Realizace obnovy NKP Hospital Kuks
Adresa: | NKP Kuks, 544 43 Kuks |
---|---|
Typ prací: | Restaurování nástěnné malby Restaurování slunečních hodin Restaurování kovových prvků Restaurování dřevěných prvků |
Zhotovitel: | Sdružení HOCHTIEF -GEMA ART GROUP |
Realizace: | 2013 – 2015 |
Projekt oceněný titulem Stavba roku 2016 a Cenou Ministerstva kultury České republiky:
Dlouho očekávaná obnova unikátní barokní památky v Kuksu na Trutnovsku se plně rozběhla během června 2013. Rozsáhlý barokní komplex byl vystavěn v letech 1692 – 1724 na popud Františka Antonína Šporka. Tehdy se jednalo o rozlehlé lázeňské centrum určené k rekreaci i společenskému vyžití vyšší šlechty. Krom lázeňských budov a zámku se na levém břehu Labe nacházela dostihová dráha i zámecké divadlo. Naproti lázním přes řeku Labe nechal hrabě vystavět špitál pro válečné veterány a kostel Nejsvětější Trojice. Na terase špitálu se nacházejí barokní sochy Dvanácti Ctností a Neřestí od sochaře Matyáše Bernarda Brauna, připomínající návštěvníkům rozpor mezi dobrem a zlem.
Lázeňský areál a zámek byl v průběhu let poničen povodní, požárem i válečnými událostmi. Ruiny zámku byly r. 1901 definitivně strženy. Z pompézního komplexu se do současnosti zachoval pouze špitál s kostelem, hostinec U Zlatého slunce a kaskádovité schodiště. Špitál vlastnil řadu let řád Milosrdných bratří.
Rozsáhlá obnova byla realizována v rámci Projektu Kuks – Granátové jablko. Cílem byla kompletní obnova hospitální budovy. Prostory jsou využívány jako učebny, přednáškové sály, knihovna kukského konventu Milosrdných bratří či jako badatelské centrum zaměřené na výzkum dějin Kuksu a dalších panství F. A. Šporka. Návratu původního vzhledu se dočkala i přilehlá zahrada, kde se opět pěstují léčivé byliny jako v dobách působení řádu Milosrdných bratří. Slavnostní otevření veřejnosti proběhlo v březnu 2015.
Restaurování nástěnné malby Tanec smrti:
Restaurování nástěnných maleb v areálu hospitalu zahrnovalo záchranu cenného cyklu Tanec smrti nacházející se v přízemní 140 m dlouhé chodbě, náboženské výjevy na severní straně kaple, nástěnnou malbu spodobňující Krista jako lékárníka a zbytky nástěnných maleb na podestě schodiště.
Nejnáročnější částí byly práce na záchraně cyklu Tance smrti, celkem 52 výjevů z 18. století. Na restaurování se podílelo osm odborníků: restaurátorů a akademických malířů. Malba byla v průběhu 19. století překryta vápennou omítkou. Unikátní památka byla odhalena až v osmdesátých letech 20. století během restaurátorských průzkumů. Tehdy byly odkryty čtyři výjevy, zbytek byl odhalen až během projektu Kuks – Granátové jablko.
Cyklus maleb byl na několika místech násilně poničen: z důvodu stavebních úprav (vestavěná příčka narušila malby Kupec a Král), elektroinstalace, která byla zavedena v místech, kde se nacházejí verše doprovázející výjevy. Před zabílením vápennou omítkou byl povrch některých maleb částečně seškrábán, největší poškození bylo patrné u obrazu Hraběnky, Námořníků a Slepce.
Odstranění vápenných přetěrů provedli restaurátoři pomocí skalpelů a speciálních kladívek, současně se lokálně upevňovala odkrývaná barevná vrstva za užití akrylátové disperze. Následovalo napouštění organokřemičitany pro celkové zpevnění malby, povrch se ošetřil fungicidy. Praskliny byly vyplněny a zaštukovány ve struktuře odpovídající okolí. Vlasové trhlinky se vytmelily mramorovou moučkou s vápnem. Samotné retuše prováděli restaurátoři velmi decentně, aby nedošlo k navýšení sytosti tónů. Rekonstrukce kresby se neprováděly, pouze u několika nejponičenějších výjevů byly lehce naznačeny tvary pro lepší čitelnost obrazu.
Restaurování nástěnné malby v lékárně U Granátového jablka, na severní stěně kaple:
V historické lékárně řádu Milosrdných bratří se nachází méně obvyklé spodobnění Ježíše Krista jako lékárníka. Malba byla narušena řadou přemaleb a nevhodným tmelením, svrchní vrstva byla na mnoha místech zcela zpráškovatělá. Nevhodné hlinkové přemalby z 20. století byly odstraněny kladívky a skalpely. Po celé vrstvě malby bylo nutné provést rozsáhlou injektáž organokřemičitany, následovalo tmelení drobných dírek po této injektáži. Větší defekty odborníci vytmelili vápenným štukem, pouze jedna rozsáhlá trhlina byla vyplněna tmelem akrylátovým. Závěrem bylo provedeno optické scelení vzácné malby.
V kapli se nacházejí malby z druhé poloviny 18. století zobrazující jednotlivé biblické výjevy ohraničené iluzivními rámy. Centrální malbou je krajina Jeruzaléma. Malba byla v minulosti často přemalovávána, očištění a eliminace nevhodných vrstev bylo nevyhnutelné. Omítky musely být průběžně zpevňovány organokřemičitany, defekty tmeleny vápenným štukem. Retuš probíhala užitím akvarelových barev.
Restaurování slunečních hodin:
Hodiny se původně nacházely na jižní straně vnější fasády. První restaurátorské zásahy byly provedeny již v letech 1886 a 1957, jednalo se však o nesprávné provedení, bez ohledů na astronomické výpočty. Tímto ztratily hodiny svoji funkčnost.
Restaurování a novodobé rekonstrukce, které proběhly v rámci projektu Kuks – Granátové jablko, se ujala akademická malířka společně s odborníkem na sluneční hodiny.
Restaurování kovových prvků:
Práce se týkaly barokních okenních mříží a kovových vrat v kryptě. Historická kování prošla v průběhu let řadou úprav – patrné jsou předělávky a novodobé sváry, nebyly však závažného charakteru.
Mříže byly očištěny od nesouvislých nátěrů, poškozená místa opravena a chybějící části doplněny. Na povrch byla aplikován černý zinkofosfátový nátěr, finální povrch získal grafitově černou barvu. Původní cínování zámku na vratech nebylo obnoveno, a to kvůli vysoké poréznosti a korozi. Finální vzhled mříží a kovových vrat byl řešen na základě výsledku průzkumů původní barevnosti.
Restaurování dřevěných prvků
Práce realizované v letech 2014 – 2015 zahrnovaly restaurování vstupních dveří do refektáře, původní skříňku v refektáři, polychromované zábradlí, dubová okna a několik dalších dveří. Před začátkem oprav bylo nutné provést restaurátorský průzkum, díky němuž se zvolil nejoptimálnější postup prací.
Dveře byly zhotoveny z měkkého a dubového dřeva. Samotné restaurování demontovaných dřevěných prvků probíhalo v ateliéru. Dveře vykazovaly mechanická poškození, obzvláště v obvodu rámů. Povrch byl pokryt vrstvou laků a zaschlých olejů. Staré a nevhodné povrchové úpravy byly odstraněny, následovaly opravy poškozených částí, nové moření dřeva, fermežování a nanesení šelakové vrstvy. Na základě výsledku barevné stratigrafie byl povrch opatřen svrchní vrstvou původního odstínu z 18. a 19. století.
Dubové okenní rámy byly poničeny mnohaletým užíváním, některá křídla byla rozlomená nebo zcela chyběla. Povrch byl zbaven vrstev nevhodných přetěrů. Následovalo doplnění chybějících částí, tmelení a povrchová úprava. Dřevo bylo preventivně ošetřeno proti dřevokazům. Na závěr se provedla celková retuš.
1. Průměrný počet návštěvníků Kuksu je cca padesát tisíc ročně. Kolik lidí očekáváte po této zásadní opravě?
Jsem tady nějakých dvanáct let, tak můžu návštěvnost srovnávat. Kdysi jsme se pohybovali kolem čtyřiceti tisíc, poté byly dobré roky 2007 až 2009, kdy jsme se dostali až k šestašedesáti tisícům! Jak jsme se přibližovali k projektu Granátové jablko, tak aktivity investic do objektu utichaly, s čímž byla spojena i návštěvnost. Pozitivně a optimisticky očekávám, že počet návštěvníků opravdu stoupne a dostaneme se, doufám, minimálně k šedesáti tisícům jako v letech, kdy se opravdu dařilo. Řada lidí bude mít zájem vidět objekt v nově zrekonstruované podobě, což jsme zaznamenali z dostupných informací již nyní.
2. Jaká část památky byla podle Vás v nejžalostnějším stavu a oprava přišla skutečně za pět minut dvanáct?
Obecně ten stavebně-technický stav památky, což není příliš vnímáno laickou veřejností. Žalostný stav – především jihozápadní křídlo bývalé hospodářské budovy, kde vznikají nové prostory. Zde by se měly odehrávat výchovně vzdělávací aktivity v návaznosti na bylinkovou zahradu. Rád bych připomněl, že zásadním krokem ve stavebně technickém zajištění byly nové systémy kanalizace a dešťových svodů. Památka byla do té doby silně narušována spodní a odpadní vodou, tam bych to považoval za havarijní stav. Takže si myslím, že toto jsou opravdu zásadní kroky. Potom se jedná o jednotliviny jako vřetenové schodiště v kostele.
3. Co se podle Vás zdařilo v rámci celkové rekonstrukce zachránit či zrekonstruovat skutečně nejlépe?
Celkový průběh rekonstrukce je víceméně pozitivní, ale vrcholem je restaurování nástěnných maleb. Například bych zmínil hlavní chodbu s původně dvaapadesáti nástěnnými malbami, v současné době s padesáti nástěnnými malbami z cyklu Tance smrti. Zmínil bych ještě restaurování nástěnné malby na severní straně boční kaple kostela Nejsvětější Trojice. Zde se momentálně sundalo lešení. Dále byla restaurována stropní malba v barokní lékárně U Granátového jablka, která tak bude mít zase co prezentovat návštěvníkům. Já osobně se již od začátku projektu těším na obnovu původní bylinkové zahrady. Budeme pěstovat byliny ve 144 záhoncích, obnoví se sady, změní se tak náplň celého místa – doposud francouzského parteru. Rostliny zde budeme pěstovat jako ukázku historického pěstování bylin s tím, že návštěvník si bude moci v budoucnu odnést produkt ve formě výpěstků nebo sušených bylinek. Myslím si, že i místní obyvatelé to přijmou velmi kladně ve vztahu k památce.
4. Jak jste již zmínil – vrcholem celého projektu je restaurování cyklu Tanec smrti pocházející z 18. století, který bude vedle Braunových Ctností a Neřestí asi největším turistickým lákadlem. Můžete nám k této nástěnné malbě prozradit více? Jak na Vás působí?
Je to specifický cyklus, který možná může působit na běžného návštěvníka lehce depresivně. Nicméně my se snažíme vysvětlit, že je tomu naopak. Smrt byla tehdy opravdu vnímána jako součást života a pro ty vysloužilé vojáky, kteří sem přišli dožít po svých útrapách, zde viděli, že před koncem života jsou si všichni rovni. Spravedlnost je jasně daná a je jedno, jestli jste kardinál nebo chudák, stařec či dítě, ta smrt je opravdu spravedlivá. Pro místní chovance to tak mohlo působit naopak jaksi povznášejícím způsobem. Nástěnné malby, které zpodobňují lidské nešvary jako je opilec, zloděj jsou opravdu zdařilé. Myslím, že u těch se spousta návštěvníků zastaví.
5. Hrabě Špork nechoval přílišné sympatie ke katolické církvi. Dokonce prý musel 3 z původních maleb předělat. Ví se, které a co inkvizici tolik vadilo?
Právě po záboru knih inkvizicí máme z listopadu 1729 první písemné zmínky o těchto nástěnných malbách. Do té doby se můžeme jenom domnívat, kdy malby vznikly, protože ani v průběhu restaurování nebyla objevena datace a signatura. Co se přemaleb týká – ví se podle zápisů, že pravděpodobně došlo k přemalbě milenců, opata a faráře, takové ty formy, které mohly působit poněkud kontroverzně.
6. V areálu hospitalu bude po rekonstrukci nově otevřeno divadlo, učebny, obnovené prostory farmaceutického muzea či galerie vín. Můžete nám prozradit více?
Nové to bude především v jihozápadním křídle – v bývalých hospodářských budovách, soustředěných především na výchovně vzdělávací aktivity. Vznikají zde nové učebny ve vztahu k té bylinkové zahradě. Jedním z partnerů projektu je i ZUŠ F. A. Šporka v Jaroměři, divadlo se tak bude využívat k primárnímu vzdělávání malých dětí. To samé sklepní prostory, které bude využívat další partner – občanské sdružení Siduri, a to ve vztahu ke vzdělávacím aktivitám v oblasti vinařství a gastronomie. Je na co navazovat, vše ukáže čas.
7. Jaké archeologické nálezy se zde objevily?
Rekonstrukci předcházel zjišťovací archeologický průzkum. Vzhledem k poznání památky byly pro nás nejdůležitější především jednotlivé architektonické články, které se nacházely na nádvoří. Příkladem je historická dlažba, objevila se i původní výška nádvoří. V hospodářské části byly objeveny základy hospodářských přístavků, chlívků. V průběhu samotné rekonstrukce se nedávno nalezl fundament barokní stavby, která byla v centrální části mezi nádvořím a zahradou. V rámci poznání areálu se jedná o skutečně hodnotné prvky. Co se movitého mobiliáře týká, tak se jednalo spíše o prvky každodenního žití chovanců, takže zbytky fajfek, talířů, závaží od hodin, úlomků sochařské výzdoby areálu a tak dále. Našla se také část odpadní jámy, kde se nacházely zvířecí kosti. Také hodně jehněčího sedm až osm měsíců staré, je to možná detail, ale díky tomu jsme zjistili, že ti vysloužilí vojáci byli stravováni opravdu velmi kvalitně.
8. Projekt Granátové jablko je skutečně ohromným počinem na poli památkové péče. Je v České republice nějaké místo, které by si podle Vás zasloužilo přinejmenším stejnou obnovu?
Samozřejmě bych přál každé památce, aby se podařilo narovnat některé nešvary minulé doby. Nepůjdu daleko. Určitě by si to zasloužil také Betlém, který je v naší regionální správě. Braunův Betlém je Národní kulturní památkou, kde se dlouhodobě řeší způsob zachování nebo alespoň pozastavení zubu času.