Nostický palác, Praha - Malá Strana
| Adresa: | Maltézské náměstí 1/471, 118 00 Praha 1 |
|---|---|
| Typ prací: | Restaurování kamenných prvků exteriéru Restaurování a rekonstrukce fasády Restaurování štukových prvků Restaurování busty |
| Investor: | Ministerstvo kultury ČR |
| Zhotovitel: | GEMA ART GROUP a.s. |
| Realizace: | 2002 – 2003 |
Vzhledem k architektonickému i umělecko-historickému významu, náleží Nostický palác k nejcennějším palácovým stavbám ve městě. Místo patřilo k vyhledávaným centrům kulturního a společenského dění tehdejší Prahy. Rod Nosticů dbal o založení rozsáhlé obrazové sbírky, která patřila vedle Černínského paláce, k nejhodnotnějším obrazárnám v českých zemích. Také knihovna se 14 tisíci svazky, včetně rukopisů ze 13. století, lákala učence své doby. Knihovnu pořádali František Martin Pelcl a Jaroslav Schaller. Z knihovního fondu často čerpal přední český obrozenec a filolog Josef Dobrovský.
Na místě dnešního paláce se původně nacházel Dům U Zelené růže a Dům U Zlatého medvěda, které nechal Jan Hartwig Nostic v roce 1662 zbořit, aby v průběhu několika let vystavěl právě Nostický palác. Autorem stavebních plánů byl pravděpodobně italský architekt Francesco Caratti. V následujících letech již k výraznějším stavebním úpravám nedocházelo, palác si tak ponechal svoji původní architektonickou dispozici. Exteriér byl v letech 1736 přizdoben štukaturou a sochami na atice, které vytvořil známý sochař F. M. Brokof, autor skulptur na Karlově mostě. Interiéry byly významněji upravovány v 18. století, kdy byla provedena nástěnná výmalba reprezentačních sálů. Malba pochází od Václava Bernarda Ambrože. Na přelomu 18. a 19. století dochází ke klasicistní úpravě balkonu a knihovny.
Šlechtický rod Nosticů vlastnil palác až do konce druhé světové války, poté byl předán do rukou státu. Prostory však byly již od roku 1918 pronajímány ambasádě Nizozemského království, která zde působila až do roku 1998. V tomto roce objekt získalo Ministerstvo kultury ČR, které se rozhodlo kulturní památku komplexně rehabilitovat do její původní podoby. Slavnostní otevření proběhlo v dubnu 2003. Reprezentační prostory paláce včetně knihovny, obrazárny či kulečníkové místnosti jsou zpřístupněny veřejnosti několikráte do roka. Součastně se palác využívá jako kancelář ministra kultury, k přijímání návštěv, pracovním poradám ministerstva a také ke koncertním účelům.
Zdroj:
LEDVINKA, Václav a kol. Pražské paláce. Praha: Akropolis, 1995. 447s.
KŘÍŽOVÁ, Květa. Příspěvek k historii interiérů a sbírek, Zprávy památkové péče, 2007, č. 5, s. 389 -396.
Práce vedené odborníky ze společnosti GEMA ART GROUP a.s. zahrnovaly úpravy a restaurování vnějšího pláště paláce včetně jednotlivých kamenných prvků, restaurována byla též kamenná busta hraběte Nostice.
K nejnáročnějším úsekům práce patřila obnova původní barokní fasády, která se nacházela v kritickém stavu a pod mnoha vrstvami novějších nátěrů. O vysoké úrovni prací svědčí rozsáhlé laboratorní analýzy, provedená stratigrafie vrstev a konzultace odborníků- restaurátorů s památkáři i architekty. Vzhledem k jedinečné kvalitě architektonické koncepce stavby a statutu kulturní památky se postupovalo dle zákona č. 20/ 1987 o památkové péči.
Restaurování kamenných prvků:
Práce na obnově a rekonstrukci kamenných prvků exteriéru se týkaly váz a soch římských císařů, balustrády, kamenného portálu a soklu fasády. Materiálem byl hořický a žehrovický pískovec. K nejcennějším částem patří sochy římských císařů od F. M. Brokoffa pocházející z roku 1720, originály však byly v 19. století nahrazeny přesnými kopiemi. Kopie byly pokryty vrstvou sádrovcových krust, nevhodně zvolenými dodatečnými vysprávkami a trhlinami. Před samotným zásahem bylo nutné provést průzkum a zkoušky povrchového čištění. Sádrovcové krusty byly odstraněny díky opakovaným zábalům s kyselým uhličitanem amonným. Injektáž prasklin se provedla za užití nízkoviskózní pryskyřicí. Na závěr odborníci provedli plastickou a barevnou sjednocující retuš.
Podobný postup byl proveden i v případě kamenné balustrády na čelní fasádě paláce, balustráda byla navíc několikrát penetrována organokřemičitým konsolidantem. V případě kamenného soklu fasády bylo nutné odstranit solné výkvěty za užití zábalů buničiny s destilovanou vodou.. Restaurování kamenného portálu si navíc vyžádalo obnovu zlacených částí, která byly doplněny skutečným plátkovým zlatem na mixtion.
Restaurování štuků:
Před započetím prací bylo nutné provést odborný průzkum stavu a zkoušky čištění. Povrch štuků byl značně znečištěn prachovými depozity, v některých případech narušen prasklinami, na několika místech části štuků odpadly zcela. Po očištění povrchu a odstranění nevhodných cementových vysprávek bylo přistoupeno k injektáži prasklin a doplnění chybějících částí. Následovaly povrchové úpravy jako broušení, špachtlování a filcování.
Restaurování a rekonstrukce fasády:
Fasáda Nostického paláce byla již v minulosti mnohokráte upravována, o čemž svědčí několik vrstev nepůvodních omítek, které byly odhaleny v průběhu odkryvu svrchních vrstev. Následoval odběr laboratorních vzorků pro stanovení salinity, druhu a kvality omítky. Poté odborníci provedli plošné odkryvy až na původní barokní omítku, která byla již značně nesoudržná, proto se musel jednoznačně zvolit restaurátorský přístup.
Plocha musela být důkladně zpevněna, uvolněná a popraskaná místa byla opakovaně injektována. Náročné restaurátorské postupy tak umožnily zachovat autentickou hmotu fasády. Pro konečné úpravy byl na povrch nanesen vápenný štuk, který byl dobarvován. Barevné řešení bylo zvoleno na základě provedení zkoušky odstínů. Odstín se měl co nejvíce přiblížit původním barokním barvám.
Restaurování busty:
Restaurátorské práce na soše probíhaly od ledna do dubna 2003 v restaurátorské ateliéru, kam byla socha převezena. Kromě znečištění socha vykazovala četná mechanická poškození. Ulámány byly špičky lístků, vavřínové ratolesti či jeden z rohů plintu. Chybějící části byly doplněny tmely.
V Nostickém paláci sídlí Ministerstvo kultury ČR. Historické prostory paláce je možné prohlédnout v rámci virtuální prohlídky online ZDE.
