Vytvoření kopie sochy Venuše s kupidem pro zámecký park, Lysá nad Labem

Původní gotický hrad v Lysé nad Labem byl v letech 1562 až 1567 přestavěn na renesanční zámek, který měl sloužit jako letní sídlo pro císaře Rudolfa II. Přestavbu vedl známý renesanční architekt B. Vohlmut, který se mimo jiné podílel na stavbě kostela sv. Petra a Pavla v Kralovicích či na Královském letohrádku Belveder.
Panství bylo v roce 1647 prodáno šlechtickému rodu Šporků z německého Vestfálska, kteří přicházejí právě ke konci třicetileté války (1618-1648) do českých zemí. K největší stavební činnosti na zámku v Lysé nad Labem došlo za působení Františka Antonína Šporka (1662-1738), který nechal zámek barokně přestavět. K dalším úpravám došlo ve druhé polovině 18. století a to v klasicistním stylu.
V roce 1938 byl zámek tehdejší majitelkou hraběnkou Gabrielou Thurn Taxisovou prodán ministerstvu sociální péče. Sídlo bylo využíváno jako domov pro válečné invalidy z první světové války. Situace se změnila v roce 1952, kdy byli invalidé přemístěni a zámek využíván jako škola. O několik let později však byl opět užíván k armádním účelům. Od roku 1961 až do současnosti, je objekt po předchozích stavebních úpravách využíván jako domov pro seniory. Zámek není přístupný turistickým prohlídkám.
Historicky cenný soubor sochařských děl však nalezneme ve veřejně přístupném zámeckém parku. Zámecký park založil František Antonín Špork v roce 1696. Jednalo se o park francouzského typu. Pro tyto účely musel být nejprve vyrovnán klesající terén parku. Byla založena pravidelná síť cest, dále vysázeny květiny a habry. K dalším úpravám došlo ve třicátých letech 18. století, park poté rozšířil synovec hraběte – František Karel Sweerts – Špork, který založil jeden z nejstarších anglických parků v českých zemích. Jeho syn dokončil ohradní zeď s plastikami v podobě ženských či mužských bust a dekorativních váz. Datace samotné sochařské výzdoby ve francouzském parku není jistá. Plastiky zobrazující Venuši a Apolóna pravděpodobně pocházejí již ze 17. století.
Další sochy jsou většinou ze třicátých let 18. století. Jedná se o díla Matyáše Bernarda Brauna. K nejhodnotnějším patří cyklus čtyř světadílů, zobrazující putti s atributy daného kontinentu: Afriky, Ameriky, Evropy, Asie. Dále alegorie Ohně, Země, Vody, Vzduchu, Dne, Noci a čtvero ročních období představující antická božstva: Jaro – bohyni Floru, Léto – bohyni Proserpinu, Podzim – boha Baccha s věncem vinné révy, Zimu – mýtického boha ohně Vulkána. Ztvárnění soch je pro M. B. Brauna typické, avšak u některých prvků jsou patrné vlivy spolupráce sochaře Františka Adámka. K ikonograficky nejpoutavějším sochám bezesporu patří cyklus zobrazující 12 měsíců v roce, který je současně doplněn nápisy s krátkými básněmi. V zámeckém parku se současně nachází sochy sfingy, lvů a lvice pocházející z poloviny 18. století. Autorem těchto skulptur je Ignác František Platzer.
Sochařská výzdoba v zámeckém parku v Lysé nad Labem je často srovnávána se známým cyklem Ctností a Neřestí od Matyáše Bernarda Brauna v dalším sídle hraběte Františka Antonína Šporka, východočeském Kuksu. Obě lokality tak skýtají nejcennější ukázky barokního sochařství v českých zemích.

Zdroj:
LEJSAL, Martin. Zámek Lysá nad Labem – skvost barokní architektury. Cestovatel. cz [online]. Publikováno 10.10. 2007 [cit. 2011-04-15] Dostupné z: http://www.cestovatel.cz/clanky/zamek-lysa-nad-labem-skvost-barokni-architektury
Lysá nad Labem. Sochařská výzdoba zámeckého parku [online] Aktualizce 8. 11. 2011 [cit. 2011-11-28] Dostupné z: http://www.npu.cz/barokni-socha/vyznamni-donatori/vypis/detail/209/