Vlašský dvůr, Kutná Hora

vlassky dvur

Adresa: Havlíčkovo náměstí 552/ 1, 284 24 Kutná Hora
Typ prací:
Restaurování nástěnných maleb v královské audienční síni
Restaurování dřevěného malovaného stropu v královské audienční síni
Restaurátorský průzkum malířské výzdoby na stěnách schodiště v jižním křídle
Restaurování zadního portálu audienční síně
Zhotovitel: GEMA ART GROUP a.s.
Investor: Město Kutná Hora
Realizace: 01/2008 – 02/2010

 


FOTOGALERIE:

Celkový pohled na areál Vlašského dvora Nádvoří Vlašského dvora Restaurátorské práce na nástěnné malbě Tmelení narušené malby Detail nástěnné malby Nástěnná malba - stav po restaurování Nástěnná malba - stav po restaurování Historický záklopový strop s malbami Historický záklopový strop s malbami Historický záklopový strop s malbami Historický záklopový strop s malbami Historický záklopový strop s malbami

  • Historie místa
  • Restaurátorské práce
  • Další info

Národní kulturní památka Vlašský dvůr byla vystavěna koncem 13. století. Založení Vlašského dvora je spjato s rozvojem těžby stříbrných rud na Kutnohorsku a s nástupem vlády Václava II. (1283 – 1305) na český trůn. Z důvodů špatné ekonomické situace království provedl panovník v roce 1300 významnou mincovní reformu a zároveň vydal nový horní zákoník (Ius regale montanorum), kterým vytvořil státní monopol na těžbu stříbra. Veškerá ražba mincí se tak soustřeďovala do nově založeného Vlašského dvora. Původních 17 mincoven bylo zrušeno. Měnovou jednotkou se stal „peníz věčný a neměnný" – pražský groš, který byl ve Vlašském dvoře poprvé ražen v červenci 1300. Vlašský dvůr tak v prvních letech zastával spíše funkci mincovny, existovaly zde jednotlivé šmitny (mincířské dílny), preghauz (ražebna), přebýval zde mincmistr i urburéř (královský úředník mající na starosti správu financí z těžby stříbra). Původní vzhled Vlašského dvora tak připomínal opevněný hrad  s nepravidelným oválným půdorysem a hranolovou věží.
Výrazná přestavba ve stylu vrcholné gotiky byla provedena v období vlády Václava IV. (1378 - 1419). Vedle přestavby šmiten a dalších objektů mincovny se vystavěl reprezentativní královský palác s kaplí zasvěcenou sv. Václavovi.  Vlašský dvůr se tak stává častým útočištěm panovníků. Do té doby panovníci při svých cestách na Kutnohorsku přebývali spíše v prostorách Sedleckého kláštera. Vlašský dvůr získal na politickém významu. Rozhodovaly se zde zásadní záležitosti jako vydání Dekretu kutnohorského v lednu 1409 nebo dokonce volba Vladislava Jagellonského českým králem v květnu 1471. Tyto dějinné události jsou ústředním motivem nástěnné malby z roku 1900 v  Královské audienční síni, kde se tato jednání konala. Právě za vlády dynastie Jagellonců 1471 – 1526 došlo k částečné redukci hradebního zařízení Vlašského dvora. Úpravy se dále týkaly kamenných reliéfů exteriéru a nástěnné malby v královských komnatách. Renesanční úpravou prošel objekt v letech 1578 – 1582. Poté Vlašský dvůr postupně ztrácel na významu, roku 1727 byla mincovna vystěhována. Stavba je postupně využívána k rozličným účelům: jako vojenský stan v průběhu válek o dědictví rakouské (1740 -1748), vojenský lazaret, věznice, sklad obilí, zbrojnice, kanceláře či škola. Během let budova značně chátrala až do havarijního stavu, koncem 19. století se uvažovalo o její demolici a nové výstavbě. Vzhledem k vysokým nákladům se nakonec rozhodlo o rekonstrukci stávajícího Vlašského dvora. Neogotickou úpravu navrhl architekt Ludvík Lábler.
Po skončení druhé světové války byl prostor Vlašského dvora využíván jako Městský národní výbor. Další opravy zde probíhaly v letech 1956 – 1969, 1981, 2001, 2004 a 2006. GEMA ART GROUP a.s. se podílela na obnově gotického záklopového stropu a nástěnné malby v Královské audienční síni v letech 2008 až 2010. V současnosti slouží objekt Vlašského dvora k turistickým prohlídkám. Je zde představena technika ražby mincí a vývoj mincovnictví v Kutné Hoře. Ve sklepních prostorách se nachází muzeum vztahující se k dějinám Kutné Hory a galerie Felixe Jeneweina.

Zdroj:
DUDÁK, Vladislav: Kutnohorský poutník aneb Kutnou Horou ze všech stran. 1. vydání. Kuntá Hora: Baset, 2004. 448 s.
HOMOLKA, Jaromír-MENCL, Jiří: Pozdně gotické umění v Čechách 1471 - 1526, 1. vydání. Praha: Odeon, 1978. 529 s.
PETRÁŇ, Zdeněk: Mince ražené ve Vlšském dvoře, 1. vydání. Kutná Hora: Státní oblastní archiv, 2002. s. 20.

Restaurátorské práce se týkaly obnovy interiéru Královského audienčního sálu. Realizace probíhala během ledna 2008 až února 2010. Během několika jednotlivých etap odborníci pod vedením GEMA ART GROUP a.s. restaurovali malby a povrch záklopového stropu i veškeré nástěnné malby včetně špalet dveří. Dále se přistoupilo k obnově novogotického portálu spojující Královskou audienční síň s předsíní Vlašského dvora. Veškeré restaurátorské zásahy byly samozřejmě prováděny v souladu se zákonem o památkové péči a předem konzultovány s památkáři.

Restaurování nástěnných maleb v Královské audienční síni:
Obnova nástěnné malby v Královské audienční síni byla rozdělena do několika částí. V první etapě od prosince 2008 do února 2009 se přistoupilo k restaurování jižní a severní stěny. Jižní stěna zobrazuje Vydání Dekretu kutnohorského, severní Volbu Vladislava Jagellonského českým králem. Autory výmalby historických událostí jsou Karel Ladislav Klusáček a bratři Jaroslav a Karel Spillarovi. Zdobné ornamentální prvky nástěnné malby ztvárnili otec Jan a syn František Vysekalové. Celá klihová výmalba Královského audienčního sálu spadá do roku 1900.
Před samotným odborným zásahem byl již v minulosti proveden restaurátorský průzkum, který prokázal některé dřívější opravy, při nichž se malba fixovala užitím vaječné emulze či disperzních látek.  Pod současnou barevnou úpravou byla taktéž patrná starší mírně odlišná malba zhotovená pravděpodobně dle šablony. V šikmé špaletě kolem vstupních dveří jižní strany byla malba více poškozená, zpráškovatělá a částečně odpadaná.
Během restaurování se nejprve přistoupilo k očištění povrchu za užití vody, neutrálního mýdla či suchou cestou za pomoci speciální houby. Poté se provedla kompletní fixáž vaječnou emulzí a dalšími vhodnými přípravky. Mechanická poškození odborníci zatmelili vápenným tmelem a posléze retušovali. Nejvíce poškozená oblast špalety vstupních dveří byla několikráte fixována injektáží. Opadaná omítka se vytmelila. Na závěr se užilo retuše akvarelovými či temperovými barvami.

Zkouška čištění malby Tmelení narušené malby Detail nástěnné malby Detail nástěnné malby - zdobná bordura s rostlinným motivem Detail nástěnné malby Detail nástěnné malby Tmelení narušené malby Stav malby před ukončením restaurátorských prací Průběh prací na nástěnné malbě v Královské audienční síni Celkový pohled na nástěnnou malbu v Královské audienční síni Nástěnná malba v Královské audienční síni Královská audienční síň
Záklopový strop:
Obnova malby záklopového stropu síně probíhala během ledna až března 2008.  Malby na stropě pocházejí z roku 1900, autory jsou Jan a František Vysekalovi. Povrch stropu byl znečištěn, místy pokryt ztmavlou barevnou vrstvou laku. Nevhodným užitím barev klihového charakteru se malba nacházela ve špatném stavu. Místy docházelo ke zpráškovatění a opadávání. Již v minulosti bylo provedeno špánování prasklin stropu, které však vykazovalo lokální uvolnění nebo vypadávání. Během restaurátorských prací se vodou a mýdlem odstranily nečistoty, užitím rozpouštědel se postupně snižovala ztmavlá vrstva laku na povrchu stropu. Nevhodné špánování se kompletně odstranilo, aby se nahradilo či doplnilo novým, které se poté barevně retušovalo užitím mořidel. Povrch stropu byl ošetřen včelím voskem.

Detail malovaného záklopového stropu Detail malovaného záklopového stropu Malovaný záklopový strop Malovaný záklopový strop Malovaný záklopový strop Malovaný záklopový strop
Zadní portál Královské audienční síně:
Součástí restaurátorských prací byla obnova novogotického lomeného portálu z konce 19. století. Jako stavebního materiálu bylo užito hořického pískovce. Povrch byl pokryt prachovými depozity a mastnotou. Ostění bylo místy mechanicky poškozeno uražením drobných částí. Také spáry na některých částech chyběly.
Samotnému čištění předcházely zkoušky, aby se zvolila, co možná nejvhodnější a zároveň nejšetrnější metoda. K odstranění mastnoty se vedle destilované vody použily i tenzidy a organická rozpouštědla. Poškozená místa byla domodelována tmelem na minerální bázi. Ke spárování se užilo měkkého spárovacího tmelu. Na závěr se přistoupilo k barevné retuši.

Pro návštěvníky Vlašského dvoru je zpřístupněna prohlídková trasa, která zahrnuje Královskou mincovnu, Královskou audienční síň, Síň starostů a Královskou kapli.

Otevírací doba:

listopad - únor 10:00 - 16:00
březen a říjen 10:00 - 17:00
duben - září 9:00 - 18:00

Vstupné:

Dospělí: 85 Kč
Snížené vstupné: 45 Kč