Filozofický sál Strahovského kláštera, Praha - Strahov

filosoficky sal hlavni foto

Adresa: Strahovská klášter č. p. 132, Praha 1
Typ prací:
Průzkumy stavu stropní malby a následné restaurování stropní malby
Restaurování dřevěných podlah
Restaurování mobiliáře knihovny a dvojice dřevěných soch
Zhotovitel: GEMA ART GROUP a.s.
Investor: Královská kanonie premonstrátů
Realizace: 07/2009-12/2010

 

 
FOTOGALERIE:
Celkový pohled na Filosofický sál s nástěnnou malbou Filosofický sál - nástěnná malba Duchovní vývoj lidstva Průběh restaurování nástěnné malby Detail malby Duchovní vývoj lidstva Nástěnná malba - atributy umučení Detail malby Duchovní vývoj lidstva Adam s Evou opírající se o kámen s vyobrazením Kaina a Ábela Detail malby Duchovní vývoj lidstva Část malby Duchovní vývoj lidstva Detail malby Duchovní vývoj lidstva Nástěnná malba Duchovní vývoj lidstva Knihovní nábytek - stav po restaurování

  • Historie místa
  • Restaurátorské práce
  • Další info

strahovsky klater branaAreál premonstrátského kláštera na Strahově patří k nejstarším řádovým stavbám v Evropě. Klášter byl založený panovníkem Vladislavem II. v roce 1140 na popud olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka. První premonstrátští mniši přicházejí do kláštera z vestfálského Steinfeldu o tři léta později. Během své existence prošel objekt řadou přestaveb. První zásah je spojen s rozsáhlým požárem, který klášter zasáhl v roce 1258. K další devastaci došlo v průběhu husitských válek, kdy byl objekt v roce 1420 vypleněn kališníky. Rozsáhlé přestavby byly provedeny v první polovině 17. století. Po dokončení rekonstrukce roku 1626 byly do kláštera slavnostně převezeny ostatky zakladatele řádu premonstrátů sv. Norberta. Další ránu zasadila klášteru švédská vojska, která na sklonku třicetileté války (r. 1648) budovu poničila. Švédové odvezli řadu cenností včetně vzácného knihovního fondu Strahovského kláštera.
V letech 1671 až 1674 následovala barokní přestavba vedená stavitelem Giovannim Domenicem Orsim. K významnějším zásahům poté došlo ještě v roce 1742, kdy byly obnoveny fasády. Rekonstrukci vedl architekt Anselmo Lurago.
K nejhonosnějším prostorám klášterního areálu bezesporu patří Strahovská knihovna čítající na dvě stovky tisíc svazků. Knihovna byla vytvořena ze dvou sálů: menšího Teologického a rozlehlejšího Filozofického. Teologický sál postavený v období Orsiho přestavby nese fresky, jejímž autorem byl v letech 1721 – 1727 Siard Nosecky. V prostoru se nacházejí zejména svazky s různým vydáním Bible. Kompletní opravy sálu byly provedeny v roce 1994.
Popud k rozšíření stávající knihovny zadal tehdejší opat Václav Josef Mayer, který zakoupil 17 tisíc nových svazků. Dalším důvodem pro snahu rozšířit knihovnu Strahovského kláštera byla politická situace. Reformám císaře Josefa II., kterými v letech 1782 – 84 rušil většinu klášterů v českých zemích, se snažil Strahovský klášter vyhnout tím, že by klášter sloužil zároveň jako vzdělávací centrum. Záměr se opatu Meyerovi skutečně podařil a v roce 1782 získal od guberniálních úřadů povolení ke stavbě.
Stavby sálu se zhostil architekt Ignác Palliardi. Kámen na stavbu byl dovezen z nedalekých lomů na Petříně. Realizace se však vlekla několik let, důvodem byly obavy, zdali nebude klášter skutečně přetvořen ve vojenské kasárny. Až v roce 1785 se rozhodlo, že klášter zůstane zachován, pouze se sníží počet duchovních kláštera. Zastřešení sálu se tak dokončilo v roce 1785. Oba sály byly propojeny chodbou.
Následující rok se rozběhla jednání o vybavení nového Filozofického sálu. Opat Meyer zprostředkoval možnost získat knihovní skříně ze zrušeného premonstrátského kláštera v Louce u Znojma. Skříně byly zhotoveny vídeňským řezbářem v sedmdesátých letech 18. století z ořechového dřeva. Vzhledem k dlouhým úřednickým průtahům byly skříně instalovány do Strahovské knihovny až roku 1796. Během let 1796-1797 ještě probíhaly truhlářské úpravy. Zajímavou součástí vybavení Filozofického sálu byla skříň uprostřed místnosti, v níž se nacházel dar klášteru od druhé manželky Napoleona I. – Marie Luisy Habsbursko-Lotrinské.
Filozofickému sálu dominuje rozsáhlá nástěnná malba s názvem „Duchovní vývoj lidstva". Autorem byl malíř Franz Anton Maulbertsch a jeho žák Martin Michl. Maulbertsch patřil svého času k nejvýznamnějším středoevropským malířům, který vystudoval na umělecké akademii ve Vídni. Specializoval se na oltářní obrazy, grafické listy a zejména na nástěnné malby. Jeho dílo je možné nalézt v piaristickém klášteře v Mikulově, v Lenním sále na biskupském zámku Kroměříž, v kapli Primaciálního kláštera v Bratislavě a na mnoha dalších lokalitách. Malba byla realizována během dubna až října 1794. Tehdy bylo umělci již sedmdesát let, jednalo se tak o jeho poslední větší životní realizaci. Cyklus maleb převážně provedený v technice alla prima byl místy dokončen lazurou. Z barevných pigmentů se na malbu použilo zvláště olovnaté běloby, železité hlinky, rumělky, měděných pigmentů a neapolské žluti.
Námět fresky byl téměř totožnou kopií nástěnné malby kláštera Louka u Znojma zrušeného v roce 1784. Dle původního návrhu tehdejšího opata Strahovského kláštera měla být freska zhotovena dle louckého vzoru, avšak tehdy módní technikou grisaille – tedy malba v šedém odstínu. Od návrhu ale bylo upuštěno. Námět vskutku zobrazuje duchovní vývoj lidstva – od biblických zobrazení po významné vládce, filozofy a vědce, kteří se svým intelektem zapsali do dějin lidstva. Jsou zde vyobrazeni Alexandr Makedonský, Aristoteles, Diogénes, Demokritos, Herakleitos, Platón, Solón nebo starověcí lékaři. Z vědců je vyobrazen Pythagoras, Tháles z Milétu a mnoho dalších osobností vyniknuvší moudrostí a vědomostmi. Na rozvoj církve a vzdělanosti v českých zemích poukazovaly malby zobrazující sv. Metoděje, sv. Ludmilu, sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. Premonstrátský řád připomínal sv. Norbert. V knihovně se nachází řada středověkých a především novověkých kodexů. Tematika je značně rozsáhlá od historiografií, liturgických textů, osobních záznamů členů řádu po básně a dramata. Nejvzácnější dokumenty byly od roku 2001 digitalizovány. Elektronická podobu lze nalézt na webových stránkách www.manuscriptorium.com.
Součástí kláštera je vedle jedinečné bibliotéky také rozsáhlá obrazárna založená v 18. století, která existovala až do zrušení klášterů komunistickou garniturou v roce 1950. Po Sametové revoluci byla obrazárna Strahovského kláštera obnovena. V současné době jsou knihovna i obrazárna přístupné veřejnosti.

Zdroj:
ŠIDLOVSKÝ, Evermod Gejza. Brána vědění. Filosofický sál Strahovské knihovny, Praha: Gema Art, 2010. 100s.
VLČEK, Pavel a kol. Encyklopedie českých klášterů. Praha: Libri,1997. 782 s.

Knihovní fond čítající přes dvě stě tisíc kusů se nachází v prostorách staršího Teologického sálu a mladšího Filozofického sálu premonstrátského kláštera na Strahově. Větší Filozofický sál byl předmětem kompletních restaurátorských prací provedených odborníky ze společnosti GEMA ART GROUP a. s. Prostoru vévodí nástěnná malba „Duchovní vývoj lidstva" z roku 1794, která byla stěžejním předmětem odborných zásahů. Samotnému restaurování předcházely průzkumy v podobě odebrání vzorků pro chemicko-technologickou analýzu za účelem zjištění stratigrafie a použitých materiálů. Taktéž se provedl průzkum v ultrafialovém a červeném světle.
Neméně důležitou součástí restaurátorských zásahů byla záchrana veškerých dřevěných prvků Filozofického sálu. Jednalo se zejména o knihovní skříně, dřevěný ochoz se zábradlím a parketové podlahy. Odborné práce se dále provedly na zlacených dekoracích knihovny.

Dřevěné prvky:
Filozofický sál Strahovské knihovny je členěn dvěmi rovinami. Spodní nese řadu dřevěných nik a knihovních skříní, horní část s policemi na knihy je tvořená ochozem, na který vedou schody. Vybavení lze časově zařadit do druhé poloviny 18. století. Okenní rámy a křídla východní strany knihovny pochází ze sedmdesátých let 20. století.
Nejprve se provedl průzkum statiky knihovny, zvláště v oblasti průhybu ochozu, který potvrdil stabilitu konstrukce. Jednotlivé části byly vytvořeny z tvrdého ořechového, dubového, případně jilmového dřeva. Intenzivněji poškozené prvky byly zhotoveny z měkkých dřev. Dřevní hmota byla poškozena dřevokazným hmyzem, některé části intarzie byly vypadané. Povrch vykazoval na mnoha místech praskliny způsobené změnami teploty a vlhkosti. Některé části vykazovaly mechanická poškození. Také povrchové úpravy na intarziích byly dožilé, vlivem slunečního záření došlo k zakalení laků. Během novějších úprav byl povrch degradován hustým šelakovým nátěrem.
Po detailní fotodokumentaci a zhotovení přesného plánu, se přistoupilo k celkové demontáži jednotlivých prvků včetně dubové parkety. Povrch bylo nutné nejprve očistit od prachových vrstev. Mechanickým způsobem se odstranila nevhodná laková vrstva, na závěr byl povrch přebroušen smirkovým papírem. Z povrchů ve vnitřních částech knihovních skříní bylo nutné odstranit nevhodný modrý temperový nátěr. Temperový nátěr se odstranil užitím páry a teplou vodou.Chybějící prvky byly doplněny identickou kopií, poškozené části se došpánovaly, v případě drobných trhlin se přistoupilo tmelení. Uvolněné části intarzie se sejmuly, očistily a poté připevnily zpět. Úseky postižené dřevokazným hmyzem byly podrobeny petrifikaci. Povrch byl na závěr napuštěn lněnou fermeží, poté byla použita šelaková politura, která byla rozleštěna a převoskována. Chybějící podpěry polic knihovních skříní byly doplněny.
Náročnou součástí prací byla zpětná demontáž dřevěných prvků včetně podlahy na své původní místo. Případné nerovnosti podlahy byly mezi prkenným podkladem a parketami vyplněny třískami a pilinami.
Součástí prací bylo restaurování dvou dřevěných andělů a 8 půl figur v podobě andělů.

Celkový pohled na Filosofický sál s nástěnnou malbou Knihovní nábytek - stav po restaurování Knihovní nábytek - stav po restaurování Knihovní skříň - stav po restaurování Průběh restaurování knihovního nábytku Průběh prací na knihovním nábytku Rekonstrukce Filosofického sálu - průběh prací Oprava parketové podlahy - demontáž Parketová podlaha - stav po restaurování Dřevěné části - stav po restaurování Nika s oknem - dřevěné prvky po restaurování Dřevěná intarzie - stav po restaurování
Zlacené části:
Jedná se o ornamentální řezby z lipového dřeva v podobě vegetabilních prvků, perlovců, vejcovců, listovců, festonů apod. Dekorativní zlacené části vykazovaly různý stupeň poškození v závislosti na přístupnosti daného místa. Nepřístupné zlacené ornamenty byly téměř zcela nepoškozené, zatímco zlacení v nižších partiích bylo téměř setřené. Další degradace byla způsobena lokálními retušemi, které se však v minulosti provedly bronzovým nátěrem, místo původního zlacení plátkovým zlatem. Odborníci provedli celkovou restauraci dekorací, ke zlacení se užilo plátkového zlata.

Zlacené prvky - stav před restaurováním Knihovní nábytek - stav po restaurování Zlacené dřevěné prvky - stav před restaurováním Zlacené prvky - stav před restaurováním Dřevěné prvky - stav po restaurování Zlacené prvky - stav před restaurováním
Restaurování nástropní malby „Duchovní vývoj lidstva":
Malba se rozkládá na ploše kolem 400 m². Povrch byl silně znečištěn prachem, na některých místech se nacházely stopy destruované zatékáním dešťové vody. Barevná vrstva opadávala od povrchu - nejvíce na západní straně sálu, malba byla zpráškovatělá. Během předchozích oprav došlo k přemalbě, avšak neprovádělo se potřebné tmelení. Strop byl narušen trhlinami, nejhlubší se procházely středem malby.
Z povrchu se nejprve odstranily povrchové nečistoty. V místech, kde druhotné přemalby narušovaly celkový vzhled díla, byly taktéž citlivě odstraněny druhotné přemalby. Poté se přistoupilo k fixáži uvolněných částí barevné i podkladové vrstvy a hloubkovému zpevnění omítek. Oblast rozsáhlé trhliny vedoucí středem byla injektována. Následovalo tmelení vápenným tmelem a celková retuš. Na závěr se provedla celoplošná fixáž.

Malba Duchovní vývoj lidstva Detail malby Duchovní vývoj lidstva Alexandův kůň Bukefálos Detail malby Duchovní vývoj lidstva Detail malby Duchovní vývoj lidstva - církevní otcové Výjev Triumf moudrousti Rentgenování malby filosofick sl -  nstropn malba antona franze maulbertsec Detail malby Duchovní vývoj lidstva Detail malby Duchovní vývoj lidstva img_3107 img_3271

brna vdn 300
Nakladatelství GEMA ART vydalo ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově odbornou monografií zabývající se stavební historii Filosofického sálu. Kniha vyšla u příležitosti slavnostního znovuotevření Filosofického sálu dne 9. 12. 2010. Publikaci Brána vědění v české a anglické verzi lze zakoupit on line prostřednictvím webových stránek Galerie Gema:

  http://www.gemagalerie.cz/cs/publikace/23-brana-vedeni-filosoficky-sal-strahovske-knihovny




 Otevírací doba do historických sálů Strahovské knihovny:

 Denně 9:00 - 17:00
 
 Vstupné je 80 Kč.