Provedení dílčích oprav Strahovského kláštera

Areál premonstrátského kláštera na Strahově patří k nejstarším řádovým stavbám v Evropě. Klášter byl založený panovníkem Vladislavem II. v roce 1140 na popud olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka. První premonstrátští mniši přicházejí do kláštera z vestfálského Steinfeldu o tři léta později. Během své existence prošel objekt řadou přestaveb. První zásah je spojen s rozsáhlým požárem, který klášter zasáhl v roce 1258. K další devastaci došlo v průběhu husitských válek, kdy byl objekt v roce 1420 vypleněn kališníky. Rozsáhlé přestavby byly provedeny v první polovině 17. století. Po dokončení rekonstrukce roku 1626 byly do kláštera slavnostně převezeny ostatky zakladatele řádu premonstrátů sv. Norberta. Další ránu zasadila klášteru švédská vojska, která na sklonku třicetileté války (r. 1648) budovu poničila. Švédové odvezli řadu cenností včetně vzácného knihovního fondu Strahovského kláštera.
V letech 1671 až 1674 následovala barokní přestavba vedená stavitelem Giovannim Domenicem Orsim. K významnějším zásahům poté došlo ještě v roce 1742, kdy byly obnoveny fasády. Rekonstrukci vedl architekt Anselmo Lurago.
K nejhonosnějším prostorám klášterního areálu bezesporu patří Strahovská knihovna čítající na dvě stovky tisíc svazků. Knihovna byla vytvořena ze dvou sálů: menšího Teologického a rozlehlejšího Filozofického. Teologický sál postavený v období Orsiho přestavby nese fresky, jejímž autorem byl v letech 1721 – 1727 Siard Nosecky. V prostoru se nacházejí zejména svazky s různým vydáním Bible. Kompletní opravy sálu byly provedeny v roce 1994.
Součástí kláštera je vedle jedinečné bibliotéky také rozsáhlá obrazárna založená v 18. století, která existovala až do zrušení klášterů komunistickou garniturou v roce 1950. Po Sametové revoluci byla obrazárna Strahovského kláštera obnovena. V současné době jsou knihovna i obrazárna přístupné veřejnosti.

GEMA ART GROUP a.s. se již v minulých letech podílela na restaurování jiných objektů Strahovského kláštera a to na opravách Filozofického sálu (o projektu více zde) a také knihovny Strahovského kláštera (o projektu více zde).

Zdroj:
ŠIDLOVSKÝ, Evermod Gejza. Brána vědění. Filosofický sál Strahovské knihovny, Praha: Gema Art, 2010. 100s.
VLČEK, Pavel a kol. Encyklopedie českých klášterů. Praha: Libri,1997. 782 s.