Michnův letohrádek (Vila Amerika), Praha - Nové Město

 michna

Adresa:
Muzeum Antonína Dvořáka, ul. Ke Karlovu 20, Praha 2
Typ prací:
Oprava západní mřížové ohradní zdi
Lokální úpravy římsy jižního pavilonu
Opravy vstupního schodiště a soklu
Zhotovitel:
GEMA ART GROUP a.s.
Realizace:
12/2011 – 06/2012

 

 

 

 

   

 

 

 

 

 

FOTOGALERIE:
Celkový pohled na vilu - demontáž mřížové ohradní zdi Vila Amerika - stav po restaurování Průběh prací Stav před restaurováním - demontáž kovaných plotů Vila Amerika - stav po restaurování Průběh prací Detail architektonických prvků - znečištění prachovými depozity Vila Amerika - celkový pohled na hlavní vstup Vila Amerika - pohled ze zahrady - stav po restaurování Detail fasády vily Průběh prací Celkový pohled na vilu se zdobným kováním při vstupu - stav po restaurování Mřížová ohradní zeď - před restaurováním Zdobný kovaný plot - stav po restaurování Detail zdobného kování - průběh prací Detail zdobného kování - stav po restaurování Vstup se zdobným kováním - stav po restaurování Detail zdobného kování - stav po restaurování

Vila Amerika nebo též Michnův letohrádek představuje jednu z prvních ukázek barokní architektury v Praze, kterou realizoval věhlasný stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer. Místo, kde byla nová stavba uskutečněna, patřilo rodině Hrnečků, která zde měla malou vinici s drobným stavením. Tato lokalita na Novém Městě byla v roce 1715 odkoupena jedním z nejmocnějších mužů v Praze – hrabětem Janem Václavem Michnou z Vacínova.

Projektu se zhostil zmíněný Kilián Ignác Dientzenhofer (1689-1751), který se v této době vrací ze svých studijních cest po Francii a Itálii, kde strávil celých deset let. Na barokní vile jsou patrné zejména vlivy janovské školy, a to v podobě typických kartuší, klenáků či zdobného vinutí okenních štítů. Francouzské tendence lze spatřit v mansardové střeše a prejzové krytině. Samotná výstavba sídla rodu Michnů trvala pět let (1715-1720). Rozlohou nevelká jednopatrová vila se čtyřmi rozlehlejšími místnostmi se využívala spíše k příležitostným návštěvám. Hudební salonek a další interiéry jsou dekorovány freskami inspirovanými antickou mytologií od rakouského malíře Jana Ferdinanda Schory (1686-1767). Součástí komplexu byla též zahrada s plastikami od Matyáše Bernarda Brauna (1684-1738) představující dvě roční období. Areál byl obehnán plotem z kovaných mříží a kamenných pilířů. Mříž byla v průběhu padesátých let 19. století odstraněna a nahrazena zdí. Z původní podoby tak zbyl pouze štít s monogramem „MW", jednalo se o iniciály původního majitele Václava Michny. Hrabě se však záhy zadlužil a byl nucen vilu prodat. V roce 1729 tak objekt kupuje lotrinský rod Desfoursů. Následující léta jsou ve znamení častého střídání majitelů. Od roku 1826 je v prostorách letohrádku zřízena restaurace, hojně vyhledávaná zejména německými univerzitními studenty, kteří ji pojmenovali „Amerika". Tento název se vžil až do současnosti. Ve druhé polovině 19. století však budova postupně chátrala. Ke změnám dochází po vzniku první Československé republiky v říjnu 1918, kdy místo prochází kompletní rekonstrukcí. Od roku 1932 v prostorách sídlí Muzeum Antonína Dvořáka, které je pod správou Českého muzea hudby. Součástí stálé expozice jsou zejména notové autografy, soukromá korespondence, fotografie i osobní předměty tohoto světově uznávaného českého skladatele.
Od roku 2011 probíhala v prostorách letohrádku částečná rekonstrukce. Hlavním dodavatelem restaurátorských prací byla společnost GEMA ART GROUP a.s. Součástí prací byla oprava západní mřížové ohradní zdi, lokální úpravy římsy jižního pavilonu, opravy vstupního schodiště a soklu. V rámci rekonstrukce muzea se dále prováděla dílčí úprava interiérů. Jednalo se o eliminaci některých nepůvodních dekorací, z důvodů výraznější prezentace barokní architektury. Zároveň byla upravena a obměněna stálá expozice v muzeu pod názvem Cesty Antonína Dvořáka. Práce prováděné společností GEMA ART GROUP a.s. byly ukončeny v červnu 2012.

Zdroj:

KŘÍŽENECKÝ, Rudolf. Kilian Ignác Dientzenhofer a článkování architektonické letohrádku hr. Michny, nyní villy Ameriky, a praelatury u sv. Mikuláše na Starém městě Pražském. Praha : vl.n., 1899. 30s.
MÁDL, Karel Boromejský. K. I. Dienzenhofera Amerika. Praha: Topič, 1897. 6s.
Michnův letohrádek. Wikipedie - otevřená encyklopedie[online] Aktualizováno 2.2. 2013. [cit.2013-02-11]. Dostupné z: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Michn%C5%AFv_letohr%C3%A1dek >.