Kostel sv. Jakuba Většího v Jihlavě – restaurování oltářů sv. Anny, sv. Voršily a Panny Marie
Adresa: | Jakubské náměstí, 586 01, Jihlava |
---|---|
Typ prací: | Restaurování jednotlivé oltářní architektury Kompletní restaurování čtyř olejomaleb z oltářů sv. Uršuly a Panny Marie Zajištění lešení |
Investor: | Královská kanonie premonstrátů na Strahově |
Zhotovitel: | GEMA ART GROUP a.s. |
Realizace: | 11/2007 – 03/2009 |
Historie chrámu sv. Jakuba je úzce spjata se založením horního města Jihlavy, k němuž došlo ve čtyřicátých letech 13. století, bezprostředně po objevení stříbrné rudy. Svatostánek byl zasvěcen patronu hornictví – sv. Jakubovi. Měl sloužit jako náhrada za nedaleký kostelík na Janském vršku, kde se scházeli místní z okolních vsí. Po založení města vzrostl v oblasti počet obyvatel, kostelík na Janském vršku tak svou kapacitou nepostačoval. V téže době byly v Jihlavě založeny i kostely Nanebevzetí Panny Marie a Povýšení sv. Kříže.
Původně měl být chrám sv. Jakuba vystavěn v pozdně románském stylu. Kvůli požáru, který staveniště postihl, byly však plány změněny a kostel byl vystavěl ve slohu gotickém. Objekt měl několik fází výstavby. Nejprve bylo dokončeno presbyterium, které dne 31. května 1257 vysvětil sám olomoucký biskup Bruno ze Schaumburku. Biskup ustanovil chrám sv. Jakuba jako farní, což fakticky znamenalo, že jedině na tomto místě se v Jihlavě konaly křty a pohřební mše. Kolem kostela původně existoval i farní hřbitov. Chrám sv. Jakuba byl svěřen do správy řádu premonstrátů kláštera v Želivy. Po vymření jihlavského konventu Želivského kláštera v roce 1567, přešla správa kostela pod premonstrátský klášter na Strahově.
Po vysvěcení kostela olomouckým biskupem se pokračovalo ve výstavbě. Chrám byl řešen jako síňové trojlodí, zaklenuté křížovou klenbou. Stavbě dominují v průčelí dvě věže. Starší severní strážní věž měří 63 m, nižší jižní zvonová věž měří 54 m. Mezi věžemi se nachází ochoz ve výšce 40 m. Obvodové zdi chrámu jsou postaveny z ruly a žulových kvádrů. Hlavní vchod je tvořen hrotitým pozdně gotickým portálem, který postavil mistr Martin Mertl v roce 1416.
Chrám sv. Jakuba v Jihlavě se významně zapsal do pohusitských dějin českých zemí. Po Jihlavském sněmu, kde se rozhodlo o návratu Zikmunda Lucemburského na český trůn a zároveň bylo povoleno přijímání podobojí, se právě v kostele sv. Jakuba sloužila mše za krále Zikmunda. Stalo se tak 5. července 1436. O den později vedl v kostele mši za přijímání sub utraque husitský teolog Jan Rokycana.
Do historie města neblaze vstoupil rok 1523, kdy v Jihlavě vypukl mohutný požár. Oheň poničil i věže chrámu, vlivem čehož byla narušena statika jižní věže. Ta musela být částečně přestavěna. Po rekonstrukci byl ulit nový zvon, nazvaný Zuzana po místní movité lazebnici Zuzaně Spiesserové, která výrobu zvonu sponzorovala. Jedná se o druhý největší zvon na Moravě o výšce 182 cm a průměru 220 cm. Zvon ulil v roce 1563 Brikcí z Cimperka.
Gotický charakter chrámu byl narušen přístavbou barokní osmiboké kaple vystavěné v letech 1702 – 1703 na náklady jihlavského lékaře Jakuba Jindřicha Kielmanna. Kaple Sedmibolestné Panny Marie nese bohatou interiérovou dekoraci z 18. století.
Vybavení interiéru kostela pochází většinou z období baroka. Vyřezávané chórové lavice se datují k roku 1710, varhany zdobené anděly jsou prací Václava Pantočka z Dačic z roku 1740. V chrámu sv. Jakuba se vedle hlavního oltáře nalézá několik oltářů bočních. Předmětem restaurování, které zajišťovala GEMA ART GROUP, a. s. byl oltář v kapli sv. Anny pocházející z konce 17. století. Ústředním motivem je socha sv. Anny, která vyučuje svou dceru Pannu Marii. Oltář je zdoben dalšími drobnějšími plastikami v podobě Čtrnácti svatých pomocníků.v nouzi. GEMA ART GROUP, a.s. se dále podílela na záchraně dvou oltářů v kapli sv. Rocha a sv. Šebestiána. Právě zde se nachází oltář sv. Tekly (známý též pod názvem oltář Panny Marie) s obrazem světice od malíře Aloise Geisslera z roku 1821 a se sochou Panny Marie. Oltář sv. Uršuly (sv. Voršily) spadá do sedmdesátých let 17. století, dva obrazy sv. Uršuly se datují k roku 1750.
Umělecky hodnotným prvkem chrámu je nástěnná malba presbyteria spodobňující sv. Norberta a sv. Jakuba. Malby pochází od Karla Brachtela a Karla Jobsta z roku 1898. Z téhož období pochází i secesně ztvárněný strop kněžiště od Christiana Petersena. Do konce 19. století se dále datuje většina barevných vitráží. Pouze část vitrážových oken zobrazující státní znaky prvorepublikového Československa jsou z roku 1934.
Poslední významnější stavební úprava chrámu proběhla v letech 1904 až 1906 pod vedením architekta Richarda Völkela, týkala se střešní krytiny. Důležitým datem v novodobých dějinách chrámu sv. Jakuba v Jihlavě je rok 2008, kdy byl objekt vyhlášen za Národní kulturní památku.
Zdroj:
MAŠÁT, Jiří. Chrám sv. Jakuba v Jihlavě. Jihlava: Astera G, 2008. 143 s.
Římskokatolická farnost U kostela sv. Jakuba, Jihlava [online] Vystaveno 2003 [cit. 2011-03-24]. Dostupné z: http://www.svjakub.cz/?p=10-historie
Restaurátorské práce obnášely záchranu tří oltářů v jihlavském kostele sv. Jakuba. Jednalo se o oltář sv. Anny, oltář sv. Uršuly a oltář Panny Marie. Restaurování se týkalo veškeré oltářní architektury i jednotlivých sousoší. U oltářů sv. Uršuly a Panny Marie práce zahrnovaly i restaurování čtyř olejomaleb.
Restaurátorskému zásahu předcházelo provedení průzkumu barevné povrchové úpravy. Práce probíhaly ve dvou etapách. Od listopadu 2007 do listopadu 2008 se restaurovaly oltáře sv. Uršuly a Panny Marie. V období od září 2008 do března 2009 se pracovalo na oltáři sv. Anny.
Restaurování oltářní architektury, plastik a obrazů oltářů sv. Anny, sv. Uršuly a Panny Marie:
Oltář sv. Anny je bohatě zdobený plastikami Čtrnácti pomocníků v nouzi. Kromě ústřední sochy sv. Anny s Pannou Marií, je oltář obklopen menšími sochami těchto Čtrnácti pomocníků. Těmi jsou: Sv. Barbora, sv. Markéta, sv. Jiří, sv. Kateřina, sv. Jiljí, sv. Diviš, sv. Eustach, sv. Blažej, sv. Panteleon, sv. Erasmus, sv. Agát, sv. Kryštof a sv. Cyriak.
Oltář Panny Marie je zdoben sochami Panny Marie, která drží v náručí malého Ježíška a andílky.
Oltáři sv. Uršuly dominuje obraz se světicí, bez dalších plastik.
Během průzkumů bylo potvrzeno, že oltáře pocházející z období pozdního baroka, byly vyrobené z lipového a borového dřeva. Dřevo jednotlivých oltářů bylo silně napadeno dřevokazným hmyzem. Některé části dřeva byly natolik degradované, že odpadávaly. Ve spodních partiích, kde se nejvíce držela vlhkost, docházelo k hnilobě dřeva. Povrch oltářů byl pokryt silnou vrstvou nečistot, která pronikala až do hloubky jednotlivých barevných vrstev.
Všechny prvky oltářní architektury se nejprve pečlivě demontovaly a poté odvezly do ateliéru. Odborníci odstranili nánosy nečistot, aby se mohla provést hloubková petrifikace dřevní hmoty. Vzhledem k silnému narušení dřeva se provedla petrifikace v lázni i postupným nanášením petrifikačního roztoku. Zkorodované hřeby a skoby byly odstraněny, aby dále nenarušovaly materiál.
Zachovalé části zlacení a barevné polychromie byly fixovány a přitaženy zpět ke dřevu. Z povrchu se dále odstranilo opticky rušivé zčernalé bronzování.
Chybějící části dřeva se doplnily kopiemi, praskliny se dotmelily. Následovalo dozlacení narušených míst plátkovým zlatem. Na závěr se provedla konzervace voskovou emulzí a zpětná montáž oltářů v kostele.
Pro návštěvníky je zpřístupněna severní věž kostela sv. Jakuba.
Otevírací doba:
duben, květen, září: 10:00 – 13:00, 14:00 – 18:00 (sobota, neděle)
červen – srpen: 10:00 – 13:00, 14:00 – 18:00 (denně kromě pondělí)
Vstupné:
Dospělí: 20 Kč
Děti a senioři: 10 Kč