bolusová vrstva na řezbě - podklad pro následné zlacení Zlacená židle ve stylu druhého rokoka - stav po restaurování, zámek Hofburg Čalouněná lavice ve stylu druhého rokoka se zlacením - stav po restaurování
Restaurování barokních ratanových židlí:
Jedná se o nejstarší kusy z celého souboru císařského nábytku. K restaurování se tak přistupovalo s nejvyšší opatrností. Pozdně barokní židle pocházely ze zámku Hof. Kostra židle je tvořena z bukového masivu, s jemnou řezbou a florálním motivem. Zadní strana je z konstrukčních důvodů opatřena ořechovou dýhou. Výplet opěráku i sedáku tvoří přírodní štípaný bambus.
Nábytek se do března 2001 nacházel ve skladu na zámku v Uherčicích. Židle byly uvolněny v konstrukčních spojích, opěradlo bylo poničeno a výplet do značné míry poškozen. Na přání rakouské strany ponechat nábytek v co nejpůvodnějším stavu byla pouze celkově zpevněna základní kostra v konstrukčních spojích. Povrch byl očištěn pomocí technického lihu a lněného oleje.
Pozdně barokní ratanová židle, zámek Schlosshof - stav před restaurováním Rekonstrukce sedáku Průběh restaurátorských prací Průběh restaurování Průběh restaurátorských prací Průběh restaurátorských prací Průběh restaurátorských prací - nový ratanový výplet Průběh restaurátorských prací Pozdně barokní ratanová židle, zámek Schlosshof - stav po restaurování Pozdně barokní ratanová židle, zámek Schlosshof - stav po restaurování Pozdně barokní ratanová židle, zámek Schlosshof - stav po restaurování Pohled na opěradlo židle - stav po restaurování
Restaurování židlí z období druhého rokoka:
Velká část mobiliáře byla tvořena nábytkem z období druhého rokoka vyrobeným kolem roku 1848. Jedná se o židle se zlacenými řezbami a bílou povrchovou úpravou.
Před započetím restaurování bylo nutné židle demontovat, některá z křesel byla konstrukčně rozklížena. V případě chybějících částí byly doplněny identickými kopiemi. Původní zachovaná dýha se očistila lihem, dále se odstranily staré nátěry.
Nová povrchová úprava se provedla nanesením šelaku a následným leštěním.
Nábytek ve stylu druhého rokoka - stav po restaurování Židle ve stylu druhého rokoka - průběh prací Židle ve stylu druhého rokoka - stav po restaurování Židle - stav po restaurování Křeslo ve stylu druhého rokoka - stav před restaurováním Židle ve stylu druhého rokoka - stav po restaurování Židle ve stylu druhého rokoka - stav po restaurování Křeslo ve stylu druhého rokoka - stav po restaurování Pohovka ve stylu druhého rokoka - stav po restaurování Sedačka - oprava čalounění Pohovka ve stylu druhé rokoka - stav po restaurování Čalouněná lavice ve stylu druhého rokoka - stav po restaurování
Restaurování židlí biedermaierovského stylu:
Jedná se o soubor rozličných typů sedacího nábytku za zámků Hofburg, Hetzendorf, Laxenburg, Salzburg a z císařského sídla v Innsbrucku pocházející z let 1825 až 1830. Nejcennější ukázkou biedermaierského stylu je židle z interiéru salonu arcivévodkyně Sofie, matky císaře Františka Josefa II., z tzv. Modrého salonu, který byl na zámku Laxenburg zařízen v roce 1825.
Na nábytku bylo nutné znovu upevnit spoje, ve spojích byl injektáží vpraven kostní klíh. Po zaschnutí se nábytek zajistil dřevěnými kolíky.
Čištění povrchu se provedlo technickým lihem a lněným olejem.
Židle ve stylu biedermeier Křeslo ve stylu biedermeier, zámek Laxenburg Křeslo ve stylu biedermeier, zámek Hofburg Židle ve stylu biedermeier - zámek Hetzendorf Pohovka ve stylu biedermeier - čalounění před konzervací a restaurováním Pohovka ve stylu biedermeier - čalounění po konzervaci a restaurování Křeslo ve stylu biedermeier, zámek Hofburg Židle s doplněným opěrákem s ornamentálními motivy - stav po restaurování Křeslo ve stylu biedermeier, Salzburg Židle ve stylu biedermeier Židle ve stylu biedermeier Židle ve stylu biedermeier - zadní část opěradla
Obnovy čalounění:
Čalouněný nábytek byl různého stupně poškození. V některých případech bylo provedeno pouze vyčištění původní látky a konzervace. Pokud byl stupeň poničení svrchní látky velký, přistoupilo se k očalounění novou potahovou látkou. Jednalo se o damašek tradiční firmy Backhausen.
Veškeré sedáky byly vyplněny konopnými popruhy, jutou a africkou trávou. K vyrovnání ploch sedáků se užilo koňské žíně.
Židle bez potahové látky - průběh prací na novém čalounění Průběh prací na čalounění Průběh prací na čalounění Potahová látka po demontáži čalounění Průběh prací na čalounění Stav před restaurováním Průběh prací na čalounění Stav po kompletním restaurování Čalounění stav - před restaurováním Čalounění - stav po restaurování Průběh opravy opěradla židle Stav židle po konzervaci

10.csask nbytek a jeho restaurovnPodrobné informace o historii a restaurování souboru císařského nábytku nabízí monografie Císařský nábytek a jeho restaurování vydané nakladatelstvím Gema Art v roce 2006. Více o publikaci zde:

http://www.gemagalerie.cz/cs/publikace/27-cisarsky-nabytek-a-jeho-restaurovani