Novogotická hrobka F.V. Pštrosse, Olšanské hřbitovy, Praha - Žižkov - Vinohrady

hrobka

Adresa: Hrobka Františka Václava Pštrosse, Hřbitov Olšany č. V-XXXIV
Typ prací:
Restaurování kamenné architektury hrobky (vrcholový kříž, ostění vstupních dveří, vybrané prvky interiéru)
Oprava střechy bočních kolumbárií
Zhotovitel: GEMA ART GROUP a.s.
Realizace: 10-12/2011

 

 

 FOTOGALERIE 

Celkový pohled na kaplovou hrobku F. V. Pštross Hlavní vchod do hrobky Pohled do interiéru kaplové hrobky Náhrobek starosty Františka Václava Pštrosse Kříž na vrcholu kaplové hrobky Titanzinková krytina na bočních střechách kolumbárií

 

  • Historie místa
  • Restaurátorské práce
  • Další info

 Pro nový hřbitov byla vybrána lokalita dnešních Olšanských hřbitovů. Místo vlastnila Staroměstská obec již od roku 1558, kdy jej koupila od rytíře Viléma z Hradešína. Současně se hřbitovem zde vznikla i kaple sv. Rocha a sv. Rozálie, patronů proti morové epidemii. Další morová rána nastala v letech 1713 a zejména 1771-1772, kdy došlo k dalšímu rozšíření hřbitova. Až do roku 1787 se hřbitov na Olšanech nazýval „Morový hřbitov", do této doby se do lokality skutečně pohřbívali pouze zahynulí během epidemie. Změny nastávají za vlády císaře Josefa II, (1780-1790), který vydal zákaz pohřbívání v centru Prahy. Na Olšanské hřbitovy se tak začalo pohřbívat zcela běžně. Jednalo o zemřelé ze Starého Města, Karlína, Žižkova a Strašnic.
Hřbitov byl v průběhu 19. století z kapacitních důvodů mnohokrát rozšiřován. Na významu získala též kaple sv. Rocha a sv. Rozálie, která byla v roce 1847 povýšena na farní kostel. Původní farní kostel sv. Kříže v Olšanech , který byl natolik zchátralý, že byl jeho obraz  Povýšení sv. Kříže přemístěn do hřbitovní kaple.
Olšanský hřbitov je místem odpočinku řady osobností z oblasti vědy, kultury, umění i politického života. Na hřbitově v Olšanech jsou pohřbeni například literát Ladislav Čelakovský (1799-1852), satirický básník Karel Havlíček Borovský (1821-1856), jazykovědec Josef Jungmann (1773-1847), historik a spoluzakladatel hnutí Sokol Miroslav Tyrš (1832-1884), archivář a spisovatel Karel Jaromír Erben (1811-1870), malíř Josef Lada (1887-1957), herec a scénárista Jan Werich (1905-1980),  bojovník proti komunistickému režimu Jan Palach (1948-1969) a mnozí další. Součástí je též pohřebiště českých legionářů z první světové války, obětí Pražského povstání z 5. května 1945 či vojáků Rudé armády.
Olšanské hřbitovy jsou současně místem cenné funerální plastiky od předních sochařů jako je František Xaver Lederer, František Bílek či Jan Štursa. Ukázky umělecké práce lze zhodnotit zejména na dochované architektuře a plastické výzdobě hrobek, kterých se v areálu nachází kolem 25 tisíc. Větších hrobek kaplového typu je zde na dvě stovky. K nejcennějším ukázkám funerálního umění patří nejstarší Zenklova hrobka z roku 1799, z bílého mramoru tesaná Hrdličkova hrobka se sousoším od Františka Rouse či rozsáhlá Lannova hrobka, na níž se podíleli sochaři Josef Václav Myslbek, Ludvík Šimek a malíř František Sequens.
K umělecky ceněným kaplovým hrobkám patří též hrobka Františka Václava Pštrosse s rodinou. Jedná se o stavbu z hořického pískovce od neznámého autora v novogotickém slohu. Kaplová hrobka je zdobena profilacemi říms, trojúhelníkových štítů, vstupního portálu a slepých kružeb na kolumbáriích. Trojúhelníkové štíty jsou dále obohaceny o rozetová okna s bohatou kružbou. Na vrcholu předního štítu je vysekán letopočet 1868.
František Václav Pštross (1823-1863) patřil k vlivným osobám pražské komunální politiky. Již od roku 1848 byl členem měšťanského výboru, současně byl majitelem prosperující továrny na zpracování kůží na Novém Městě. Byl tak váženou osobou i v podnikatelských kruzích, to mu vyneslo předsednictví v pražské obchodní a živnostenské komoře. Od roku 1861 působil jako purkmistr Prahy. Doba jeho působení je spojována zejména s prosazováním českého jazyku na městských úřadech. Od listopadu 1861 byla čeština oficiálně zavedena jako vnitřní úřední řeč ve všech městských úřadech. V letech 1861-1863, kdy byl Pštross starostou Prahy, vznikla řada českých spolků a kulturních institucí jako zpěvácký Hlahol, tělovýchovný Sokol, spolek na podporu českého písemnictví Svatobor či Umělecká beseda. Život Františka Václava Pštrosse náhle skončil v červnu 1863, kdy podlehl nenadálé meningitidě.  

Zdroj:
PEŘINA, Antonín: Městem mrtvých: praktický průvodce hřbitovy olšanskými král. hl. města Prahy, Praha: Vilímek, 1883. 148s. Dostupné online: http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowMonograph.do?id=983
LEDVINKA, Václav. František Václav Pštross (purkmistr 1861-1863)Portál hl. města Prahy[online]. Publikováno 7.12. 2009 [cit. 2012-02-15]. Dostupné z: < http://www.praha.eu/jnp/cz/home/volene_organy/primator/stali_v_cele/frantisek_vaclav_pstross.html >.

Restaurátorské práce se týkaly hrobky pražského starosty Františka Václava Pštrosse, který zemřel ve druhé polovině 19. století. Rozsah zásahu byl limitován omezeným rozpočtem. Restaurátoři tak vypracovali svůj záměr zacílený na nejcennější a zároveň nejohroženější části posledního odpočinku F. V. Pštrosse připomínající kapličku.
Práce tak byly zacíleny na restaurování ostění vstupních dveří, vrcholového kříže, v interiéru se jednalo o pískovcové ostění kolumbárií a krycí desky pohřebních komor. Dalším potřebným zásahem byla obnova plochých střech, která byla provizorně zajištěna asfaltovou lepenkou.

Restaurování kamenných částí:
Stavba je vytvořená z kamenných kvádrů (hořického pískovce). Kámen byl na některých místech degradován kvůli povětrnostním vlivům.Odvodnění stavby bylo původně řešeno plechovými chrliči, ty se však do současnosti nedochovaly. Voda tak smáčí kamenné zdivo a dále povrch narušuje. Některé žlaby na odtok vody jsou natolik zanesené nečistotami, že zcela pozbyly svoji funkci. Spáry bloků jsou na mnoha místech vydrolené. Kamenné ostění kolem kovaných dveří je navíc roztržené vlivem zkorodovaných pantů. Štukové omítky uvnitř hrobky byly poškozené vlivem vlhkosti, stěny byly obrostlé řasami. Také náhrobní desky z břidlice vykazovaly poškození vlivem přítomné vlhkosti. Jedna byla již při minulém zásahu nahrazena cementovým prefabrikátem.
Čištění kamene bylo provedeno regulovanou vodní párou. Sádrovcové krusty, které místy památku narušovaly, byly odstraněny špachtlemi, skalpely a jemnými kartáči. Nevhodné spárování bylo odstraněno pomocí kamenických nástrojů.
Následovala konsolidace pomocí esterů kyseliny křemičité.. Nové tmelení bylo provedeno umělými tmely na minerální bázi. Náročnou částí bylo retušování tmelů pomocí železitých pigmentů tak, aby se spárování přizpůsobilo barvě kamene. Na závěr byla provedena hydrofobizace proti okolní vlhkosti. Břidlicové náhrobní desky byly navíc ošetřeny speciálním hydrofobním prostředkem se zvýrazňujícím efektem, tímto byl zvýšen původní lesky náhrobku.


Hlavní vchod do hrobky se zdobně ztvárněným ostěním Detail narušeného kamenného povrchu Detail narušeného kamenného povrchu Detail zdobného ostění vstupu do hrobky Náhrobky v interiéru kaplové hrobky - průběh prací Náhrobky v interiéru kaplové hrobky - průběh prací
Opravy bočních střech kolumbárií:  
Ploché střechy byly narušené již řadu let, proto byly v minulosti překryty nevzhlednou asfaltovou lepenkou, která je navíc pokryta vrstvou tlejícího listí a větvemi.
Nečistoty i asfaltová krytina byly odstraněny a nahrazeny titanzinkovou krytinou. Okraje krytiny záměrně přesahují kamennou architekturu tak, aby stékající voda dále nenarušovala povrch kamene. Zakončení žlabů bylo nově doplněno jednoduchými titanzinkovými chrliči.


Čištění střech kolumbárií Čištění střech kolumbárií Průběh prací na střeše kolumbárií Tmelení střechy kolumbária Celkový pohled na nově zrekonstruovanou střechu a okap Titanzinková krytina na bočních střechách kolumbárií

Otevírací doba na hřbitovech:

leden - únor 8:00 - 17:00
březen - duben 8:00 - 18:00
květen - září 8:00 - 19:00
říjen 8:00 - 18:00
listopad - prosinec: 8:00 - 17:00