Náhrobky přemyslovských knížat Břetislava II. a Bořivoje II.

Rozsáhlý soubor šesti náhrobků přemyslovských knížat patří k jádru sochařské výzdoby gotického chóru katedrály sv. Víta na Pražském hradě. Jejich vznik souvisí se slavnostním přenesením ostatků přemyslovských knížat do katedrály sv. Víta, k němuž v prosinci 1773 přikročil císař Karel VI., aby se tak přihlásil k tradici české státnosti. Náhrobky, jejichž kamenická i sochařská výzdoba začala vznikat ihned po přenesení ostatků, tvoří mohutné kamenné hranolové tumby se znaky českých knížat a králů na bocích. Tumby s vrcholně gotickými postavami knížat Břetislava II. (+ 1100) a Bořivoje (+1124) jsou situovány v everní centrální kapli sv. Jana Křtitele, kterou s původním zasvěcením sv. Antonínovi nechal na svůj náklad postavit pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic.
Umělecká koncepce, uplatněná i u dalších tumbových dvojic, ztvárňuje vladaře v dvojí roli, jednoho jako panovníka míru a druhého jako válečníka. První ztvárnění představuje postavu Břetislava s korunou na hlavě, polštářkem pod hlavou a v dlouhém vladařském šatu se zřasenou draperií. Druhé zachycuje figuru Bořivoje v brnění a s přilbou na hlavě. Menší plastiky lvů, umístěné v nohách obou knížat, znamenají odznaky panovnické síly a statečnosti. Hladká těla tumb zdobí pouze heraldická symbolika, jejíž strohost kontrastuje s detailně plasticky provedenými postavami. Břetislav je znázorněn s českým a moravským erbem, k Bořivojovi se pojí znaky svatováclavské orlice a českého lva.
Svou tematikou dotváří náhrobní cyklus symbolický program celé kamenosochařské výzdoby katedrály: nad tumbami, představujícími historickou minulost českého státu, se klene zóna současnosti s podobiznami císaře Karla VI. A jeho rodiny a nejvýše je umístěna nebeská sféra, reprezentovaná poprsími Krista, Panny Marie a osmi českých patronů.