Rabínský dům a synagoga, Polná na Jihlavsku

Židovská obec v Polné na Jihlavsku patřila k nejvýznamnějším lokalitám židovské komunity na našem území. Místní židovské ghetto patří k nejlépe dochovaným v kraji Vysočina. Vznikalo postupně již od 16. století. Součástí ghetta byla synagoga s nedalekým rabínským domem, obě stavby byly zahrnuty do projektu Revitalizace židovských památek. Stavební i restaurátorské práce na profesionální úrovni zajišťovala i společnost GEMA ART GROUP a.s.

Synagoga byla postavena v roce 1683, v průběhu 19. století se provedly další stavební úpravy. K bohoslužbám místní židovské komunity synagoga sloužila až do roku 1941, tehdy byla obsazena nacisty. Němci synagogu využívali jako sklad zabaveného židovského majetku, v budoucnu zde dokonce plánovali vybudovat tzv. Muzeum vyhynulé rasy. Po druhé světové válce prostor sloužil jako skladiště barev a umělých hnojiv. Na konci šedesátých let 20. století se propadla střecha, objekt dále chátral. Místo sloužilo dokonce jako městská skládka, proto se uvažovalo o demolici. Po listopadovém převratu 1989 se od plánů ustoupilo a synagogu získala zpět židovská obec. V letech 1996 až 2000 zde probíhaly rozsáhlé rekonstrukce, které vrátily památku do původního stavu. V září 2000 zde bylo otevřeno Regionální židovské muzeum s expozicí vztahující se k místním dějinám a kultuře židů. Stavba byla nadále narušována vlhkostí, hlavním úkolem posledních odborných zásahů v ámci projktu Deset hvězd je odvlhčení synagogy. V interiéru a částečně na exteriéru bylo nutné provést úpravy umělecko–řemeslných kamenných prvků(parapety a portály). Kompletně nového vyhotovení se dočkal aron-ha-kodeš (svatostánek na Tóru) a kamenné Desatero. Před rekonstrukcí v rámci projektu Revitalizace židovských památek se v synagoze nacházelo Desatero a áron-ha-kodeš, který byl před lety přenesen ze sousední Zimní modlitebny v rabínském domě. Nepůvodní mobiliář byl přesunut zpět, aby se do prostor synagogy instalovala nově zhotovená replika. Nový svatostánek a Desatero bylo zhotoveno z lipového dřeva, a to na základě studia dochovaných historických fotografií z 19. století. Vzorem pro kopii byl dále áron-ha-kodeš ze synagogy v Golčově Jeníkově, pocházející z téhož období.
Rozsáhlými opravami prošel rabínský dům. Hlavním cílem rekonstrukce byla zejména eliminace nevhodných stavebních úprav z minulých let a navrácení původního vzhledu domu, část prostorů je dále využívána k výstavním účelům. Před započetím prací na fasádě domu bylo nutné provést restaurátorský průzkum omítek, současně byly provedeny laboratorní rozbory přítomnosti solí ve zdech a omítce. Dle výsledků byla zvolena nejvhodnější technika rekonstrukce. Další zásahy zahrnovaly zejména truhlářské, klempířské a kovářské práce. Původního vzhledu se dočkaly i židovské rituální lázně mikve, které se nachází ve sklepě rabínského domu. Severní trakt domu byl stavebně upraven tak, aby byl využíván jako ukázka původní rabínské kanceláře. V jižním traktu domu mohou nyní návštěvníci navštívit expozici věnovanou Hilsnerově aféře. Před Velikonocemi roku 1899 bylo nedaleko Polné nalezeno tělo zavražděné dívky Anežky Hrůzové, bez dostačujících důkazů byl z vraždy obžalován místní židovský mladík Leopold Hilsner. Antisemitsky laděná společnost a tehdejší úřady Hilsnera obvinily z rituální židovské vraždy. Proti rozsudku bez zjevných důkazů se ohradil i tehdejší univerzitní profesor Tomáš Garrigue Masaryk. Expozice podrobně rekapituluje celý případ a dokresluje tehdejší vzestup českého antisemitismu.