Obecní dům, Praha - Staré Město

 od1

Adresa:
Obecní dům, Náměstí Republiky 1090/5, 110 00 Praha
Typ prací:
Obnova dílčí části fasády
Obnova říms
Restaurování mozaiky od Karla Špillara
Restaurátorský průzkum
Zhotovitel:
GEMA ART GROUP a.s.
Realizace: 2012

 
FOTOGALERIE:
Celkový pohled na secesní památku Celkový pohled na secesní budovu Obecního domu Celkový pohled na secesní budovu Obecního domu Celkový pohled na secesní budovu Obecního domu Celkový pohled na secesní budovu Obecního domu, v pozadí Prašná brána Celkový pohled na mozaiku od K. Špillara - Apotheosa Prahy Detail mozaiky Apotheosa Prahy od K. Špillara Detail mozaiky od K. Špillara - Apotheosa Prahy Detail mozaiky Apotheosa Prahy od K. Špillara Detail mozaiky od K. Špillara Detail mozaiky Apotheosa Prahy od K. Špillara Narušená část nad mozaikovou lunetou Detail nápisu od S. Čecha:ZDAR TOBĚ, PRAHO!VZDORUJ ČASU ZLOBĚ, JAK ODOLALAS VĚKY BOUŘÍM VŠEM! Detail nápisu od S. Čecha:ZDAR TOBĚ, PRAHO!VZDORUJ ČASU ZLOBĚ, JAK ODOLALAS VĚKY BOUŘÍM VŠEM! Detail znečištění Detail plastiky na exteriéru Obecního domu v Praze Historický znak Starého Města pražského Historický znak Nového Města pražského

Obecní dům v Praze, společné dílo významných architektů a umělců přelomu 19. a 20. století, patří k nejkrásnějším ukázkám secese na našem území. Také samotné místo v historickém jádru české metropole v sobě skrývá bohatou historii. V oblasti dnešního Obecního domu a hotelu Kings Court stával od roku 1380 královský palác, který se stal centrem panovnické moci. Lokalitu si zvolil král Václav IV. (1378-1419), kterému nevyhovovalo prostředí Pražského hradu. Královský dvůr si jako sídlo oblíbili i další vládci: mladší bratr zakladatele Zikmund Lucemburský a Jiří z Poděbrad. Až za vlády polské dynastie Jagellonců (1471-1526) se centrum panovnické moci přesunulo zpět na Hrad.

Královský dvůr začal postupně chátrat, v roce 1689 dochází k rozsáhlému požáru, který poničil velkou část Starého Města včetně královského dvora. V roce 1777 došlo ke generální přestavbě zbytků objektu, aby byl přetvořen na tzv. Králodvorské kasárny. Od roku 1869 zde byla zřízena vojenská kadetní škola, která se v roce 1895 přestěhovala na Hradčany.
Na počátku 20. století bylo rozhodnuto o zřízení strategického finančního a kulturního centra Prahy, a to právě v oblasti dnešního náměstí Republiky. Čtvrť měla tvořit jakousi protiváhu k Vinohradům, které byly centrem společenského života po celé 19. století.
Národní kulturní památka Obecní dům byla vystavěna v roce 1912, slavnostní otevření se konalo dne 22. listopadu téhož roku. Autory návrhů byli architekti Antonín Balšánek, který se mimo jiné proslavil výstavbou divadla Josefa Kajetána Tyla v centru Plzně, a Osvald Polívka – tvůrce návrhů na výstavbu Paláce České obchodní společnosti na Mírovém náměstí v Ústí nad Labem. Exteriér byl vystavěn v neobarokním slohu, zatímco v interiéru se více uplatňoval styl secesní a novorenesanční.
Na výzdobě interiéru i exteriéru se podílela plejáda předních umělců jako Jan Preisler, Mikoláš Aleš, Max Švabinský, František Ženíšek, Ladislav Šaloun, Josef Mařatka, Josef Václav Myslbek, Alfons Mucha a mnoho dalších.
Památka prošla generální rekonstrukcí v letech 1994 až 1997. V současné době Obecní dům slouží svému původnímu záměru – tedy jako multifunkční kulturní a společenské zařízení. Ve Smetanově síni se konají koncerty vážné hudby, repertoár je zaměřen zejména na Mozarta, Beethovena, Dvořáka a Smetanu. Současně zde probíhají různorodé výstavy, společenské akce a semináře. V prostorách Obecního domu je zároveň kavárna, bar a restaurace.
Ve výběrovém řízení na dílčí restaurátorské práce, které proběhly v roce 2012, zvítězila společnost GEMA ART GROUP. Práce zahrnovaly obnovu římsy, balkonu a lunetové mozaiky umístěné na exteriéru budovy. Autorem návrhu mozaiky z roku 1909 je Karel Špillar. Samotným zásahům předcházely detailní restaurátorské výzkumy, na základě nichž byl zvolen nejlepší postup odborných prací.