Vytvoření systému řízení rehabilitace Citadely v Erbilu, Irák

Projekt byl připraven a proveden jako součást pomoci záchraně kulturního dědictví Irácké republiky. V současné době probíhá podrobné vědecké hodnocení archeologických výsledků a nálezů. Z vědeckého hlediska je erbilská Citadela naprostým světovým unikátem. Je to jedna z posledních dosud zcela neprozkoumaných archeologických lokalit na světě. Její architektonické součásti, byť jsou v současné době ve velmi špatném stavu, jsou neméně významné a znamenají důležitou součást světového kulturního dědictví. Proto pokládáme za mimořádně cenné a důležité, že čeští vědci a odborníci byli první, kteří byli kurdskými a iráckými úřady osloveni, aby se na její rehabilitaci a na archeologickém výzkumu podíleli.

V průběhu příprav i provádění projektu se objevovaly možnosti dalšího zkoumání a dalších vědeckých metod výzkumů, takže se objem prací v konečném součtu zvětšil. Limitujícím faktorem však byl čas a finanční zdroje. Kromě cenných archeologických nálezů z terénních seminářů, jejichž vědecké zkoumání a hodnocení bude trvat ještě řadu měsíců, lze za veliký úspěch projektu považovat značný ohlas tohoto projektu u kurdské strany a u kurdských orgánů státní správy. Situace v Kurdistánu měla své specifické problémy, neboť v celém období moderní historie Iráku, vždy nebylo v zájmu centrální vlády, zejména pak za vlády Saddáma Husajna, podporovat jakoukoliv kulturní politiku v Kurdistánu. Proto byla v Kurdistánu situace na poli památkové péče v zoufalém stavu. Chyběly jak informace, metodika i technologie potřebné k zahájení systematické péče o cenný památkový fond, tak i samostatná kurdská archeologie, která se začala rodit až po válce v zálivu, kdy Kurdistán získal autonomii a tím i možnost rozhodovat, alespoň v dílčích záležitostech, o svých věcech bez vlivu Bagdádu.
Terénní archeologický seminář „Kurdská kultura” potřebuje naléhavě pomoc pro obnovení celkové struktury památkové péče, a proto je pro ni pomoc zkušených českých odborníků nedocenitelná. Nejedná se jen o rámec odborných konzultací a poradenství v oblasti památkové péče, ale jde zejména o pomoc v oblasti pedagogické (přednášky, semináře), kdy čeští odborníci připravili sérii seminářů a přednášek, které alespoň v základních rysech uvedly kurdské partnery do této složité problematiky. Velký počet kurdských archeologů z památkových institucí, vysokoškolských pedagogů i studentů Salahaddin University, se podílel na terénních seminářích, účastnil se terénní práce českých odborníků a získal tím cennou praxi, zkušenosti s hodnocením denních nálezů i plánováním dalších terénních výzkumů.
Orgány kurdské státní správy věnovaly terénním seminářům velikou pozornost, vycházely jim vstříc a pečlivě sledovaly jejich průběh i výsledky. Čeští odborníci se snažili přesvědčit kurdské činitele nejen o nesmírném významu archeologie při procesu revitalizace a rehabilitace erbilské Citadely, ale zejména pro povědomí obyvatel o kurdském kulturním dědictví.
Při jednáních bylo do značných detailů rozpracováno pokračování tohoto projektu formou stálé archeologické kontroly při stavebních pracích na Citadele, dalším systematickým archeologickým výzkumem Citadely a činností Výzkumného a operačního centra, jež by mělo řídit projekty k záchraně a revitalizaci Citadely.
Logickým vyústěním a pokračováním tohoto projektu byla účast početné skupiny kurdských archeologů na studijní stáži Západočeské univerzity v Plzni (Dějiny a kultura Předního Východu, Archeologie) v listopadu 2006.
Na konci roku 2006 proběhly rovněž kurzy v Institutu restaurování v Litomyšli. Zúčastnili se jich, vedle odborníků z Kurdistánu, i pracovníci Národní knihovny a archivu z Bagdádu a dalších kulturních institucí z Iráku. Všichni absolventi na závěr převzali v Zrcadlové kapli Klementina certifikáty o absolutoriu.