Zámek Kynžvart
Adresa: | Zámek Kynžvart, 354 91 Lázně Kynžvart |
---|---|
Typ prací: | Restaurátorské průzkumy Obnova zámeckých interiérů Obnova fasády Restaurování kamenných prvků Restaurování kovových prvků |
Investor: | Památkový ústav v Plzni/ Konstruktiva Group, KONSIT a. s. |
Zhotovitel: | GEMA ART GROUP a.s. |
Realizace: | 1998 – 2000 |
Původně renesanční zámek byl vystavěn v letech 1585 až 1597 tehdejšími majiteli panství Kynžvart, pány z Cedvic. Původní podoba zámku se, krom původní klenby s kletovanými omítkami, nedochovala. Po bitvě na Bílé hoře (1620), v níž tehdejší majitel zámku Kryštof Jindřich z Cedvic stál na protihabsburské straně, byl Kynžvart zkonfiskován. V roce 1623 byl zámek pronajat katolickému rodu Metternichů. Tento starý německý rod pocházející z Porýní zámek kupuje v roce 1630. V letech 1681 až 1691 probíhá barokní přestavba. Zámek získal podobu šlechtického venkovského sídla.
Mezi nejvýznamnější éry zámku patří bezesporu období, kdy Kynžvart vlastnil Klemens Wenzel Metternich (1773 – 1859), ministr zahraničí a v letech 1821-1848 státní kancléř Rakouské monarchie. Hrabě Metternich se zapsal do dějin jako schopný politik v období napoleonských válek a iniciátor Vídeňského kongresu (1814-1815), na němž se řešilo územní uspořádání Evropy po porážce Napoleona. Zámek Kynžvart nechal v letech 1820 – 1833 přestavět na reprezentativní trojkřídlý objekt ve stylu tehdy žádaného klasicismu. Autorem návrhů byl italský architekt Pietro Nobile, jeden z předních vídeňských stavitelů. Současně s přestavbou zámku probíhalo přetvoření zámeckého parku. Úprav se zhostil zahradní architekt Riedl. Na zámku v Kynžvartu pobýval hrabě Metternich zejména v období, kdy skončil se svou politickou kariérou, tedy v letech 1851 až 1859.
Metternichové vlastnili zámek Kynžvart až do roku 1945, kdy byl objekt na základě Benešových dekretů zkonfiskován. Zámek byl zpřístupněn turistům až do roku 1976. Tehdy byl na téměř dvacet let uzavřen, aby zde proběhla rozsáhlá rekonstrukce. Veřejnosti se zámek částečně otevřel v roce 1994. Po posledních úpravách financovaných z fondů Evropské unie byl zámek kompletně zpřístupněn v roce 2000.
Zdroj:
ŘÍHA, Miloš. Zámek Kynžvart. Libice nad Cidlinou: Vega – L, Památkový ústav Plzeň, 2000. 22s.
Zámek Kynžvart – Historie. Oficiální stránky zámku Kynžvart [online] Aktualizace 4.10. 2012 [cit. 2012-11-11]. Dostupné z: http://www.zamek-kynzvart.eu/obsah/trochu-historie/
Klemens Wenzel von Metternich. Wikipedie-otevřená encyklopedie [online] Aktualizace 31.1.2013 [cit. 2013 – 02-13]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Klemens_Wenzel_von_Metternich
Práce probíhaly celkem ve dvou etapách v letech 1998 až 2000. První část zahrnovala obnovu interiéru. Restaurátorské práce byly zaměřené zejména na průzkum a následnou renovaci původní malířské výmalby, jejíž fragmenty byly nalezeny pod novější vrstvou přemaleb. Odborné práce se týkaly štukování a konzervace původních sloupů v zámecké chodbě, dále dvojice krbů. Krom restaurování byly prováděny některé bourací práce týkající se nevhodně a dodatečně vestavěných příček v některých místnostech zámku. Truhlářské práce se týkaly zejména bočních prostor objektu, kde byly osazeny dřevěné dveře. Zámečnické práce byly zaměřeny na zhotovení kopií, případně na opravy historického kování dveří. Rekonstrukce fasád měla za cíl obnovit empírové řešení fasád z dob přestavby zámku v roce 1839. GEMA ART GROUP a. s. se dále podílela na opravě kašny na nádvoří a úpravě čestného dvora. Veškeré zásahy probíhaly se souhlasem pracovníků z Národního památkového ústavu v Plzni.
Restaurátorský průzkum výmalby interiéru:
Průzkum se týkal zejména maleb v sálech prvního poschodí zámku a chodeb. Fragmenty původních maleb byly překryty řadou druhotných vrstev. Průzkumy měly za úkol shromáždit co nejvíce informací o původním vzhledu malířské výzdoby interiéru. Průzkum tak zahrnoval shromáždění historické dokumentace a písemných pramenů pojednávající o výmalbě interiéru zámku.
Během průzkumů byly položeny, jak sondy pásové, tak i plošné. Pasových sond bylo užito za účelem zjištění návaznosti výmaleb. Plošné sondy poté odhalily jednotlivé motivy. Na základě zjištěných fragmentů se posléze přistoupilo k rekonstrukci původní nástěnné výmalby.
Restaurování výmalby v prvním poschodí zámku:
Práce následovaly po zhodnocení proběhnuvších výzkumů na podzim 1999. Omítky se nacházely ve špatném stavu. Povrch byl znečištěn nánosy prachu, strop Egyptského salonku vykazoval dokonce napadení plísněmi.Nevhodně zvolené sádrové tmely se nacházely ve všech místnostech. K nejkritičtějším částem zámku patřila schodišťová hala, zde byla původní malba zpráškovatělá. Také renesanční (kuřácký) salon byl poškozen rozsáhlými trhlinami na stropě, na dvou místech se zjistilo úplné odloučení omítky od povrchu. Malba v chodbě před kaplí byla mechanicky poškozena zasekáním kabelů elektřiny.
Po očištění prachu suchou cestou pomocí jemných štětců, se přistoupilo k odstranění nepůvodní barvy a sádrových tmelů. Pro efektivní odstranění se užilo skalpelů. V případě zpráškovatělých a silně poškozených částí se k fixaci malby aplikovalo glutolínu, aby se do vrstev vrátilo pojivo.
Výrazné trhliny se nejprve vyčistily, poté zainjektovaly. K tmelení se použilo vápenopísčitých tmelů. Na základě dochovaných fragmentů původní malby bylo možné provést rekonstrukci. Chybějící části nástěnného dekoru byly doplněny podle šablony, kterou restaurátoři vyhotovili na základě dochovaných fragmentů. Motivem nástěnné výmalby v prostorách zámku byl zejména rostlinný dekor, rozety, linkování či ornamenty. Ve schodišťové hale bylo vytvořeno iluzivní mramorování.
Na závěr se provedlo konzervování speciální ochrannou fixáží.
Restaurování krbů:
Jednalo se o obnovu mramorového a sádrového krbu, které se nachází v prvním patře zámku.
Krb z carrarského mramoru vykazoval mechanická poškození způsobená během reinstalace krbu v minulosti. Na mramorovém povrchu se dále nacházel skvrny od rzi i výkvěty solí, deska před topeništěm byla značně popraskaná. Nevhodné bylo i neprofesionální tmelení. Celý povrch byl taktéž silně znečištěn sazemi, které byly odstraněny speciálními emulzemi. Solné výkvěty se eliminovaly speciální pastou, skvrny poté restaurátoři dočistili chelatonem (minopolykarboxylová kyselina). Následovalo doplnění chybějícího spárování za užití kaseinu a drceného alabastru., vytmelené části byly na závěr přebroušeny pemzou. Uražená místa se doplnila polyesterovým tmelem. Povrch krbu byl na závěr ošetřen včelím voskem a přírodní pryskyřicí.
Sádrový krb byl taktéž nejprve očištěn a posléze napuštěn šelakem, aby se zpevnil povrch. Trhliny byly zatmeleny sádrou.
Obnova osmi litinových sloupů v prostorách chodby:
Sloupy pocházející z období 19. století byly pokryty nepůvodní černou barvou. Po bližším průzkumu původní barevnosti, bylo zjištěno, že se původní vrstva nezachovala. Zbytky pozlacení plátkovým bronzem byly nalezeny na abaku (krycí desce sloupu) a echinu (bochníkové hlavici).
Po očištění následovalo vytmelení trhlin za užití polyesterového tmelu. Na povrch sloupů byly naneseny dvě vrstvy fermežové barvy, jedna vrstva šedé barvy a svrchní vrstva šedozelené barvy imitující mramor. Echinus byl pozlacen plátkovým zlatem.
Rekonstrukce fasády zámku:
Práce navázaly na předchozí dílčí úpravy v přízemí jižního křídla a v prostorách knihoven v severním křídle, které probíhaly v letech 1988 až 1990. Projekt obnovy zámku se během 8 let, které uplynuly od předchozích zásahů, přehodnotil. Součástí nových plánů tak bylo zejména vytvořit podmínky pro bezbariérový přístup handicapovaným návštěvníkům. Práce zahrnovaly zateplení objektu a bezpečnostní opatření v podobě nových mříží.
Restaurování fasády zámku Kynžvart mělo za cíl obnovit podobu exteriéru v empírovém stylu první poloviny 19. století. Vzhled exteriéru byl dochován na řadě archivních pramenů, z nichž odborníci čerpali. Některé nepůvodní prvky byly z fasády odstraněny, jednalo se zejména o vnější křídla oken. Zvolený světlý odstín fasády byl konzultován s pracovníky Národního památkového ústavu v Plzni. Krom restaurování fasády se GEMA ART GROUP a.s. podílela na opravách kovových a kamenných prvků i věžních hodin na objektu.
Otevírací doba:
duben, říjen: 9:00 – 12:00, 12:30 – 16:00 (so-ne)
květen-červen: 9:00 – 12:00, 12:30 – 16:00 (út-ne)
červenec – srpen: 9:00 – 12:00, 12:30 – 17:00 (út-ne)
Vstupné:
Hlavní návštěvní okruh: 110Kč, snížené vstupné 70 Kč
Noční prohlídky zámku (pouze v srpnu): 150 Kč, senioři 130 Kč, děti 110 Kč
Více informací na webu zámku Kynžvart – ZDE.