Becherova vila, Karlovy Vary

GEMA ART GROUP a. s. zajišťovala restaurátorské práce vybraných dřevěných, kovových, kamenných a zdobných prvků v interiéru i exteriéru vily. Práce zahájené 6. listopadu 2009 a ukončené 31. října 2010 byly provedeny na základě restaurátorského záměru vypracovaného před započetím realizace. Becherova vila byla dne 21. března 1995 zapsána do seznamu nemovitých kulturních památek České republiky, veškeré restaurátorské zásahy tak musely být předem zkonzultovány se zástupci památkové péče.
Stav restaurovaných prvků se nenacházel v příliš dobrém stavu. Becherova vila byla v průběhu 20. století užívána k různým účelům, po druhé světové válce v prostorách sídlil Dům pionýrů a mládeže, v 90. letech 20. století Školský úřad Karlových Varů. Během let, kdy byla vila užívána se o zachování umělecko historických hodnot příliš nedbalo, během instalace nové vzduchotechniky a elektroinstalace docházelo k zásahům a poničení unikátních nástěnných maleb a zdobných štuků. Mnoho z původních oken a dalších truhlářských prvků byly v průběhu let vyměněny za novější. Cílem projektu GEMA ART GROUP a.s. tak byla rehabilitace interiérů a části exteriéru s maximálním důrazem na záchranu dochovaných historických prvků z roku 1914.
Vedle restaurování kamenných prvků v podobě terracových podlah a sloupků zábradlí teras, spodní části fasády, kamenného ostění a schodišť, vybraných kovových prvků jako mosazné odvětrávací mřížky, zábradlí na balkonech a schodišti, světlíkové mříže či kovových otvíracích mechanismů žaluziových okenic, nejrozsáhlejší část prací tvořilo restaurování truhlářských prvků. Práce zahrnovaly restaurování dveří i oken ve všech podlažích Becherovy vily. Vzhledem k dlouhodobé přítomnosti vysoké vlhkosti vzduchu a stěn a zatékání do oken byly dřevěné části poškozené, povrch dřevní hmoty byl zvláknělý a ztrácel soudržnost.
K nejcennějším památkám Becherovy vily bezesporu patří nástěnné malby ve stylu Art Deco, na jejichž záchraně se taktéž podílela GEMA ART GROUP a.s.

Restaurování kamenných prvků exteriéru:
Restaurátorské práce v rámci rekonstrukce Becherovy vily zahrnovaly restaurování kamenných prvků na exteriéru i interiéru objektu.
Restaurování kamenných prvků exteriéru se týkalo: soklu fasády, schodiště hlavního vstupu, schodiště spojující jednotlivé terasy a kamenných sloupků zábradlí u teras a schodiště.
Fasáda je tvořena pískovcovým kyklopským zdivem, tedy hrubými a neomítnutými balvany. Kyklopské zdivo tvoří zajímavý vizuální kontrast k omítnuté fasádě vily. Postup prací se řídil restaurátorským záměrem z listopadu 2009. Kyklopský obklad byl nejprve podrobně zdokumentován, aby následovala demontáž a vlastní zásah. Pískovec vykazoval na mnoha místech značnou míru degradace vlivem průniku vody do vypadaných spár a invaze vegetace. V nejhorším stavu se nacházel povrch kyklopského zdiva teras. Na těchto místech bylo zaznamenáno značné množství trhlin a nízká soudržnost. Jednotlivé části byly očištěny od prachových depozitů a dalšího znečištění za užití tlakové vody. Na zčernalé partie se aplikovala speciální čistící pasta. Degradované a rozdrolené části byly lokálně konsolidovány a přepemerlovány na pevný podklad. Na závěr se provedlo ošetření povrchu a barevná retuš. V některých případech bylo nutné přistoupit k celkové výměně za kopii. Kopie byly zhotoveny z božanovského pískovce na základě tradiční techniky používané v minulosti. Na závěr se provedla barevná harmonizace s okolním zdivem.
Obě schodiště vykazovala mechanická poškození. Povrch byl potřísněn od zbytků barevných nátěrů, které se v minulosti nanášely na zábradlí schodiště. Dále se zde nacházely zbytky cementu a asfaltu, pozůstatek po neodborném zásahu. Všechny nánosy a znečištění byly odstraněny. Další restaurátorské postupy se shodovaly s těmi u restaurování kyklopského zdiva. V případě uražených částí schodnic se přistoupilo k dotmelení za užití tmelů na bázi drcené žuly a pryskyřičného pojiva.
Teraccové sloupky zábradlí u teras a schodiště byly do značné míry rozpraskané vlivem koroze železných armatur, proto bylo rozhodnuto o jejich výměně za identické kopie. Pro zachování původního vzhledu se přistoupilo k pemrlování a šalírování (rýhování).

Restaurování kamenných prvků v interiéru:
V interiéru se z kamenných prvků restaurovala dvě schodiště, kamenné ostění v suterénu a teracové podlahy. Částečné obnovy proběhly u bývalé kamenné fontánky.
V Becherově vile se nacházejí dvě kamenná schodiště zhotovená ze světlého vápence: centrální a boční, které vede ze suterénu až do třetího nadzemního podlaží. Největším problémem se ukázalo mechanické poškození. Hrany schodnic byly na několika místech ulámány, povrch kamene byl pokryt mnoha vrypy a škrábanci. Spárování se v minulosti provádělo neodborně, spáry byly navíc většinou zcela zčernalé. Boční schodiště vykazovalo značné znečištění vlivem proběhnuvších stavebních prací v minulosti a špatně prováděnou údržbou.
U centrálního schodiště bylo nutné provést fixaci schodnic v místě trhlin a to za užití antikorozních spon. Kotvy se posléze překryly deskami ze světlého vápence. Odštípnutá místa se dotmelila za užití minerálních tmelů s drcenou žulou. Drobná poškození povrchu byla eliminována zbroušením. Staré spáry se nahradily vhodnějšími. Na závěr prací byl povrch schodů natřen metalickou polymerní disperzí.
Hlavní práce na kamenném ostění u zadního vstupu do suterénu se týkaly odstranění zbytků z odřezaných mříží a následného dotmelení vzniklých otvorů, eliminace drobných defektů a doplnění chybějícího prahu na podlaze. Teracové podlahy tvořené z kostiček z drtě béžové, bílé a černé barvy byly v případě vypadaných částí doplněny shodnými kopiemi.

Restaurování maleb interiéru:
Malby interiéru, které se částečně zachovaly, patří mezi cennou ukázku výtvarného umění ve stylu na rozhraní secese a Art Deca. Je zde patrná snaha o iluzi mozaikových výplní. Tématem nástěnné malby jsou rostlinné i figurální motivy. Autor malby je podepsán monogramem „GM” v erbu. Pod erbem se nachází letopočet 1914.
Malba prováděná temperovou malbou či olejem je poměrně zachovalá. Pouze v místech, kam zatékala voda, byla malba narušena, uvolněná nebo úplně opadaná.
Restaurátoři během prací postupně odkrývali novější vrstvy, které kryly malbu. K odkryvu se užilo speciálních malířských stěrek, skalpelů a pryží. Původní malba měla až překvapivou sytost barev. Odborníci dále provedli konsolidaci podkladových omítek a přichycení uvolněných vrstviček malby zpět k podkladu. V případě drobných trhlinek a mechanických oděrek na malbě se přistoupilo ke tmelení za užití emulsního křídového tmelu. Stopy po tmelení byly následně retušovány.
V místech, kde se nedochovala původní secesní malba se přistoupilo k jejímu doplnění. K tomuto účelu se zhotovily přesné šablony. Vzhledem k faktu, že mastné temperové barvy použité v roce 1914 mění odstíny a sytost barev v průběhu stárnutí, nebylo možné použít stejného postupu u doplnění chybějících částí malby. Nakonec se použilo akrylových barev, které se ukázaly být nejvhodnější variantou.

Restaurování dekorativních štuků v interiéru vily:
Restaurátorské práce na štukové výzdobě probíhaly v pěti místnostech prvního a druhého nadzemního patra.
Ve dvou místnostech prvního nadzemního patra se štuky nacházely na kazetovém stropě. Nejvýraznější poškození bylo způsobeno pozdější elektroinstalací. Stopy po elektroinstalaci byly vyplněny vápennou maltou a posléze překletovány sádrou. Ve vedlejší místnosti byla část profilace doplněna kopií z polystyrénu. Ve špatném stavu se nacházel fabion (vouta), kam byly v minulosti vysekány otvory pro vzduchotechniku. Fabion (vouta) byl taktéž narušen rozsáhlými trhlinami. Po odstranění nepůvodní omítky přistoupili odborníci k proškrábnutí prasklin, odtažená místa byla poté přitažena nerezovými vruty. Chybějící části kazet se doplnily zhotovenými kopiemi. Se stejnými problémy se během restaurování odborníci potýkali i ve druhém nadzemním patře.

Restaurování dřevěných prvků v interiéru vily:
Dřevěné prvky interiéru, které byly restaurovány, zahrnovaly: dveře, okna, dřevěné obklady stěn a kazetový strop v prostorách přízemí, prvního i druhého nadzemního patra.
Dveře v přízemí a prvním nadzemním patře byly nejprve demontovány a rozebrány na jednotlivé prvky. Starší nátěr byl odstraněn dvěma způsoby: mechanicky za užití škrabek, v některých případech se přistoupilo k užití horkovzdušných pistolí. Rozsáhlá poškození byla vyspravena vložením příslušného druhu dřeva (v případě dveří interiéru Becherovy vily se jednalo o dřevo dubové či z jehličnatých stromů). Na drobnější defekty postačilo tmelování dvousložkovým vhodně probarveným tmelem. Po vyspravení se celá plocha přebrousila a barevně vyretušovala. Povrch dřeva byl opatřen tónovaným lakem a na závěr lakem čirým. V případě rozsáhlého poničení dveří se zhotovila přesná kopie dveří, která zároveň splňovala požadovaná kritéria požární odolnosti. Ve druhém nadzemním podlaží se restaurovalo čtvero dvoukřídlých dveří a jedny částečně prosklené balkónové dveře, které byly z venkovní strany narušeny povětrnostními vlivy, tyto degradované části byly vyměněny za kopie.
Rozsáhlé restaurátorské práce se prováděly na oknech ve všech podlažích Becherovy vily. V přízemí jsou vesměs okna novodobá. Většina z oken v prvním nadzemním podlaží byla zřejmě původní z roku 1914. Ve druhém, třetím a čtvrtém nadzemním podlaží se nacházejí okna ze smrkového dřeva pokrytá bílým nátěrem. Okna druhého až čtvrtého nadzemního podlaží vykazovala identická poškození: devastovaná povrchová úprava, hniloba v místech, kam zatékala voda. Po demontáži oken následovalo odstranění několika vrstev starých nátěrů za užití horkovzdušné pistole. Drobná poškození se vytmelila dvousložkovým tmelem. Chybějící části obkladů oken a okenních křídel byly nahrazeny kopiemi. Méně poškozená okna byla přebroušena elektrickými bruskami či ručně. Poté byl povrch opakovaně napuštěn základním nátěrem a dvakrát emailovým vrchním nátěrem. Rozbité okenní tabulky se taktéž nahradily, pouze lehce poškrábaná skla byla ponechána na místě.
Dřevěný obklad stěn byl taktéž nejprve demontován. Pak následovalo odstranění svrchního nátěru pomocí škrabek a jemných brusek. Uvolněné části dřevěné dýhy byly podlepeny. V případě silného poškození se nechaly zhotovit dýhy nové.
Dubový kazetový strop je tvořen čtverci s profilovanými lištami. Jednotlivé čtvercové kazety jsou vyplněny sádrovou omítkou. Celý strop byl původně po celém obvodu lemován dřevěnou římsou. Jednotlivé profilované lišty byly na několika místech popraskané, římsa dokonce částečně chyběla. Proto se přistoupilo k jejímu doplnění identickým dubovým dřevem. Popraskané lišty se slepily. Jednotlivé dřevěné prvky byly poté namořeny a nalakovány barevně odpovídajícím lakem. Taktéž sádrové výplně jednotlivých kazet byly restaurovány. Povrch se vytmelil, přebrousil a poté zahladil.
Mezi další prvky, které byly v interiéru restaurovány patří: dřevěná dělící stěna z dubového dřeva, konzole a sloupy. Z dřevěných prvků se zachovaly zbytky původního dubového madla centrálního schodiště. Vzhledem ke špatnému stavu a pouze fragmentárnímu dochování se přistoupilo ke zhotovení přesné kopie.
Veškeré zásahy a zvolená barevnost jednotlivých dřevěných a truhlářských prvků byla předem konzultována s památkáři.

Restaurování kovových prvků:
Během prací byla restaurována trojice mosazných otvorů k odvětrávání, zábradlí na balkonech a schodištích, světlíková mříž a otvírací mechanismy žaluziových okenic.
Trojice otvorů pro systém odvětrávání v prvním nadzemním patře se nacházel v relativně dobrém stavu. Mosazný povrch byl pouze znečištěný a částečně zkorodovaný. Přistoupilo se k mechanickému očištění za užití kartáče z mosazi. Na povrch se na závěr aplikovala syntetická barva v požadovaném odstínu.
Železné zábradlí na balkonech bylo pokryto silnou vrstvou barevných nátěrů, celkem dvanácti! Povrch byl tímto zcela degradován a místy zkorodovaný. Po demontáži se přistoupilo k očištění metodou tryskání ocelovou drtí. Zkorodované části se nahradily novými. Povrch byl na závěr opatřen zinkovou vrstvou, následně základní barvou a svrchní syntetickou barvou.
Také železné zábradlí centrálního schodiště vily bylo pokryto celkem sedmi vrstvami barevných nátěrů. Původně bylo zábradlí pokryto pravým plátkovým zlatem, to se však v minulosti přetřelo černou barvou. Kovové profily zábradlí byly shledány v zachovalém stavu a bez koroze. Metoda čištění byla shodná jako v případě zábradlí na balkonech: tryskáním ocelovou drtí. Na závěr se provedlo zlacení 24 karátovým plátkovým zlatem na podkladový mixtion.
Železná světlíková mříž byla do značné míry zasažena korozí, povrch byl pokryt celkem šesti vrstvami různých barev. Po mechanickém odstranění všech vrstev se přistoupilo k nátěrům základovou silikono–akrylátovou barvou, svrchní vrstva byla provedena v bílo-béžové barvě.