Kostel Panny Marie Na Náměti, Kutná Hora

 namet na tab

Adresa: Kostel Panny Marie Na Náměti, Na Náměti, 284 01 Kutná Hora
Typ prací:
Restaurování kamenného pláště věže
Restaurování okenic u věže kostela
Restaurování hodin na věži kostela
Restaurování kamenných reliéfů na západním průčelí věže
Zhotovitel: GEMA ART GROUP a.s.
Investor: Arciděkanský úřad Kutná Hora
Realizace: 05/2008 – 10/2010

 

 

 

 

 

 

 

 

 
FOTOGALERIE:
Pohled na přístup do kostelní věže kostela Vchod do kostelní věže - průběh prací Vchod do kostelní věže Reliéf nad portálem Reliéf nad portálem Plastika na portálem kostela

  • Historie místa
  • Restaurátorské práce
  • Další info

Kostel Panny Marie Na Náměti byl vystavěn na místě starší kaple asi kolem roku 1357. Vlastní písemné zprávy o památce však pochází až z počátku 15. století. Jedná se o trojlodní gotickou stavbu s výraznou hranolovou věží. Zvláštního přízviska „Na Náměti" kostel získal díky rudokupeckým trhům, které se zde ve středověku konaly. Během prodeje stříbra se často stávalo, že se nepatrná část vysypala na zem. Stříbro bylo po každém trhu smeteno dohromady. Po čase tak vznikla „náměť", z níž mohl být financován nový kostel, jež si chtěli kutnohorští vystavět.
Zásadní proměnou prošla stavba po požáru v roce 1470, poté musela být nově přistavěna současná věž a obnovena střešní krytina. Také některým částem interiéru se dostalo nové pozdně gotické podoby. Na rekonstrukci kostela Panny Marie Na Náměti se v letech 1490 až 1514 podílel místní kameník mistr Blažej, huť Matyáše Rejska i kameníci vyškolení Benediktem Rejtem.
K dalším významným zásahům dochází v letech 1886 - 87 v rámci novogotizace kostela, kdy je přestavěn hlavní vstupní portál věže i kamenné reliéfy v podobě cechovních erbů kutnohorských horníků a erbu s monogramem Ferdinanda III. K věži je přistavěno novogotické schodiště.
Během 20. století se rozsáhlejších rekonstrukcí dočkal kostel během let 1954 – 58. Další obnovy poté probíhaly až roku 2003, kdy byla obnovena střešní krytina. Od května roku 2008 se započalo s restaurováním kostelní věže.

Zdroj:
HOMOLKA, Jaromír-MENCL, Jiří: Pozdně gotické umění v Čechách 1471 - 1526, 1. vydání. Praha: Odeon, 1978. 529 s.
Kostel Panny Marie Na Náměti [online]. Vystaveno 2013 [cit. 02-11-2013]. Dostupné z: < http://www.khfarnost.cz/wordpress/?page_id=17 >

Obnova exteriéru věže kostela Panny Marie Na Náměti probíhá v několika etapách od května 2008. Dokončení prací se předpokládá do 31. října 2011. Veškeré restaurátorské, umělecko-řemeslnické a stavební práce včetně dodání potřebného lešení a výtahů zajišťuje GEMA ART GROUP a.s. Během dosud ukončených etap proběhla obnova kamenného pláště, kamenných reliéfů na západním průčelí věže, restaurování okenic a kostelních hodin. Kamenný plášť věže tvořený převážně z mušlovského vápence byl výrazně narušen vrstvou prachových depozitů, sádrovcovou krustou, i vegetací (mechy a lišejníky). Kámen byl dále degradován vlivem povětrnostních podmínek. Okna vykazovala praskliny v oblasti překladu, na hranách ostění, parapetech i kružbách. Také kamenné reliéfy u západního průčelí věže v podobě erbu s monogramem císaře Ferdinanda III. a čtyř cechovních znaků vykazovaly rozsáhlá poškození až havarijní stav. Restaurátorským zásahům samozřejmě předcházely chemické analýzy odebraných vzorků. Po těchto průzkumech se přistoupilo k nejvhodnějším restaurátorským metodám, které by byly k památce co možná nejšetrnější. Všechny zásahy se předem konzultovaly s úřadem památkové péče. Technicky náročnou součástí prací bylo restaurování téměř dvoumetrových a sto kilogramů vážících ciferníků věžních hodin, které musely být demontovány z věže a převezeny do ateliéru.

Restaurování okenic věžních oken:
Během obnovy vnější části kostela Panny Marie Na Náměti bylo nutné přistoupit k restaurování okenic u oken kostelní věže. Jednalo se o dubové okenice, které mají ve spodní části díky táhlovému mechanismu pohyblivé lamely. Okenice se kvůli stálému vystavení povětrnostním vlivům nacházely ve špatném stavu. Až jedna třetina lamel byla vypadaná či poškozená natolik, že byla nutná jejich výměna. Také táhlové mechanismy byly rozbité.
Po demontáži byly jednotlivé části očištěny. Poškozené a chybějící lamely byly nahrazeny zhotovenou kopií téhož druhu dřeva. Stávající prvky byly obroušeny. Nefunkční pohyblivý mechanismus se taktéž zcela nahradil novým. Dřevo bylo namořeno a barevně retušováno. Poté se přistoupilo k napuštění okenic i rámů lněnou fermeží a k lakování. Na závěr se provedlo voskování.

Restaurování kamenného pláště věže:
Věž je postavena z mušlovského vápence. Kamenný plášť byl před zahájením prací shledán ve špatném, místy až havarijním stavu. V nejhorším stavu se nacházela jižní a východní strana věže v oblasti slepých arkád. Profilované přípory byly původně ukončeny figurálními konzolami či zavěšenými svorník, které se však téměř nedochovaly. Na mnoha místech se objevily sádrovcové krusty. V nejhorším stavu se nacházela okna a okenní kružby ve čtvrtém patře věže, kde byl spárořez lomeného oblouku na mnoha místech poškozen.. V horní části nad okny byly nalezeny několik milimetrů široké statické trhliny. Spárování zdiva bylo na některých místech zcela vyplaveno či nahrazeno nevyhovujícím cementovým tmelem. Kamenný plášť byl dále na mnoha místech znečištěn holubím trusem, prachovými depozity, mechy a lišejníky.
Samotné restaurátorské práci předcházely podrobné průzkumy a fotogrammetrická dokumentace. Během průzkumů se odebraly vzorky k provedení analýzy a stratigrafie, dle jejichž výsledků se posléze volil způsob co nejšetrnějšího zásahu. Povrch kamene se nejprve očistil za pomoci regulované vodní páry, pro odstranění sádrovcových krust se užilo silonových kartáčků, skalpelů, restaurátorských dlátek a pískování.
Poté se přistoupilo k prekonsolidaci nejvíce poškozených částí kamene za užití esterů kyseliny křemičité, aby následovala vlastní konsolidace povrchu. Defekty kamenného pláště byly vyspraveny tmelením za užití umělého tmelu na minerální bázi. V případě absence větších detailů se na dané místo vsadily kamenné vložky. Pro vizuální scelení se užilo lazury. Na závěr prací byl povrch preventivně hyfrofobizován.

Průběh prací na fasádě kostela Průběh prací na fasádě kostela Detail kamenného prvku Průběh osazování kamenných kvádrů Průběh osazování kamenných kvádrů Stav po restaurování
Restaurování kamenných reliéfů na západním průčelí věže:
Jedná se o kamenné erby umístěné pod římsou západního průčelí. Prvním z nich je znak s monogramem císaře Ferdinanda III. (1637-1657). Tedy znak s korunovaným písmenem „F" s českým lvem a císařskou orlicí, který je nesen štítonoši. Povrch kamene je narušen povětrnostními vlivy a výraznou statickou trhlinou. Pod erbem s monogramem císaře se nachází čtyři cechovní erby. Tyto znaky byly shledány v havarijním stavu. Části plastiky chybí nebo jsou silně poškozené trhlinami a sádrovcovou krustou, čímž kámen degeneruje. Po restaurátorském průzkumu, odebrání vzorků k chemické analýze a po dokumentaci se přistoupilo k samotnému restaurování. Povrch byl očištěn regulovanou vodní párou. Sádrovcové krusty se odstranily mechanickou cestou za použití skalpelů. Ke zpevnění kamene se užilo esteru kyseliny křemičité, hloubkového zpevnění docílili odborníci pomocí infuzních hadiček. U cechovních znaků byly některé partie částečně odtrženy. V takovýchto případech se přistoupilo k šetrnému oddělení, očištění, hloubkové konsolidaci a zpětnému přilepení k podkladu. Pokud se jednalo o větší rozsah poškození, byly tyto části připevněny nerezovým čepem. K tmelení se užilo umělých tmelů na minerální bázi. Na závěr byl povrch reliéfů hydrofobizován. Během chemické analýzy se zjistilo, že povrch erbu s monogramem císaře Ferdinanda III. byl v minulosti barevně polychromován a zlacen. K této podobě se však během restaurování nepřistoupilo.

Kamenné reliéfy na západním průčelí kostela Detail kamenného reliéfu Detail kamenného reliéfu Detail kamenného reliéfu Kamenný reliéf s monogramem císaře Ferdinanda III. Konsolidace kamenného reliéfu Průběh prací na kamenném reliéfu Kamenný reliéf Kamenný reliéf na západním průčelí kostela Kamenné reliéfy na západním průčelí kostela Kamenné reliéfy na západním průčelí kostela Celkový pohled na kamenné reliéfy
Restaurování kostelních hodin a bronzových gongů:
Jedná se o čtvero kostelních hodin upevněných na věži kostela. Předmětem restaurátorských prací byly ciferníky z ocelové pásoviny, ručičky, bronzové gongy a mechanismus spojený s ciferníky, nikoliv samotný hodinový stroj.
Demontážní práce byly vzhledem k velikosti ciferníků, které vážily téměř sto kilogramů, velmi náročné. Po uvolnění z kamenných otvorů věže byly ciferníky spuštěny dolů za pomoci výtahu zabudovaných v lešení. Povrch ciferníků byl pokryt popraskanou matnou barvou s miniovým základem. Některé části byly zkorodované, zvláště zadní strana ciferníků. Rez se mechanicky odstranil kartáči a šábry (škrabáky). Z přední strany se sejmuly šablony zlacených římských číslic a přistoupilo se k přebroušení celé plochy. Poté se povrch přetřel nejprve základním nátěrem, posléze černou matnou barvou s příměsí grafitu. Na stejné bázi se restaurovaly také hodinové ručičky. Obnovení zlacení bylo provedeno za užití plátového zlata.
Bronzové gongy a ocelové mechanismy se nejprve očistily, ocelové prvky se navíc ošetřily tanátem. Povrch byl dopatinován a na závěr ošetřen mikrokrystalickým voskem.

Bronzový gong Bronzový gong Detail bronzového gongu Detail bronzového gongu Detail bronzového gongu Detail bronzového gongu Detail bronzového gongu Detail věžních hodin Detail bronzového gongu Detail kostelních hodin Detail kostelních hodin Detail věžních hodin

Otevírací doba kostela:

so - ne 10: 00 - 17:00

Vstupné je dobrovolné.

V kostele Panny Marie Na Náměti se konají pravidelné bohoslužby, a to každou neděli v 18: 00 hod.