Kostel sv. Mikuláše, Čečovice na Domažlicku
| Adresa: | Klášter Benediktinů Kladruby, Pozorka 1, Kladruby |
|---|---|
| Typ prací: | Restaurování kamenných prvků Restaurování nástěnné malby Tesařské práce |
| Zhotovitel: | GEMA ART GROUP a.s. |
| Realizace: | 1996-2001 |
Kostel sv. Mikuláše je typem panské kaple s kamennou tribunou. Tribuna zde měla pro své šlechtické majitele funkci samostatné oratoře, neboť je opatřena zvláštním oltářem se schránkou pro uložení svatých ostatků. Obdélná loď kostela tvoří se stejně vysokým i širokým pětiúhelně zakončeným chórem jediný prostor, který je zaklenutý křížovou klenbou a osvětlený vysokým lomenými gotickými okny. Tímto řešením stavba připomíná francouzské palácové kaple, stavěné podle vzoru pařížské st. Chapelle. Jednotlivé prvky stavby jsou slohově odvozeny z průčelí katedrály ve Štrasburku a z časově i místně bližší věže katedrály v bavorském Řezně. Také kombinace pískovcových článků s neomítnutým cihlovým zdivem je převzata z bavorské oblasti. To vše svědčí o vysoké společenské úrovni stavebníků kaple, kterým dvůr císaře Karla IV. zprostředkoval četné možnosti jedinečných kulturních a uměleckých kontaktů. Stavebníky kostela nebyli nikdo jiní než synové Buška z Velhartic, komorníka a důvěrníka Karla IV.
Neobyčejně bohatá kamenná výzdoba gotických architektonických článků vyniká zdobností a subtilností tvarů. Obzvláště je to patrné na krajkové síti kružeb se stoupajícími arkádami, jež pokrývá trojúhelný štít západního průčelí, na bohatě profilovaném vstupním portálu s kamennou hvězdicí v reliéfním trojúhelném nástavci (vimperku) i na jemných kružbách všech gotických oken a tribunového zábradlí. Množství znamenitě řemeslně zpracovaných detailů uvnitř kostela dokládá náročnost původního vybavení. Křížové žebrové klenby lodi i presbytáře se opírají o zdobené konzoly. Některé z dlaždic jsou dosud ozdobeny ornamentálním či zvířecím motivem, na stěnách a zejména na kamenných článcích jsou dochovány zbytky středověkých i barokních nástěnných maleb. Zcela ojedinělou památkou jsou neporušené části středověkých sklomaleb v kružboví některých oken. Ve zvonici, jež je jediným pozdějším doplňkem stavby, je zavěšen velký pozdně gotický zvon ulitý v době před rokem 1506.
Kostel sv. Mikuláše je znovuobjevenou památkou vysoké umělecké úrovně. Reprezentuje výjimečný umělecký a uměleckořemeslný soubor, dokládající úroveň soudobé tvorby nejen v českých zemích, ale i v širších středoevropských souvislostech. Proto byl v roce 1999 prohlášen za národní kulturní památku a zařazen mezi nejcennější součást našeho kulturního dědictví.
Celková obnova kostela se uskutečnila v období let 1996-2001 za finanční podpory Ministerstva kultury ČR v rámci Programu záchrany architektonického dědictví. Nejdříve došlo ke statickému zajištění stavby jako celku, následně byly provedeny související tesařské práce v krovu. Byla položena nová střešní krytina a došlo na restaurování pásového vlysu korunní římsy, jehož bohatá výzdoba byla ohrožena povětrnostními vlivy.
V roce 1998 proběhla celková oprava režného zdiva. Zároveň přikročilo k restaurování kamenosochařských a architektonických článků západního štítu, které byly ve velmi špatném technickém stavu. Proto bylo nutné několik částí volné kružby lemující obvod štítu sejmout a nahradit je výdusky z umělého kamene. Na sklonku téhož roku bylo zahájeno i restaurování pozůstatků středověkých okenních sklomaleb.
V roce 1999 byl dokončeny opravy dalších částí režného zdiva společně s restaurováním všech zbývajících architektonických částí vnějšího pláště stavby. Byla provedena oprava vnějších omítek věže i výtvarná rekonstrukce zasklení gotických oken a dveří jižního vstupního portálu.
Práce z roku 2000 se týkaly restaurování interiéru. Na stěnách a klenbách se sice místy dochovala původní lineární gotická malba, ale převažovaly pozůstatky nástěnných maleb z počátku 17. století. Během obnovy byl pak objeven i malovaný iluzivní oltář, jenž pochází z doby kolem poloviny 18. století. Po vyhodnocení nálezů bylo rozhodnuto všechny jednotlivé dochované etapy staré malířské výzdoby prezentovat současně, ale přitom tak, aby nebylo narušeno působení interiéru jako celku.
