Kostel sv. Jakuba Většího v Jihlavě – restaurování oltářů sv. Anny, sv. Voršily a Panny Marie

Historie chrámu sv. Jakuba je úzce spjata se založením horního města Jihlavy, k němuž došlo ve čtyřicátých letech 13. století, bezprostředně po objevení stříbrné rudy. Svatostánek byl zasvěcen patronu hornictví – sv. Jakubovi. Měl sloužit jako náhrada za nedaleký kostelík na Janském vršku, kde se scházeli místní z okolních vsí. Po založení města vzrostl v oblasti počet obyvatel, kostelík na Janském vršku tak svou kapacitou nepostačoval. V téže době byly v Jihlavě založeny i kostely Nanebevzetí Panny Marie a Povýšení sv. Kříže.
Původně měl být chrám sv. Jakuba vystavěn v pozdně románském stylu. Kvůli požáru, který staveniště postihl, byly však plány změněny a kostel byl vystavěl ve slohu gotickém. Objekt měl několik fází výstavby. Nejprve bylo dokončeno presbyterium, které dne 31. května 1257 vysvětil sám olomoucký biskup Bruno ze Schaumburku. Biskup ustanovil chrám sv. Jakuba jako farní, což fakticky znamenalo, že jedině na tomto místě se v Jihlavě konaly křty a pohřební mše. Kolem kostela původně existoval i farní hřbitov. Chrám sv. Jakuba byl svěřen do správy řádu premonstrátů kláštera v Želivy. Po vymření jihlavského konventu Želivského kláštera v roce 1567, přešla správa kostela pod premonstrátský klášter na Strahově.
Po vysvěcení kostela olomouckým biskupem se pokračovalo ve výstavbě. Chrám byl řešen jako síňové trojlodí, zaklenuté křížovou klenbou. Stavbě dominují v průčelí dvě věže. Starší severní strážní věž měří 63 m, nižší jižní zvonová věž měří 54 m. Mezi věžemi se nachází ochoz ve výšce 40 m. Obvodové zdi chrámu jsou postaveny z ruly a žulových kvádrů. Hlavní vchod je tvořen hrotitým pozdně gotickým portálem, který postavil mistr Martin Mertl v roce 1416.
Chrám sv. Jakuba v Jihlavě se významně zapsal do pohusitských dějin českých zemí. Po Jihlavském sněmu, kde se rozhodlo o návratu Zikmunda Lucemburského na český trůn a zároveň bylo povoleno přijímání podobojí, se právě v kostele sv. Jakuba sloužila mše za krále Zikmunda. Stalo se tak 5. července 1436. O den později vedl v kostele mši za přijímání sub utraque husitský teolog Jan Rokycana.
Do historie města neblaze vstoupil rok 1523, kdy v Jihlavě vypukl mohutný požár. Oheň poničil i věže chrámu, vlivem čehož byla narušena statika jižní věže. Ta musela být částečně přestavěna. Po rekonstrukci byl ulit nový zvon, nazvaný Zuzana po místní movité lazebnici Zuzaně Spiesserové, která výrobu zvonu sponzorovala. Jedná se o druhý největší zvon na Moravě o výšce 182 cm a průměru 220 cm. Zvon ulil v roce 1563 Brikcí z Cimperka.
Gotický charakter chrámu byl narušen přístavbou barokní osmiboké kaple vystavěné v letech 1702 – 1703 na náklady jihlavského lékaře Jakuba Jindřicha Kielmanna. Kaple Sedmibolestné Panny Marie nese bohatou interiérovou dekoraci z 18. století.
Vybavení interiéru kostela pochází většinou z období baroka. Vyřezávané chórové lavice se datují k roku 1710, varhany zdobené anděly jsou prací Václava Pantočka z Dačic z roku 1740. V chrámu sv. Jakuba se vedle hlavního oltáře nalézá několik oltářů bočních. Předmětem restaurování, které zajišťovala GEMA ART GROUP, a. s. byl oltář v kapli sv. Anny pocházející z konce 17. století. Ústředním motivem je socha sv. Anny, která vyučuje svou dceru Pannu Marii. Oltář je zdoben dalšími drobnějšími plastikami v podobě Čtrnácti svatých pomocníků.v nouzi. GEMA ART GROUP, a.s. se dále podílela na záchraně dvou oltářů v kapli sv. Rocha a sv. Šebestiána. Právě zde se nachází oltář sv. Tekly (známý též pod názvem oltář Panny Marie) s obrazem světice od malíře Aloise Geisslera z roku 1821 a se sochou Panny Marie. Oltář sv. Uršuly (sv. Voršily) spadá do sedmdesátých let 17. století, dva obrazy sv. Uršuly se datují k roku 1750.
Umělecky hodnotným prvkem chrámu je nástěnná malba presbyteria spodobňující sv. Norberta a sv. Jakuba. Malby pochází od Karla Brachtela a Karla Jobsta z roku 1898. Z téhož období pochází i secesně ztvárněný strop kněžiště od Christiana Petersena. Do konce 19. století se dále datuje většina barevných vitráží. Pouze část vitrážových oken zobrazující státní znaky prvorepublikového Československa jsou z roku 1934.
Poslední významnější stavební úprava chrámu proběhla v letech 1904 až 1906 pod vedením architekta Richarda Völkela, týkala se střešní krytiny. Důležitým datem v novodobých dějinách chrámu sv. Jakuba v Jihlavě je rok 2008, kdy byl objekt vyhlášen za Národní kulturní památku.

Zdroj:
MAŠÁT, Jiří. Chrám sv. Jakuba v Jihlavě. Jihlava: Astera G, 2008. 143 s.
Římskokatolická farnost U kostela sv. Jakuba, Jihlava [online] Vystaveno 2003 [cit. 2011-03-24]. Dostupné z: http://www.svjakub.cz/?p=10-historie