Staronová synagoga, Praha
| Adresa: | Maiselova 18, Praha |
|---|---|
| Typ prací: | Restaurátorské práce |
| Zhotovitel: | GEMA ART GROUP a.s. |
| Realizace: | 1999, 2002-2003 (úpravy po povodních) |
Kabalistická tradice přičítá založení Staronové synagogy andělům, kteří prý přinesli kamenné kvádry ke stavbě přímo z rozbořeného Šalamounova chrámu v Jeruzalémě. Vymínili si ale, že kameny budou muset být vráceny zpět, až se bude Chrám chrámů znovu stavět. Prozaičtější verze dokládá, že druhá z nejstarších intaktně zachovaných synagog v Evropě vznikla na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let 13.století, a že její výstavbu umožnilo privilegium, které náboženské minoritě pražských Židů udělil král Přemysl Otakar II.
Strohý vnějšek stavby skrývá architektonicky cenný dvoulodní interiér, reprezentující raně gotickou architekturu prvořadé kvality. Až vrcholně gotická přístavba na konci 14.století však stavbu obohatila o vizuální dominantu v podobě vysoké sedlové střechy s cihlovým stupňovitým štítem. Takto vzniklý a dodnes nesnadno přístupný krov posloužil na konci 16.století nejslavnějšímu pražskému rabínovi Maharalovi, v Čechách známějšímu pod jménem Rabi Löw, k experimentům s neživou hmotou. Právě v podkroví Staronové synagogy dodnes čekají na oživení ostatky Maharalova sluhy, legendárního Golema…
Nejcennějšími dochovanými uměleckými artefakty synagogy jsou originální gotické kamenné články klenby a pilířů. Jejich příbuznost s architektonickými detaily cisterciáckých klášterů ve Zlaté Koruně a Vyšším Brodě podporuje domněnku, že synagogu stavěla jihočeská cisterciácká stavební huť. Synagoga totiž vznikla v období po lateránském koncilu, který Židům zakázal vykonávat jakákoli řemesla, včetně zednického a kamenického.
Kamenické detaily se poprvé staly předmětem restaurování již na konci 19.století, kdy na některých z nich uplatnil svou puristicky regotizační estetiku architekt Josef Mocker. Stavby gotických přípor, členících zdí, klenebního žebrového systému s oběma hlavními sloupy, tympanonu – gotického portálku do hlavního sálu, zdi Bímy, či gotického aron-ha-kodeš, schránky na Tóru, umístěného ve východní zdi, směřujícího k Jeruzalému, si v roce 1996 vyžádal nové restaurování. Dalším problémem byla tři opuková žebra v předsálí, částečně vyspravená pískovcovými bloky, která byla extrémně zasažena chloridovými a dusičnanovými solemi.
Další restaurátorské práce v synagoze si vyžádala povodeň v srpnu roku 2002. Objekt synagogy byl zaplaven vodou do výše cca 150 cm. Voda zaplavila elektrické rozvody, kanály vzduchotechniky, prostupy do radnice i systém podlahového vytápění. Zanechala po sobě promáčené zdi a podlahu. Na podlaze zůstala tenká vrstva bahna. Naším úkolem bylo prostory synagogy vyčistit, stanovit způsoby odstranění vlhkosti, odvrátit nebezpečí bujení bakterií a plísní a posléze zahájit monitoring stavu objektu.
Včasným a účinným zásahem jsme umožnili otevřít synagogu turistickému ruchu v krátkém čase a výrazně tak omezili ztráty vyplývající ze zátopy.
