Chrám sv. Barbory, Kutná Hora

Oprava chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře se rozsahem a náročností řadí mezi vskutku mimořádné stavební počiny probíhající v posledních letech na našem území. Projekt obnovy chrámu byl rozdělen do několika stavebních etap. V současné době probíhají stavební práce na páté etapě, která byla ukončena v květnu 2012. Společnost GEMA ART GROUP a. s. se významně podílela na obnově památky již od července 2003.
Samotnému restaurování předcházely průzkumy stavebně technické, stavebně historické, petrologické a restaurátorské. Odborníci si kladli za cíl respektovat historický a architektonický vývoj památky a postupovat v souladu se Zákonem č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Práce tak měly být převážně konzervačního charakteru. Rekonstrukční postupy se uplatnily pouze v nevyhnutelných případech, kde havarijní stav neumožnil jiných metod.
Památka byla shledána ve špatném stavu. Nejvážnějším zjištěním bylo poškození opěrného systému. U opěrných oblouků bylo odhaleno posunutí kamenných kvádrů a narušení statiky. Z těchto důvodů musely být provedeny zajišťovací práce. V kritickém stavu se nacházela plastická výzdoba exteriéru (kytky, krabi, sochy, reliéfy), vitráže, střechy kaplí i celý kamenný plášť. Za neutěšeným stavem je chemická reakce způsobená nešťastnou kombinací stavebního materiálu. Základní rozdíl ve složení původního biodetrického (mušlového) vápence a hořického pískovce, který byl použit při rozsáhlé rekonstrukci na přelomu 19. a 20. století, má vliv na nižší odolnost vůči korozi kamene. Celou situaci umocňuje působení dešťové vody a mrazu. Na četných místech poté vznikají sádrovcové krusty. Volba hořického pískovce jako stavebního materiálu by však nebyla vhodnou variantou i bez ohledu na kombinaci s mušlovým vápencem. Tato hornina podléhá povětrnostním vlivům a úbytkům kamene daleko intenzivněji, nežli je tomu u původně použitého mušlového vápence.
Dosavadní stavební etapy byly převážně zaměřeny na obnovu exteriéru chrámu. V prvních etapách se započalo s restaurováním jižní strany pláště a to vždy v rozsahu čtyř opěrných pilířů. Dále následoval úsek presbyteria a severní část pláště. V současné době je kamenný plášť chrámu kompletně obnoven. Dílčí práce prováděné v interiéru byly zaměřeny na restaurování malby stropu presbyteria a na kamenné prvky. K nejcennějším nástěnným malbám v kaplích katedrály byl prozatím proveden restaurátorský průzkum. Kompletní obnova interiéru by měla být provedena v letech 2013 – 2014 v rámci projektu “Kámen a světlo – revitalizace interiéru chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře”. Na tento samostatný projekt dosud nebyla vypsána věřejná soutěž, do níž by se společnost mohla případně přihlásit.
Vedle restaurátorských a výtvarných prací, společnost GEMA ART GROUP a. s. zajistila provedení stavebních, umělecko-řemeslných a řemeslných prací jako: montáž a demontáž slavnostního osvětlení, montáž elektronického zabezpečovacího systému, klempířské, tesařské, zámečnické práce.

Zajištění opěrného systému:
Hlavním cílem práce bylo odstranění havarijního stavu opěrného systému. Některým opěrným obloukům dokonce hrozilo zřícení. Po odborných konzultacích se statiky bylo rozhodnuto o fixaci bloků kamene nerezovými čepy a jednotlivé bloky oblouků byly dále navráceny do přijatelné polohy pomocí kladkostrojů a tahačů. V případě jednoho z oblouků severní strany chrámu se muselo přistoupit k velmi náročné výměně celé části oblouku za nový. Také pilíře oblouků byly narušeny korozí kamene. Poškozená místa byla zajištěna tmelováním.
Dekorativní prvky opěrného systému (zvláště křížové kytky) byly často ve velmi špatném až havarijním stavu, proto musely být nahrazeny technologickými kopiemi z mušlového vápence, který byl dovezen z Rakouska. Koroze a kritický stav kamene byly způsobeny nevhodnou volbou hořického pískovce.

Restaurování kamenného a omítkového pláště:
Zdivo na sobě neslo stopy poškození jako vypadané spáry mezi kamennými kvádry, praskliny, úbytek kamenné hmoty, sádrovcové krusty, znečištění v podobě mechů a lišejníků.
Kámen byl nejprve mechanicky očištěn od nečistot a vegetace regulovanou vodní párou. Sádrovcové krusty restaurátoři eliminovali za pomoci skalpelů a brousků. Na některých místech dosahovala sádrovcová krusta mocnosti až 3 mm. Vydrolené spáry byly očištěny a nově vyplněny pružnější vápencovou maltou. Jako prevence před dalším úbytkem kamene byla na některých místech zdiva vpravena injekční stříkačkou speciální zpevňovací látka. Po očištění a novém spárování se pro přirozenější vzhled provedly lokální barevné retuše kvůli optickému scelení stavby.

Obnova presbyteria:
Restaurování presbyteria probíhalo během třetí etapy v roce 2006. Samotným pracím předcházely restaurátorské průzkumy a zajištění statiky kněžiště. Opěrný systém této části chrámu nebyl tak intenzivně narušen jako oblouky u severní a jižní části. Oblouky a pilíře presbyteria byly zachovány z původního materiálu – mušlového vápence. V 19. století zde měnili pouze zakončovací články jako fiály. Stěny presbyteria se mechanicky očistily od sádrovcových krust, lišejníků a dalšího nánosu depozitů. Špatně ukotvené fiály byly nově upevňovány nerezovými čepy. Restaurátorské práce zahrnovaly i obnovu balustrády nad stěnou presbyteria skládající se z pískovcové i vápencové části. Povrch balustrády byl vyčištěn, ke spárování se užilo vhodnější vápenné malty. Praskliny v celé délce se zatmelily pružným akrylátovým tmelem umožňující dilataci, která zabrání dalšímu vzniku trhlin.
Restaurátorské práce probíhaly také v interiéru kněžiště. Zde byly očištěny malované erby na stropě. Některé části stropu s malbou byly zvětralé a místy odpadávaly, proto se užilo speciálních lepivých látek k jejich fixaci. Na místě již odpadlých částí se provedly retuše, při čemž se respektovala starší oprava z 19. století. Taktéž drobné trhliny ve stropě byly zatmeleny.

Restaurování vitráží:
Restaurování se týkalo vitráží šestihranných z čirého skla a malovaných-figurálních. Vitráže se nenacházely v příliš dobrém stavu. Sklářský tmel byl značně zvětralý a místy vypadaný. Vazby z olova byly zkorodované a ve spojích popraskané, což způsobilo uvolnění některých skel. U malovaných vitráží docházelo vlivem dlouhodobého působení vlhkosti a nečistot z ovzduší k odskleňování a mizení barevné vrstvy malby.
Před samotnou obnovou se provedla detailní fotodokumentace. Byly vytvořeny přesné šablony, dle nichž se zhotovily přesné kopie poškozených částí skla. Pro autentičnost zachování nerovností se užilo taženého skla. Výplně se vložily do nových prutů z olova a zatmelily plavenou křídou. U malovaných vitráží pocházejících z let 1913 až 1916 byly provedeny retuše sklářskou vypalovanou malbou. Pro ochranu malby vitráží byla skla ošetřena speciálně upraveným nátěrem.

Restaurování kamenných prvků:
Prioritou při restaurování kamenných prvků exteriéru chrámu sv. Barbory bylo odstranit havarijní stav, konzervovat autentické gotické části a ošetřit povrch kamene. Restaurovaly se tak gotické originály jako maskarony pod hlavní římsou boční lodi, i kopie z 19. století jako chrliče či sochy. Poslední gotický chrlič byl vyjmut a uložen do lapidária. Na jeho místo byla zhotovena přesná kopie. Povrch kamene byl očištěn od biogenního povlaku (mechy, lišejníky) a sádrovcových krust. Tam, kde chyběla část kamene či hrozila destrukce, se provedlo doplnění nebo výměna kamene. Jako prevence bylo užito zpevňovací látky vpravené do kamenných prvků.
Odborného ošetření se dostalo také kamenným prvkům interiéru. Povrch kamene byl pokryt prachovými depozity, také uvnitř chrámu byly na některých místech zaznamenány sádrovcové krusty. Jednalo se o místa, kam zatéká dešťová voda, nejvíce v oblasti stropu ochozu triforia. Kamenné prvky jako svorníky, klenební žebra, hvězdové klenby presbyteria, přípory nebyly ve větší míře poškozeny. V podstatně horším stavu se nacházely vnitřní parapety oken, hlavice některých sloupů a profilace triumfálního oblouku. Kamenné prvky byly očištěny kartáčky i regulovanou vodní párou, následně lokálně zpevněny speciálním roztokem. Na některých částech byly doplněny spáry vhodnější vápennou maltou. V místech poničených působením dešťové vody se provedla hydrofobizace.

Opravy střešní krytiny chrámu:
Společnost GEMA ART GROUP a. s. se mimo jiné podílela na stavebních pracích souvisejících s rekonstrukcí střešní krytiny. Původní břidlicová krytina musela být demontována, aby byla nahrazena krytinou novou, která barvou i tvarem plně odpovídá původnímu materiálu. Nahrazené části byly konzervovány a uloženy do lapidária chrámu.
Krom výměny břidlicové krytiny byla provedena oprava krovů, střešních poklopů, mezistřešních žlabů, zachytávačů střešních splavenin. Restaurátorské práce probíhaly dále na hřebenech střech, hrotnicích s makovicí. Okraje střechy byly oplechovány mědí.

Restaurování dveří:
Restaurování se týkalo vstupních dveří transeptu a celkem tří dveří vedoucích na triforium. Materiálem je dubové dřevo. Vstupní dveře transeptu jsou opatřené novogotickým železným kováním s drobnými lístečky, které tvoří hlavní zdobný prvek. Z dveří byl sejmut původní starý nátěr mechanickou cestou, aby následovalo vybroušení, tmelení a přelakování. Chybějící zdobné fragmenty byly vykovány a doplněny.

Zámečnické práce:
V rámci oprav chrámu sv. Barbory byly provedeny zámečnické práce týkající se obnovy mřížek větracích otvorů, konzolových zábran průchodů, mříží v okénkách či natažení sítí z nerez pletiva.

Rekonstrukce terasy nad hlavním vstupem:
Tato část stavby pochází z let 1884 až 1893, kdy byl chrám dle návrhů Josefa Mockera a Ludvíka Láblera prodloužen o celé jedno pole na západ. Součástí přístavby byla novogotická průčelní stěna s touto terasou. Práce byly rozděleny do dvou částí, na rekonstrukci pochozí plochy a obnovu zábradlí.
Stav památky byl na několika místech kritický až havarijní. Pochozí plocha byla během 20. století opatřena souvrstvím betonu, cementových potěrů a dokonce asfaltu! Po konzultaci s investorem a památkáři bylo jednoznačně rozhodnuto tuto nevhodnou část odstranit a nahradit dlažbou. Po odstranění bylo přistoupeno ke kompletnímu očištění plochy a nanesení izolační stěrky. Poté byla zahájena pokládka nové dlažby zhotovené z božanovského pískovce, který vzhledem i charakterem odpovídá hořickému pískovci.
Taktéž bylo nutné nahradit několik silně degradovaných dílců zábradlí z hořického pískovce. Přistoupilo se tedy k demontáži poničených částí. Zachovalé původní prvky byly prekonsolidovány, ošetřeny biocidním prostředkem, očištěny od prachu, sádrovcových krust a zbytků cementu. Následovala injektáž kritických míst. Mechanicky poničené prvky byly doplněny tmelem na minerální bázi. Barevného scelení s původním zábradlím se dosáhlo dobarvením železitými pigmenty. Předmětem prací byla též aplikace nového spárování minerálních směsí na bázi hydraulického vápna. Spáry namáhané srážkovou vodou, tedy v oblasti madla, byly vyplněny produšným, trvale pružným tmelem. Kopie poničených částí madel byly zhotoveny z hořického jemnozrnného pískovce.
Na závěr prací byla provedena opakovaná hydrofobizace celého povrchu madla i dlažby.