Zámek Týnec na Klatovsku

Zámek Týnec na Klatovsku se řadí k vůbec největším vrcholně barokním stavbám v České republice. Mohutný dvoupatrový objekt zaujme válcovým rizalitem a představěným portikem, který tvoří hlavní vchod. Barokní památka pochází z počátku 18. století. Výstavba barokního komplexu byla zahájena za Maxmiliána Norberta Kolovrata Krakovského. Kolovratové tehdy patřili k nejvlivnějším rodům v českých zemích. Sám Maxmilián Norbert Kolovrat vykonával funkci prezidenta apelačního soudu a nejvyššího komořího, současně vlastnil manufakturní papírnu v Janovicích. Nové sídlo tak muselo reprezentovat vysoké postavení majitelů.

Zámek byl pravděpodobně vystavěn dle návrhu italského architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho, autora významných barokních památek jako je Štenberský palác na Hradčanech, lázně a hospitál v Kuksu či zámek Veltrusy. V minulosti se zámek v Týnci připisoval Jakubu Augustovi, baroknímu staviteli, který působil právě v západních Čechách. Dle novějších bádání, která potvrdil i přední odborník na české barokní umění prof. PhDr. Mojmír Horyna, CSc., byl autorem právě Alliprandi. Rozsáhlý objekt byl obyvatelný až za Jana Josefa Krakovského z Kolovrat, syna Maxmiliána Norberta. Okázalá stavba však nebyla za působení rodu Kolovratů nikdy dokončena. Zatímco východní křídlo zámku bylo upraveno alespoň provizorně, západní část zůstala rozestavěna až do roku 1927.
V tomto období Jindřich Kolovrat Krakovský zámek prodal Jaroslavu Josefu Polívkovi. Známý konstruktér proslul zejména patenty týkajícími se zátěžových zkoušek stavebních konstrukcí a statiky. Po finančně náročné rekonstrukci zde manželé Jaroslav a Irena Polívkovi zřídili luxusní hotel se 40 pokoji, který byl slavnostně otevřen 1. května 1928. Mezi zámeckými hosty figurovala taková jména jako Karel Hašler, Alfons Mucha nebo Alice Masaryková. Po příchodu velké hospodářské krize v roce 1929 však hotel zkrachoval.
Zámek převzal tehdejší věřitel – Záložna Velvary. Od roku 1937 zde působil Spolek pro péči o sirotky. Sirotčinec byl v roce 1951 přestěhován do Karlových Varů. Uvolněné prostory využívala československá armáda. Po Sametové revoluci byla památka koupena společností VAKAM s.r.o. Původním záměrem byla obnova zámku zpět na hotel pro náročnou klientelu. Po zcela nevhodných „opravách” historického krovu, který byl nahrazen ocelovou konstrukcí a asfaltovým šindelem, nebyly již další plány realizovány. Na zámek byl v roce 1995 vyhlášen konkurz. O čtyři roky později objekt koupil Jan Pelánek. Tento mecenáš a sběratel umění chce ze zámku vytvořit kulturní a umělecké centrum. Vzhledem k vysokým nákladům na opravu památky postupuje celý projekt pomalu. Obnova je financována převážně ze zdrojů Jana Pelánka, částečně Ministerstvem kultury ČR a z peněz Plzeňského kraje.
V roce 2013 probíhaly poslední fáze revitalizace zámku na galerii a umělecko-kulturní centrum. Práce zde od roku 2011 prováděla i společnost GEMA ART GROUP a.s. Rekonstrukce se týkala přízemí východního křídla, druhého patra a podkroví. V těchto prostorách se provedly stavební dokončovací práce, včetně probarvení kletovaných omítek, úpravy parketové podlahy, dokončení prejzové střechy, obnovy fasády a nové elektroinstalace. Další práce se týkaly bezprostředního okolí památky – tedy terénních úprav čestného dvora, ohradní zdi, osvětlení. Práce byly ukončeny v prosinci 2013.