Vzdělávací centrum Na Karmeli, Mladá Boleslav

karmel kostel

Adresa: Na Karmeli 9, 293 01 Mladá Boleslav
Typ prací:
Restaurování opukové dlažby
Restaurování fragmentů maleb kaplí
Restaurování štuků interiéru a exteriéru kostela
Restaurování kamenných prvků
Záchrana sgrafitové výmalby
Zhotovitel: GEMA ART GROUP a.s.
Investor: Škoda auto a.s. – Mladá Boleslav
Realizace: 2005 - 2007

 

 
FOTOGALERIE:
Stav exteriéru před rekonstrukcí Stav exteriéru po rekonstrukci Stav exteriéru před rekonstrukcí Rekonstrukce exteriéru - stav před Kostel sv. Bonaventury po rekonstrukci Hlavní průčelí kostela sv. Bonaventury - stav před restaurováním Hlavní průčelí kostela sv. Bonaventury - stav po restaurování Kostel sv. Bonaventury po rekonstrukci Interiér kostela sv. Bonaventury - stav po restaurování Kamenná deska - před restaurováním Kamenná deska - stav po restaurování Odkryv původnígo sgrafitta v areálu dnešního Vzdělávacího centra na Karmeli

   

  • Historie místa
  • Restaurátorské práce
  • Další info

Historie místa sahá až do poloviny 14. století, kdy zde byl založen františkánský klášter. Významný historik přelomu 16. a 17. století, Bartoloměj Paprocký z Hlohol, kladl fundaci k roku 1345. Datace však není potvrzena písemnými prameny. Během husitských válek byl konvent rozchvácen a zdevastován kališníky.
V roce 1469 se město Mladá Boleslav dostává do držby moravského rodu Tovačovských z Cimburka. Ti darovali objekt zničeného kláštera Jednotě bratrské. Období od počátku 16. století do roku 1620, kdy areál spravovala Jednota bratrská, patří k časům největšího rozmachu. Název „Na Karmeli" pochází právě z dob působení protestantské církve, jméno je odvozené od biblické hory Karmel v Palestině. Na Karmeli působili významní vzdělanci své doby jako teolog Jan Blahoslav či kartograf Mikuláš Klaudián, autor první tištěné mapy Čech z roku 1518.
Po vydání Obnoveného zřízení zemského (1627), které povolovalo pouze katolické náboženství, se areál Na Karmeli dostal zpět do rukou řádu františkánů. Barokní kostel sv. Bonaventury a klášter byly vystavěny do dnešní podoby v průběhu let 1675 – 1775. Interiér kostela sv. Bonaventury pochází převážně z roku 1711. Také dvě kaple umístěné ve františkánské zahradě, která obklopovala stavení, pocházejí z 18. století.
Klášter byl zrušen reformou Josefa II. v roce 1784. Budovy připadly řádu piaristů z blízkého městečka Kosmonosy, kteří zde založili školu a řádové gymnázium. Katoličtí piaristé zasvětili své poslání právě výchově a vzdělání dětí. V letech 1889 až 1902 byla vedle kostela sv. Bonaventury vystavěna budova kněžského konviktu. Piaristé zde působili až do roku 1950, kdy bylo působení řádu násilně přerušeno komunistickou mocí. Odsvěcený kostel sv. Bonaventury sloužil jako sklad Okresního bytového družstva a v průběhu let chátral.
Ke změnám dochází v letech 2005 až 2007, kdy byla provedena rozsáhlá rekonstrukce. Zároveň se přistavěla moderní budova s proskleným atriem dle návrhů architekta Juraje Sonlajtnera. Celý komplex vzdělávacího centra Na Karmeli slouží jako střední integrovaná škola, Škoda Auto Vysoká škola, v odsvěceném kostele sv. Bonaventury probíhají výstavy, koncerty i slavnostní promoce. Vzdělávací centrum Na Karmeli bylo slavnostně otevřeno v září 2007.

Zdroj:
Historie Škoda Auto Česká republika [online] Vystaveno 2011 [cit. 2011-06-29]. Dostupné z: < http//www.skoda-auto.cz/company/cze/profil/karmel/historie/Pages/history.aspx >.

 Restaurátorské práce, na nichž se podíleli odborníci pod záštitou GEMA ART GROUP a.s., zahrnovaly širokou škálu jednotlivých zásahů. Práce byly prováděny v exteriérech i interiéru historického komplexu Na Karmeli. Díky profesionálním zásahům byly zajištěny fragmenty nástěnné malby v kaplích před areálem pocházející z 18. století. Další práce se týkaly většiny podlah (terazzových, parketových i opukových). Z kamenných prvků se restaurovaly zejména kamenné nápisové desky, unikátní točité schodiště v interiéru kostela, kamenná ostění dveří a dva barokní portály. V rámci restaurování dřevěných prvků bylo repasováno dřevěné schodiště, restaurovány dřevěné stupně do presbyteria a výroba replik dřevěných oken. GEMA ART GROUP a. s. taktéž zajišťovala dveře s protipožární ochranou. Kompletní obnova byla provedena na dekorativních štucích v interiéru i exteriéru, na sgrafitové výzdobě, kovových prvcích a vitrážích.

Restaurování omítek a štuků exteriéru kostela:
Omítky exteriéru kostela vykazovaly povrchové i hloubkové praskliny. Vyskytovala se zde zcela degradovaná místa, kde omítky buď chyběly zcela, nebo byly plošně nesoudržné s podkladem. U štukatur fasády kostela byly průzkumem zjištěny druhotné vrstvy.
Po očištění následovalo zpevnění fixačním nátěrem. Zcela degradované omítky byly sejmuty. Na některých místech bylo nutné zcela nově doplnit omítky. Obnova vycházela ze stávající struktury povrchu. Na závěr byla provedena fixáž všech omítek.
Povrch plastické výzdoby kostela byl mechanicky očištěn. Následně byl zbaven druhotných barevných vrstev. Degradované části profilací byly odstraněny a u některých bylo provedeno dotažení (případně vytvoření) nových profilací. Praskliny byly vyčištěny od nečistot, hloubkově zpevněny a doplněny. Některá místa vyžadovala doplnění štukatur vysoce odborným restaurátorským způsobem – tmelením, retuší a závěrečnou fixací.

10. hlavn prel kostela sv. bonaventury- ped restaurovnm 11. hlavn prel kostela sv. bonaventury - po restaurovn 12. kamenn portl se tukovm dekorem - stav ped restaurovnm 13. barokn portl - stav ped restaurovnm 13. kamenn portl se tukovm dekorem - po restaurovn kopie - 13. kamenn portl se tukovm dekorem - po restaurovn

Restaurování umělecko-řemeslných kovářských prvků:
Mnohé umělecko–řemeslné kovářské prvky v objektech kláštera a kostela byly mechanicky poškozené a napadené postupující korozí s úbytkem materiálu. Některé části těchto prvků byly zdeformovány nebo zcela chyběly.
Po úvodním průzkumu bylo zahájeno mechanické čištění od zbytků povrchových úprav. Některé prvky bylo nutné odvézt do dílny a rozebrat. U prvků, které byly zdeformovány, následovalo vyrovnání do původního stavu. Chybějící části byly doplněny. Ještě před opětovným složením byly jednotlivé díly opatřeny vrstvami základního nátěru. Pro konečnou povrchovou úpravu odborníci zvolili aplikaci několika vrstev fermežo-grafitového nátěru. U některých prvků se dále doplnilo také zlacení.

Monogram Panny Marie - před restaurováním Monogram Panny Marie - po restaurování Okenní mříž - stav před restaurováním Okenní mříž - stav po restaurování Restaurovaní kovového kříže na vrcholku klášterní věže

Restaurování fragmentů maleb na venkovních kaplích areálu:
Jedná se o dvě kaple pocházející z 18. století, které se nalézají v bývalém sadě piaristického konventu. Sad se nacházel před kostelem sv. Bonaventury. Z původní malby se dochoval fragment v horní zaklenuté části v jedné z kaplí. Jednalo se pravděpodobně o motiv sv. Rodiny. Ve druhé kapli se dochovaly zbytky ornamentů na pásu v horní zaklenuté části. V kaplích byly zaznamenány amatérské zednické zásahy. Malba byla značně znečištěná, velká část původní malby odpadávala.
Čištění bylo provedeno mechanicky suchou cestou. Drolící vrstvy omítky bylo nutné zpevnit. Následovala hloubková injektáž a přižehlování samotné vrstvy s maltou. Poté se dočistila barevná vrstva a doplnily se omítky, defekty byly vytmeleny vápenným štukem. Na závěr se provedla retuš s cílem plochu obrazu barevně sjednotit. Součástí prací byla taktéž obnova štuků jako profilace říms a pilastrů. Materiály byly voleny tak, aby co nejlépe odolávaly teplotním změnám.

Venkovní kaple z 18. století - průběh prací Venkovní kaple z 18. století - stav před restaurováním Venkovní kaple z 18. století - stav po restaurování Fragment původní malby v interiéru kaple

Restaurování vitráží:
Okna v kostele sv. Bonaventury pocházejí z přelomu 19. a 20. století. Původně byla zasklena geometricky členěnými vitrážemi tvořenými šestihrany ze strojově válcovaného čirého okenního skla a místy i skla tlačeného s ostrým dekorem.
Historické vitráže se zachovaly v okně na kruchtě, ve velkém okně lodi kostela a na dvou oknech v presbytáři. Zbývající okna byla provizorně zasklena drátosklem.
Některé tabulky byly popraskané, olověná síť v horních částech výplní často potrhaná. Železné rámy byly u většiny oken narušeny korozí.
Vzhledem k tomu, že oprava stávajících vitráží nebyla doporučena, přistoupilo se k výrobě kopií. Vitráže byly vyrobeny z čirého katedrálního skla, jehož hrubá strana byla orientovaná do vnějšku kostela, aby došlo ke sjednocení všech oken v kostele. Před osazením vitráží byly natřeny a očištěny nosné kovové konstrukce a po osazení zapuštěny kraje výplní do ostění tak, jak to bylo u výplní původních oken.

Vitráže před restaurováním Vitráže - stav po restaurování Vitrážové okno - pohled z exteriéru Vitrážové okno - stav před restaurováním

Restaurování omítek a štuků v interiéru kostela:
V přízemí jižního křídla kláštera byly nalezeny historicky hodnotné kletované renesanční omítky, včetně barokní fáze. Veškeré omítky, které se dochovaly na stěnách a klenbách některých místností, byly narušeny vlivem stáří a teplotními změnami. Omítky byly uvolněné, zčásti odpadlé a nesoudržné. Negativní vliv na objekt měla i skutečnost, že byl dlouhou dobu otevřený a nevytápěný.
Restaurátorské práce v interiéru byly zaměřeny na štukovou novobarokní výzdobu. Jednalo se o dekorativní motivy z roku 1902, převážně s rostlinnými ornamenty, vyskytující se na vítězném oblouku i dalších částech klenby.
Štuková výzdoba byla značně uvolněná, místy se objevily zřetelné praskliny až do hloubky zdiva. Omítky byly silně narušeny vlivem klimatických podmínek: odfouklé, zpráškovatělé, místy zcela uvolněné a odpadlé.

14. interir kostela - stav ped restaurovnm 15. interir kltera - stav po restaurovn hhh


Restaurování sgrafitové malby:
Zdejší sgrafita jsou datována - dle letopočtu uvedeného na věži - do roku 1583. Po roce 1623, kdy objekt získal opět řád minoritů, byla sgrafita několikrát přetřena vápnem.. Při přestavbě byla většina výzdoby otlučena. Fragmenty sgrafit byly později odkryty na fasádě rajského dvora (fragment bosáže) a na věži konventu.
Nepůvodní vápenné nátěry byly snímány poklepem a skalpely. Očištěné sgrafito bylo konzervováno, fixováno a tmeleno.
Zachovalé fragmenty sgrafit určených k zakrytí novou omítkou byly restaurátorsky ošetřeny. Restaurování sgrafit se týkalo zejména severní a jižní části kostelní věže. Fragmenty letopočtu 1583 byly pauzovány a přeneseny tak na novou omítku. Fragment bosáže na půdě konventu byl konzervován a ošetřen.

Detail sgrafittové výzdoby Sgrafittová výzdoba před restaurováním Sgrafittová výzdoba - po restaurování

Restaurování terazzové podlahy v kostele sv. Bonaventury:
Předmětem restaurátorských prací byla dvoubarevná terazzová podlaha z počátku 20. století. Použitým materiálem byly mramorové drtě zrnitosti 5 - 12 a 3 – 6 mm, výplně tvořil struskoportlandský cement a mramorové mozaikové kostky.
Terazzo bylo značně zašlé, mramorové drtě byly ve většině případů odpadlé pod úroveň cementové výplně. Místy byl materiál nešetrně odsekán. V celé ploše podlahy byly zřetelné pukliny a trhliny.
V první fázi bylo nutno doplnit chybějící části terazza mramorovými drtěmi, struskoportlandským cementem a barevnými pigmenty. Dále bylo provedeno hloubkové mechanické čištění. Následovala oprava trhlin, broušení a krystalizace povrchu podlahy. Závěrem se provedla povrchová úprava voskovou politurou.

Terazzová podlaha - stav po restaurování Detail terazzové podlahx - stev po restaurování

Restaurování kamenných prvků:
V objektu se dochovaly historicky významné kamenné prvky. Jednalo se o raně renesanční ostění dveří s bohatou profilací, dále o gotický zkosený portál s viditelným monochromním červeným nátěrem. Materiál, ze kterého byly kamenné prvky povětšinou vyrobeny, je jemnozrnný pojizerský pískovec.
U všech dochovaných kamenných prvků v klášteře i kostele bylo průzkumem zjištěno větší či menší mechanické poškození, způsobené pozdějšími stavebními úpravami (vedení el. kabelů, ostatní stavební práce). Některé prvky byly pokryty silnou vrstvou vápenných, hlinkových a v některých případech i asfaltových nátěrů.
Restaurátorské zásahy byly vedeny cíleně na daný problém jednotlivých prvků.
Po úvodním průzkumu bylo provedeno mechanické čištění suchou cestou s ohledem na autentické nátěry, případně následovalo dočištění pomocí regulované vodní páry.
Asfaltové nátěry, omítkové vrstvy a druhotné vápenné a hlinkové nátěry byly odstraněny. Všechny zásahy se prováděly s ohledem na zachování nalezených historických polychromií. Na závěr byl materiál konsolidován, případné trhliny injektovány a úlomky přilepeny. Mechanická poškození byla doplněna do takové míry, aby dochované kamenné prvky sloužily svému účelu a byla obnovena vypovídající hodnota s ohledem na celkové estetické vyznění. V případě potřeby byly některé prvky přeštukovány.

Gotický portál v objektu kláštera - stav před restaurováním Gotický portál v objektu kláštera - stav po restaurování

Restaurování parketové podlahy v kruchtě kostela:
V kruchtě kostela sv. Bonaventury se dochovala podlaha z tzv. Vídeňských parket. Materiálem bylo jehličnaté a dubové dřevo. Původní úprava byla zřejmě přírodní.
Parketové čtverce byly poškozené mechanicky, hnilobou, houbou i přítomnou vlhkostí. Místy bylo patrné napadení dřevokazným hmyzem. Dřevní hmota se na povrchu a okrajích lehce uvolňovala, odlamovala a drolila.
Z dochované podlahy se podařilo zachránit zhruba polovinu původních parket. Tyto parkety byly ošetřeny proti dřevokaznému hmyzu a vlhkosti, očištěny od nátěrů a vyspraveny. Pro závěrečnou povrchovou úpravu byl zvolen přírodní olej. Repasované parkety byly osazeny doprostřed místnosti do tvaru čtverce a okrajová místa byla vyplněna kopiemi parket původních.

Stav před restaurováním Stav parket po restaurování

Restaurování truhlářských prvků:
Jednalo se o restaurování oken, dveří a jejich obložek. Stáří těchto prvků spadá do období poloviny 19. století do poloviny 20. století. Materiálem bylo listnaté a jehličnaté dřevo nejčastěji s mořeným povrchem a krycím nátěrem.
Úvodním průzkumem bylo zjištěno že dřevo těchto umělecko-řemeslných prvků je silně napadené dřevokazným hmyzem, dále zasažené vlhkostí a hnilobou. Prvky byly také velmi často mechanicky poškozeny. Kování bylo poškozené korozí i mechanicky, v některých případech zcela scházelo.
Restaurování bylo zahájeno demontáží a odvozem prvků do restaurátorských dílen. Následovalo vyčištění a obnovení soudržnosti dřevní hmoty. Poškození v dřevní hmotě byla doplněna stejným materiálem. Prvky byly napuštěny insekticidním a fungicidním přípravkem, petrifikovány a barevně sjednoceny. V případě transparentního nátěru, následovalo opatření krycím nátěrem.
Kování bylo repasováno nebo doplněno, poté natřeno bezbarvým lakem, případně kovářskou barvou. Chybějící části byly provedeny v replice.

Restaurování truhlářských prvků:
Jednalo se o restaurování oken, dveří a jejich obložek. Stáří těchto prvků spadá do období poloviny 19. století do poloviny 20. století. Materiálem bylo listnaté a jehličnaté dřevo nejčastěji s mořeným povrchem a krycím nátěrem.
Úvodním průzkumem bylo zjištěno že dřevo těchto umělecko-řemeslných prvků je silně napadené dřevokazným hmyzem, dále zasažené vlhkostí a hnilobou. Prvky byly také velmi často mechanicky poškozeny. Kování bylo poškozené korozí i mechanicky, v některých případech zcela scházelo.
Restaurování bylo zahájeno demontáží a odvozem prvků do restaurátorských dílen. Následovalo vyčištění a obnovení soudržnosti dřevní hmoty. Poškození v dřevní hmotě byla doplněna stejným materiálem. Prvky byly napuštěny insekticidním a fungicidním přípravkem, petrifikovány a barevně sjednoceny. V případě transparentního nátěru, následovalo opatření krycím nátěrem.
Kování bylo repasováno nebo doplněno, poté natřeno bezbarvým lakem, případně kovářskou barvou. Chybějící části byly provedeny v replice.


Vzdělávací centrum Na Karmeli je součástí firmy ŠKODA AUTO a.s. Více naleznete ZDE.

 

 

 

 

 

 

 




 

 

 

Restaurátorské práce, na nichž se podíleli odborníci pod záštitou GEMA ART GROUP a.s., zahrnovaly širokou škálu jednotlivých zásahů. Práce byly prováděny v exteriérech i interiéru historického komplexu Na Karmeli. Díky profesionálním zásahům byly zajištěny fragmenty nástěnné malby v kaplích před areálem pocházející z 18. století. Další práce se týkaly většiny podlah (terazzových, parketových i opukových). Z kamenných prvků se restaurovaly zejména kamenné nápisové desky, unikátní točité schodiště v interiéru kostela, kamenná ostění dveří a dva barokní portály. V rámci restaurování dřevěných prvků bylo repasováno dřevěné schodiště, restaurovány dřevěné stupně do presbyteria a výroba replik dřevěných oken. GEMA ART GROUP a. s. taktéž zajišťovala dveře s protipožární ochranou. Kompletní obnova byla provedena na dekorativních štucích v interiéru i exteriéru, na sgrafitové výzdobě, kovových prvcích a vitrážích.  

 

 

Restaurování opukové dlažby:

          Jednalo se o ručně sekané dlaždice z tzv. přibylovské opuky. Dlažda byla kladena na vápenné maltě. Vlivem vlhkosti prostředí a cyklů mrazů a tání docházelo ke značné korozi kamene. Na povrchu se dále nacházely praskliny a vydrolené spáry.

          Čištění povrchu se provádělo na sucho a mechanicky. Následovala konsolidace organokřemičitany. Rozsáhlejší trhliny odborníci zajistili nerezovými čepy. Chybějící kusy dlaždic byly doplněny identickými kopiemi. Nové dlaždice měly současně přisekané hrany, kvůli optickému sjednocení s původní dlažbou. Na závěr byl povrch napuštěn konzervačním prostředkem.

 

Restaurování fragmentů maleb na venkovních kaplích areálu:

          Jedná se o dvě kaple pocházející z 18. století, které se nalézají v bývalém sadě piaristického konventu. Sad se nacházel před kostelem sv. Bonaventury. Z původní malby se dochoval fragment v horní zaklenuté části v jedné z kaplí. Jednalo se pravděpodobně o motiv sv. Rodiny. Ve druhé kapli se dochovaly zbytky ornamentů na pásu v horní zaklenuté části. V kaplích byly zaznamenány amatérské zednické zásahy. Malba byla značně znečištěná, velká část původní malby odpadávala.

          Čištění bylo provedeno mechanicky suchou cestou. Drolící vrstvy omítky bylo nutné zpevnit. Následovala hloubková injektáž  a přižehlování samotné vrstvy s maltou. Poté se dočistila barevná vrstva a doplnily se omítky, defekty byly vytmeleny vápenným štukem. Na závěr se provedla retuš s cílem plochu obrazu barevně sjednotit. Součástí prací byla taktéž obnova štuků jako profilace říms a pilastrů. Materiály byly voleny tak, aby co nejlépe odolávaly teplotním změnám.

 

 Restaurování omítek a štuků exteriéru kostela:

Omítky exteriéru kostela vykazovaly povrchové i hloubkové praskliny. Vyskytovala se zde zcela degradovaná místa, kde omítky buď chyběly zcela, nebo byly plošně nesoudržné s podkladem. U štukatur fasády kostela byly průzkumem zjištěny druhotné vrstvy.

Po očištění následovalo zpevnění fixačním nátěrem. Zcela degradované omítky byly sejmuty. Na některých místech bylo nutné zcela nově doplnit omítky. Obnova vycházela ze stávající struktury povrchu. Na závěr byla provedena fixáž všech omítek.

Povrch plastické výzdoby kostela byl mechanicky očištěn. Následně byl zbaven druhotných barevných vrstev. Degradované části profilací byly odstraněny a u některých bylo provedeno dotažení (případně vytvoření) nových profilací. Praskliny byly vyčištěny od nečistot, hloubkově zpevněny a doplněny. Některá místa vyžadovala doplnění štukatur vysoce odborným restaurátorským způsobem – tmelením, retuší a závěrečnou fixací.

Restaurování omítek a štuků v interiéru kostela:

          V přízemí jižního křídla kláštera byly nalezeny historicky hodnotné kletované renesanční omítky, včetně barokní fáze. Veškeré omítky, které se dochovaly na stěnách a klenbách některých místností, byly narušeny vlivem stáří a teplotními změnami. Omítky byly uvolněné, zčásti odpadlé a nesoudržné.  Negativní vliv na objekt měla i skutečnost, že byl dlouhou dobu otevřený a nevytápěný.

Restaurátorské práce v interiéru byly zaměřeny na štukovou novobarokní výzdobu. Jednalo se o dekorativní motivy z roku 1902, převážně s rostlinnými ornamenty, vyskytující se na vítězném oblouku i dalších částech klenby.
Štuková výzdoba byla značně uvolněná, místy se objevily zřetelné praskliny až do hloubky zdiva. Omítky byly silně narušeny vlivem klimatických podmínek: odfouklé, zpráškovatělé, místy zcela uvolněné a odpadlé.

Restaurování kamenných prvků:

V objektu se dochovaly historicky významné kamenné prvky. Jednalo se o raně renesanční ostění dveří s bohatou profilací, dále o gotický zkosený portál s viditelným monochromním červeným nátěrem. Materiál, ze kterého byly kamenné prvky povětšinou vyrobeny, je jemnozrnný pojizerský pískovec.

U všech dochovaných kamenných prvků v  klášteře i kostele bylo průzkumem zjištěno větší či menší mechanické poškození, způsobené pozdějšími stavebními úpravami
(vedení el. kabelů, ostatní stavební práce). Některé prvky byly pokryty silnou vrstvou vápenných, hlinkových a v některých případech i asfaltových nátěrů.

Restaurátorské zásahy byly vedeny cíleně na daný problém jednotlivých prvků.
Po úvodním průzkumu bylo provedeno mechanické čištění suchou cestou s ohledem na autentické nátěry, případně následovalo dočištění pomocí regulované vodní páry.
Asfaltové nátěry, omítkové vrstvy a druhotné vápenné a hlinkové nátěry byly odstraněny. Všechny zásahy se prováděly s ohledem na zachování nalezených historických polychromií. Na závěr byl materiál konsolidován, případné trhliny injektovány a úlomky přilepeny. Mechanická poškození byla doplněna do takové míry, aby dochované kamenné prvky sloužily svému účelu a byla obnovena vypovídající hodnota s ohledem na celkové estetické vyznění. V případě potřeby byly některé prvky přeštukovány.

Restaurování sgrafitové malby:

Zdejší sgrafita jsou datována - dle letopočtu uvedeného na věži - do roku 1583. Po roce 1623, kdy objekt získal opět řád minoritů, byla sgrafita několikrát přetřena vápnem.. Při přestavbě byla většina výzdoby otlučena. Fragmenty sgrafit  byly později odkryty na fasádě rajského dvora (fragment bosáže) a na věži konventu.

Nepůvodní vápenné nátěry byly snímány poklepem a skalpely. Očištěné sgrafito bylo konzervováno, fixováno a tmeleno.

Zachovalé fragmenty sgrafit určených k zakrytí novou omítkou byly restaurátorsky ošetřeny. Restaurování sgrafit se týkalo zejména severní a jižní části kostelní věže. Fragmenty letopočtu 1583 byly pauzovány a přeneseny tak na novou omítku. Fragment bosáže na půdě konventu byl konzervován a ošetřen.

Restaurování parketové podlahy v kruchtě kostela:

V kruchtě kostela sv. Bonaventury se dochovala podlaha z tzv. Vídeňských parket. Materiálem bylo jehličnaté a dubové dřevo. Původní úprava byla zřejmě přírodní.

Parketové čtverce byly poškozené mechanicky, hnilobou, houbou i přítomnou vlhkostí. Místy bylo patrné napadení dřevokazným hmyzem. Dřevní hmota se na povrchu a okrajích lehce uvolňovala, odlamovala a drolila.

Z dochované podlahy se podařilo zachránit zhruba polovinu původních parket. Tyto parkety byly ošetřeny proti dřevokaznému hmyzu a vlhkosti, očištěny od nátěrů a vyspraveny. Pro závěrečnou povrchovou úpravu byl zvolen přírodní olej. Repasované parkety byly osazeny doprostřed místnosti do tvaru čtverce a okrajová místa byla vyplněna kopiemi parket původních.
 

Restaurování terazzové podlahy v kostele sv. Bonaventury:

Předmětem restaurátorských prací byla dvoubarevná terazzová podlaha z počátku 20. století. Použitým materiálem byly mramorové drtě zrnitosti 5 - 12 a 3 – 6 mm, výplně tvořil struskoportlandský cement a mramorové mozaikové kostky.

Terazzo bylo značně zašlé, mramorové drtě byly ve většině případů odpadlé pod úroveň cementové výplně. Místy byl materiál nešetrně odsekán. V celé ploše podlahy byly zřetelné pukliny a trhliny.

V první fázi bylo nutno doplnit chybějící části terazza mramorovými drtěmi, struskoportlandským cementem a barevnými pigmenty. Dále bylo provedeno hloubkové mechanické čištění. Následovala oprava trhlin, broušení a krystalizace povrchu podlahy. Závěrem se provedla povrchová úprava voskovou politurou.

Restaurování vitráží:

          Okna v kostele sv. Bonaventury pocházejí z přelomu 19. a 20. století. Původně byla zasklena geometricky členěnými vitrážemi tvořenými šestihrany ze strojově válcovaného čirého okenního skla a místy i skla tlačeného s ostrým dekorem.

Historické vitráže se zachovaly v okně na kruchtě, ve velkém okně lodi kostela a na dvou oknech v presbytáři. Zbývající okna byla provizorně zasklena drátosklem.
Některé tabulky byly popraskané, olověná síť v horních částech výplní často potrhaná. Železné rámy byly u většiny oken narušeny korozí.

Vzhledem k tomu, že oprava stávajících vitráží nebyla doporučena, přistoupilo se k výrobě kopií. Vitráže byly vyrobeny z čirého katedrálního skla, jehož hrubá strana byla orientovaná do vnějšku kostela, aby došlo ke sjednocení všech oken v kostele. Před osazením vitráží byly natřeny a očištěny nosné kovové konstrukce a po osazení zapuštěny kraje výplní do ostění tak, jak to bylo u výplní původních oken.

Restaurování umělecko-řemeslných kovářských prvků:

Mnohé umělecko–řemeslné kovářské prvky v objektech kláštera a kostela byly mechanicky poškozené a napadené postupující korozí s úbytkem materiálu. Některé části těchto prvků byly zdeformovány nebo zcela chyběly.

Po úvodním průzkumu bylo zahájeno mechanické čištění od zbytků povrchových úprav. Některé prvky bylo nutné odvézt do dílny a rozebrat. U prvků, které byly zdeformovány, následovalo vyrovnání do původního stavu. Chybějící části byly doplněny. Ještě před opětovným složením byly jednotlivé díly opatřeny vrstvami základního nátěru. Pro konečnou povrchovou úpravu odborníci zvolili aplikaci několika vrstev fermežo-grafitového nátěru. U některých prvků se dále doplnilo také zlacení.

Restaurování truhlářských prvků:

Jednalo se o restaurování oken, dveří a jejich obložek. Stáří těchto prvků spadá do období poloviny 19. století do poloviny 20. století. Materiálem bylo listnaté a jehličnaté dřevo nejčastěji s mořeným povrchem a krycím nátěrem.

Úvodním průzkumem bylo zjištěno že dřevo těchto umělecko-řemeslných prvků je silně napadené dřevokazným hmyzem, dále zasažené vlhkostí a hnilobou. Prvky byly také velmi často mechanicky poškozeny. Kování bylo poškozené korozí i mechanicky, v některých případech zcela scházelo.

Restaurování bylo zahájeno demontáží a odvozem prvků do restaurátorských dílen. Následovalo vyčištění a obnovení soudržnosti dřevní hmoty. Poškození v dřevní hmotě byla doplněna stejným materiálem. Prvky byly napuštěny insekticidním a fungicidním přípravkem, petrifikovány a barevně sjednoceny. V případě transparentního nátěru, následovalo opatření krycím nátěrem.
Kování bylo repasováno nebo doplněno, poté  natřeno bezbarvým lakem, případně kovářskou barvou. Chybějící části byly provedeny v replice.