Národní památník na Vítkově, Praha - Žižkov

vitkov

Adresa:
Národní památník Vítkov, U Památníku 1900, 130 00, Praha 3 – Žižkov
Typ prací:

Stavební práce v exteriéru  - úpravy povrchů venkovních stěn, zdí, schodiště,odvodnění Čestného dvora, podchycování základů, izolace spodní stavby proti vodě, rekonstrukce interiéru – vsazení vnitřních dveří s požární odolností, tepelné a akustické izolace

Restaurátorské práce – restaurování mozaikové výzdoby, dveří, oken, podlah,stropů, kamenných sarkofágů, obrazů, elektrického osvětlení, kamenných reliéfů a jiných kamenných prvků interiéru i exteriéru

Zhotovitel: GEMA ART GROUP a.s.
Investor: Národní muzeum
Realizace: 05/2007 – 10/2009

 

 
FOTOGALERIE:

Národní památník na Vítkově - celkový pohled Národní památník na Vítkově - celkový pohled Národní památník na Vítkově - celkový pohled Socha Jana Žižky od sochaře Bohumila Kafky Řecký oheň Demontáž Čestného dvora Národní památník na Vítkově - celkový pohled Okna - pohled z exteriéru Kamenná kašna Pomník bitvy na Vitkově, která se odehrála 14. července 1420 Schody v interiéru památníku - stav po restaurování Síň Rudé armády Slavnostní sál Slavnostní sál Prezidentský salonek - kamenná lampa Prezidentský salonek - nástěnná textilie Ústřední síň - reliéfy vojáků Deska s verši od Vítězslava Nezvala

  • Historie místa
  • Restaurátorské práce
  • Další info

Historie Národního památníku na Vítkově sahá až do roku 1882, kdy byl založen Spolek pro postavení památníku Jana Žižky. Úkolem spolku byla realizace stavby památníku. Členové spolku mimo jiné pořádali i vzpomínkové akce na slavnou bitvu na Vítkově, v níž husité pod vedením Jana Žižky 14. července 1420 porazili křižáky. Spolek vypsal celkem tři soutěže o návrh sochy Jana Žižky – v roce 1913, 1923 a 1925. Soutěže se účastnili Jan Štursa, Jan Kotěra, Jan Mařatka, Ladislav Šaloun a další. Realizací však spolek nakonec pověřil Bohumila Kafku, dle jehož skic z roku 1931 byla vytvořena monumentální jezdecká socha Jana Žižky. Se stavbou prostor památníku se započalo 8. listopadu 1928, kdy prezident Tomáš Garrigue Masaryk položil základní stavební kámen. Kromě vzpomínky na slavnou bitvu na Vítkově měla stavba sloužit jako čestný památník československých legionářů padlých v první světové válce. Právě zde byly uloženy ostatky neznámého vojína padlého v bitvě u Zborova roku 1917. Celým projektem byl pověřen architekt Jan Zázvorka. Exteriér se dokončil v roce 1932, poté probíhala dostavba interiéru. Slavnostního otevření u příležitosti dvacetiletého výročí Československa 28. října 1938 se památník, vzhledem ke změněné politické situaci v důsledku Mnichovské dohody, již nedočkal.
Po roce 1945 byla dostavěna část k uctění památky padlých vojáků druhé světové války. Komunistický převrat v únoru 1948 znamenal změny v pojetí celého památníku. V květnu 1951 se rozhodlo, že Vítkov bude koncipován jako jakýsi proletářský panteon, o dva roky později byl prostor rozšířen o mauzoleum právě zesnulého prezidenta Klementa Gottwalda. V suterénu se vybudovala dokonce speciální laboratoř, kde odborníci pečovali o tělo prvního komunistického prezidenta. Mrtvola přesto podléhala postupnému rozkladu a v roce 1962 byla zpopelněna. Během komunistické éry bylo do kolumbária památníku uloženo přes stovku ostatků komunistických funkcionářů jako Bohumíra Šmerala, Julia Fučíka, S. K. Neumanna, Bruna Köhlera, Drahomíra Koldera, prezidentů Antonína Zápotockého nebo Ludvíka Svobody. V současnosti se v památníku nalézají pouze ostatky neznámého vojína a od roku 2006 generála a odbojáře Aloise Eliáše. Během devadesátých let 20. století se areál využíval spíše k soukromým účelům. Změny přišly v roce 2001, kdy byl objekt předán Národnímu muzeu.
K nejcennějším částem památníku patří mozaiková výzdoba v Síni padlých od Maxe Švabinského z let 1937 – 1938 a reliéfy československých legionářů od sochařů Karla Pokorného, Františka Bílka a Otakara Velinského z let 1936-1938 v Ústřední síni. Umění socialistického realismu dokládá Síň Rudé armády zdobená mozaikou od Vladimíra Sychra z roku 1955, plastiky vojáků se samopaly před vchodem do kolumbária od O. Kozáka z roku 1958 a mnohé další.

Zdroj:
Zadávací dokumentace pro veřejnou podlimitní zakázku na stavební práce: Rekonstrukce objektu NKP Památníku na Vítkově Praha 3 - úprava památníku vyvolaná realizací expozice. Praha, 2008. 15s.
Národní památník na Vítkově. Wikipedie-otevřená encyklopedie[online]. Aktualizace 21.10. 2012 [cit. 2012-11-12]. Dostupné z: < http://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_pam%C3%A1tn%C3%ADk_na_V%C3%ADtkov%C4%9B >.

Národní památník na Vítkově prošel kompletní rekonstrukcí. Objekt tvoří monolitická železobetonová konstrukce, která je členěna do dvou podlaží a suterénu. V budově se nachází několik pamětních a reprezentativních prostor jako Ústřední síň, kolumbárium, Síň padlých, Síň Rudé armády, Červená hala, Slavnostní síň, prezidentský salonek.
Společnost GEMA ART GROUP a.s. se výrazně podílela na kompletní obnově rozlehlých interiérů památníku. Interiér je tvořen převážně z leštěného vápence . Materiál byl v poměrně dobrém stavu. Větších destrukcí vykazovaly obklady v síni padlých. Šlo o praskliny způsobené vlhkostí v prostoru, dále se jednalo o mechanická poškození jako ulámané hrany apod. Chybějící plochy byly většinou doplněny tmely na bázi polyesterů. Podobná poškození se nacházela také v exteriéru tvořeném z žulových desek. Tento materiál byl v rámci zpevňování povrchu ošetřen speciálním přípravkem na bázi hydrogenované ropy.
Další restaurátorské zásahy se týkaly renovací poškozených dubových podlah a obkladů v prezidentském salonku, dveří, oken či nábytku. Revize se dostalo mozaikové výzdobě v hlavním sále, síni padlých, síni Rudé armády i síni tradic. Kamenná i skleněná mozaika byla místy popraskaná, vypadaná a silně znečištěná.
Pod záštitou společnosti GEMA ART GROUP a.s. probíhaly kompletní restaurátorské práce na kamenných prvcích. Restaurovaly se reliéfy vojáků v ústřední síni i ve vojenském kolumbáriu, desky s verši v síni padlých, sarkofágy, žulový pomník bitvy na Vítkově, Pamětní čestné místo, státní znak, kašna nebo základní stavební kameny. Restaurování se dále týkalo obrazů od A. Procházky a V. Beneše či mramorových svítidel v prezidentském salonku. Krom reprezentačních místností byly rekonstruovány i prostory vstupních hal, schodiště, foyer a chodby.
GEMA ART GROUP a.s. se podílela na úpravě podloží a základových spár stavby, podchycování základů, izolaci spodní stavby proti vodě, odvodnění a rekonstrukci tzv. Čestného dvora před památníkem. Společnost dále zajišťovala venkovní práce jako zpevnění plochy, úpravy trávníků, rekonstrukce opěrné zdi a oplocení.

Restaurování kamenných a keramických prvků:
Mezi nejvýznamnější kamenné plastiky v interiéru památníku náleží mramorové reliéfy vojáků československých legií z let 1936 – 1938, dále dva vysoké reliéfy vojáků z opuky se samopaly z roku 1958 na nároží schodiště vojenského kolumbária. Povrchy skulptur byly silně znečištěné prachem, pokryty starým voskem, avšak krom drobných prasklin nevykazovaly větších poškození. Ke zbavení nečistot se použilo regulované vodní páry, poté se přistoupilo k drobným opravám spárování. Případné trhliny byly lokálně injektovány, plocha kamene konsolidována. Na závěr se provedla barevná retuš a kámen byl chemicky ošetřen.
Restaurátorské práce byly dále provedeny na čtyřech kamenných sarkofázích z černého lipovského mramoru v kolumbáriu a na sarkofágu v Síni Rudé armády z bílého rumunského mramoru. Povrchy sarkofágů byly znečištěny prachovými depozity. Na černých sarkofázích byly nalezeny trhliny na postranních deskách způsobené předchozími neodbornými opravami vad kamene. Povrch sarkofágů byl očištěn vodou s použitím detergentu. Poškození byla odstraněna. Na závěr byl kámen ošetřen chemickou látkou na bázi silikonu.
Drobné restaurátorské práce byly provedeny na desce s verši od V. Nezvala v Síni padlých. Desky z bílého slezského mramoru byly shledány v dobrém stavu. Přistoupilo se tak k čištění regulovanou vodní párou a k ošetření speciálním přípravkem na bázi vosku. Revize se dostalo i keramickému obkladu v horní části stěn ve Slavnostním sále, kde se nachází znaky zemí prvorepublikového Československa: český lev, moravská orlice, slezská orlice, slovenské trojvrší s křížem a podkarpatský medvěd z roku 1935. Povrch byl pokryt prachovými depozity, které byly odstraněny suchou cestou za pomocí vysavače a štětců. Drobná mechanická poškození a uštípnuté hrany byly doplněny minerálním tmelem vhodné barvy.
Z kamenných prvků umístěných před památníkem bylo restaurováno tzv. Pamětní čestné místo, základní kameny na severním úbočí stavby, státní znak, kamenná kašna a pomník bitvy na Vítkově. Povrch kamenných prvků byl pokryt silnou vrstvou prachových depozitů, vegetací, některé části byly ulámány a popraskány. Po čištění vodou za použití biocidního prostředku na hubení vegetací, se přistoupilo k zatmelování a nahrazení chybějících částí. Na závěr byl kámen ošetřen hydrofobizačním prostředkem. Základní kameny byly po restaurátorském zásahu uloženy do expozice. Nejmenších poškození vykazoval státní znak z roku 1997, který byl pouze očištěn. Vedle rekonstrukce kamenných prvků kašny, se zde opravil základ bazénku a byly předělány rozvody.
Kromě reliéfů a dalších kamenných konstrukcí přistoupilo k opravám obkladů a dlažby z kamene v interiéru i exteriéru. Poškození v podobě prasklin bylo vytmeleno, k odstranění nečistot se užilo regulované vodní páry, tryskání či chemického čištění. Na závěr se přistoupilo ke zpevňování povrchu.

Kamenná kašna - pohled od severu Pomník bitvy na Vitkově, která se odehrála 14. července 1420 Pamětní čestné místo Státní znak z roku 1997 - od autorů M. Ceplecha a V. Oppla Sál padlých bojovníků - verše od V. Nezvala Sál Rudé armády - sarkofág Sarkofág komunistického prezidenta Klementa Gottwalda Ústřední síň - sarkofágy Prezidentský salonek - kamenná lampa Reliéf vojáka z druhé světové války nacházející se před vstupem do kolumbária Ústřední síň - reliéf od sochaře Pokorného Ústřední síň - reliéf vojáka
Restaurování umělecké mozaikové výzdoby:
Restaurátorským zásahem prošla veškerá figurální mozaiková výzdoba nacházející se v prostorách Hlavního vstupního sálu, Síni padlých, Síni Rudé armády a Síni tradic. Za umělecky nejhodnotnější se považuje mozaiková výzdoba Síně padlých z let 1937 – 1938 od Maxe Švabinského. Tématem je alegorie českých zemí v době první světové války. Z téhož období pochází mozaiky „Píseň svobody" v Hlavním sále. Z padesátých let 20. století jsou mozaiky v Síni Rudé armády zobrazující sovětské vojáky. Materiálem výzdoby je sklo nebo kámen. Mozaikové dekorace byly silně znečištěny, většina z nich vykazovala praskliny na okrajích a částečné vypadání kostek mozaiky. Povrch byl mechanicky očištěn, chybějící části byly doplněny příslušným druhem materiálu. Kamenná mozaika byla impregnována proti vlhkosti a přilnavosti prachových depozitů.
V nejméně uspokojivém stavu se nacházela kamenná mozaika v Síni tradic z let 1961 – 1963, která symbolizovala některé dějinné události českých zemí. Mozaika byla silně znečištěna a na většině míst poškozena vlivem zatékání. Část vyobrazující selské bouře popraskala i v pískovcovém pozadí. Celá plocha se očistila, doplnila původním materiálem a ošetřila speciálními přípravky proti vlhkosti a nečistotám.

Síň Rudé armády Síň Rudé armády - detail rudoarmějce Síň tradic - mozaika Únor 1948 Síň tradic - mozaika Únor 1948 Síň tradic - mozaika Únor 1948 Síň tradic - mozaika Únor 1948 Síň tradic - mozaika Únor 1948 Síň padlých bojovníků - mozaika od Maxe Švabinského Síň padlých bojovníků - detail mozaiky Síň padlých bojovníků - detail mozaiky Síň padlých bojovníků - okraj mozaiky Detail mozaiky - praskliny
Restaurování nábytku:
Restaurování se týkalo zvláště nábytku slavnostní síně i dalších prostor. Stoly, lavice, židle i křesla byla poškozená, popraskaná, čalounění roztržené. Dřevěné části se nejprve mechanicky očistily, uvolněná dýha podlepila a poškozené plochy zatmelily. Křesla byla očalouněna dle původních technologií.

Slavnostní sál Slavnostní sál Prezidentský salonek s dobovým nábytkem Prezidentský salonek s dobovým nábytkem
Restaurování dveří a oken:
Dveře v interiéru vykazovaly praskliny, zvlnění povrchu a další mechanická poškození. V průběhu prací bylo z dveří sejmuto dekorativní kování, které bylo repasováno. Dveře se přebrousily, zvlněná místa se podlepila, hluboké rýhy zatmelily a na závěr barevně retušovaly. V některých případech se muselo přistoupit k výměně celých dveří za nové z důvodu požární odolnosti. Na nové dveře bylo doplněno původní zdobné kování.
Restaurováním prošla kovová vrata s dvanácti reliéfy vedoucí z horní terasy do předsálí Ústřední síně. Vrata musela být demontována, následně očištěna a natřena antikorozním nátěrem. Vrata se dále zateplila tepelně izolační technologií.
Ocelová okna objektu se místy nacházela ve špatném stavu a nesplňovala tepelně izolační podmínky nutné k uchování cenných exponátů. Během prací se vyměnily prasklé okenní tabulky, rámy oken se přebrousily a poškozená místa byla zatmelována.

Vstupní vrata se dvanácti reliéfy Vstupní dveře Vitráže - pohled z interiéru
Opravy dřevěných podlah a obložení:
Restaurování se týkalo podlahy ze čtvercových panelů s nalepenou ořechovou a dubovou švartnou nacházející se v prezidentském salonku. Vlivem zatékání docházelo k částečnému odlepení švarten. Podlaha byla popraskaná, sešlapaná, poškrábaná, lak na povrchu se časem téměř zcela sedřel. Během prací se podlahy demontovaly a uvolněné části švarten se přiklížily disperzním lepidlem. Celý povrch byl přebroušen, trhliny vyfrézovány a doplněny. Na závěr prací se podlahy napustily speciálním olejem.
Podobné práce probíhaly při opravách dubového obložení stěn. Celé obložení bylo nejprve demontováno, jednotlivé kusy restaurovány a chybějící části doplněny. Povrch se ošetřil speciálním olejem. Celý průběh prací byl detailně fotodokumentován.

Restaurování obrazů:
Restaurátorské práce se týkaly obrazů „Národní památník na Žižkově" od A. Procházky a „Tábor" od V. Beneše. Obrazy byly pokryty vrstvou nečistot, malba vykazovala v některých plochách mechanické poškození a drobné krakeláže. Obrazy byly během prací zbaveny nečistot mechanickou cestou a drobné oděrky zatmeleny křídovým tmelem. Poté se přistoupilo k retuši akrylovými barvami. Na závěr se obrazy ošetřily damarovým lakem s příměsí včelího vosku.
Restaurování svítidel interiéru
Restaurováním prošla kamenná svítidla od J. Horejce nacházející se v prezidentském salonku. Černý mramorový dřík s rostlinným dekorem a osvětlovacími mísami z bílého mramoru vykazovaly pouze drobná poškození v podobě trhlinek. Povrch byl očištěn vysavači a regulovanou vodní párou od prachu a zbytku vosků, případné trhliny se zainjektovaly. Do svítidel byl vložen nový elektrický rozvod.

Národní památník na Vítkově nabízí návštěvníkům:

1. Stálé expozice Křižovatky české a československé státnosti a Laboratoř moci.
2. Krátkodobé výstavy.
3. Vyhlídka na střeše památníku (v případě příznivého počasí).

Otevírací doba do interiéru:

listopad - březen: čtvrtek až neděle 10:00 - 18:00
duben - říjen: středa až neděle 10:00 - 18:00

Otevírací doba na vyhlídku:

10: 30 - 17:30

Vstupné:

Stálé expozice: 60 Kč, snížené 30 Kč
Celý objekt: 110 Kč, snížené 60 Kč
Vyhlídka: 80 Kč, snížené 50 Kč

V areálu památníku se pro návštěvníky dále nachází kavárna.