Letohrádek královny Anny, Pražský hrad
| Adresa: | Mariánské hradby 52/1, 119 08, Praha 1 |
|---|---|
| Typ prací: | Restaurátorské práce |
| Investor: | Správa Pražského hradu |
| Zhotovitel: | GEMA ART GROUP a.s. |
| Realizace: | 2000 – 2003 |
Renesanční letohrádek v dobových pramenech nazývaný lusthaus, nechal Ferdinand I. postavit pro svou manželku Annu Jagellonskou na východním konci královské zahrady. Stavba začala v roce 1538 podle modelu, který předcházejícího roku vytvořil v Janově architekt Paollo della Stella. Belvedér však vznikal pomalu, stavební práce přerušil požár Pražského hradu roku 15741, a pak roku 1552 stavitelova smrt. Horní patro objektu poté až do roku 1663 dostavoval slavný císařský architekt Bonifác Wohlmut, který letohrádek opatřil neobvyklou vzdušnou měděnou střechou zajímavého kýlovitého tvaru. Obdélnou patrovou budovu, skrývající v útrobách slavnostní schodiště a několik sálů, obíhá vysoký a opticky odlehčený arkádový ochoz na útlých sloupcích s jónskými hlavicemi. Druhé patro provzdušňuje hustá řada oken, střídajících se s nikami. Svým otevřením do okolní krajiny se Belvedér hlásí k severoitalské architektuře i tradici portikových vil.
Letohrádek je však mimořádně cenný také kamenickou výzdobou. Rozsáhlý cyklus reliéfů zdobí zábradlí ochozu, arkády, patky sloupů. Přes osmdesát scén s historickými, mytologickými a alegorickými náměty čerpá svůj ikonograficky zajímavý program z Ovídiových Proměn, Liviových Dějin Říma, ale také z dalších historických událostí, např. výjevy s válečnými úspěchy Ferdinandova bratra Karla V. Sám Ferdinand I. je ve výzdobě několikrát přirovnáván k antickému Herkulovi a je tak oslavována jeho síla a statečnost, dále je zachycen v idealizovaných galantních výjevech ze života královského páru. Milostný podtext řady ztvárněných reliéfů odkazuje jak k dobové renesanční módě, tak k intimnímu vztahu Ferdinanda a Anny, v němž stavba letohrádku hrála roli exkluzivního milostného daru. Perla zaalpské renesance, plná grácie a půvabu, měla zajímavé osudy i po smrti obou svých protagonistů. Císař Rudolf II. letohrádek využíval pro své umělecké sbírky a astronomická pozorování, v 19. století zde vznikla obrazárna.
Prvním krokem restaurátorských prací bylo provedení průzkumu stavu sochařské výzdoby a architektonických prvků. Na základě těchto průzkumů jsme provedli záchranné konzervační zásahy. Jednalo se především o základní čištění reliéfů na podstavcích pěti sloupů severní fasády a zhotovení jejich odlitků, dále o očištění zábradlí s lokálním zpevněním narušeného kamene. Souběžně byla prováděna kompletní fotografická dokumentace a částečná dokumentace sochařské výzdoby metodou odlévání. Vzhledem ke křehkosti výzdoby a stavu povrchu kamene byly při odlévání používány pokrokové metody separace. Čtyři odlitky reliéfů byly patinovány a staly se exponáty významné výstavy ve Vídeňském muzeu. V roce 2003 bylo zacíleno na kamenné ornamentální výplně zábradlí horního ochozu, které byly silně poškozeny vlivem počasí.
