Průčelí jižní věže katedrály sv. Víta, Praha
| Adresa: | Katedrála sv. Víta, III. nádvoří 48/2, Praha |
|---|---|
| Typ prací: | Restaurátorské práce |
| Zhotovitel: | GEMA ART GROUP a.s. |
| Realizace: | 2000 |
Přízemní masiv věže ve tvaru mohutného hranolu odděluje od dalších dvou pater, charakterizovaných útlejším a vznosnějším architektonickým článkováním, jemné kamenické krajkoví hlavní římsy s balustrádou. Obě horní patra věže, členěná velkými okny v ústupkových lomených ostěních a nedochovanými originálními věžními hodinami, vznikala až po roce 1399. Jejich architektonický styl se od parléřovského výrazně liší a je již dílem Petrových synů Jana a Petrlíka. Členitá kamenická dekorace, která v horních etážích jižní stěny převažuje, doplňuje abstraktní geometrické obrazce na balustrádě řadou detailně propracovaných kamenických prvků: fiál, krabů, kytek, trojlaločných jeptišek a vimperků, které z věze vytvářejí bohatě plastickou stavbu s dynamickým vertikálním prouděním, směřujícím k nebeské sféře. Tyto články rytmicky spojuje kamenná paneláž, navazující na hustě kumulované pruty složitě konstruovaného gotického opěrného systému v nárožích věže.
Stavba věže se značně protáhla zvláště v neklidné husitské době. Celý korpus byl provizorně dokončen až v polovině padesátých let 15. století, kdy dosáhl výšky 55 metrů. Umělecky nejvýznamnější částí jižní věže katedrály sv. Víta je bezesporu její kamenická výzdoba, a to i navzdory regotizující rekonstrukci, na níž se ve druhé polovině 19. století podílel architekt Josef Mocker, a jež poznamenala i některé kamenické detaily jižní stěny.
Důvodem pro provádění restaurátorských prací byl stále se zhoršující stav pláště věže, zejména pak jeho spárování, které bylo již více než z 50 % nefunkční a při dalším odkladu oprav mohlo způsobit vážnější poškození stavby. Stav některých architektonických prvků, a to jak původních, tak prvků použitých při dostavbě chrámu, byl rovněž problematický a vyžadoval urychlený konzervační zásah.
Restaurování bylo rozděleno do několika základních etap, které zahrnovaly prekonsolidaci kamene, čištění, zpevnění kamene a fragmentů historického spárování, dále obnovu spár a závěrečnou hydrofobizaci. Veškeré restaurátorské práce i celý soubor průzkumových prací na tomto průčelí byl finančně zajištěn z prostředků Messerschmittovy nadace. Díky tomu mohlo být k čištění vybraných architektonických prvků věže využito i pulsních laserů, které zajistila Stavební huť z Naumburgu.
Nedílnou součástí provedených prací na jižním průčelí byl i restaurátorský zásah na všech kovových prvcích výzdoby věže. Zde byla provedena komplexní konzervace všech železných dílů a v plné míře obnoveno zlacení. Restaurátorský zásah byl proveden i na zlacené měděné desce zobrazující Rudolfínský znak.
