Zámek Mníšek pod Brdy

Práce se týkaly zejména štukové výzdoby interiéru zámku, které byly vlivem stavebních úprav a vysoké vlhkosti značně poškozeny, proto bylo v mnoha případech nutné provést technicky náročné identické kopie. Repliky byly vytvořeny na základě fragmentů dochovaných originálů, a to tradiční řemeslnou technikou. Restaurování štuků bylo provedeno po odstranění bezprostřední příčiny narušení památky – tedy pronikání vlhkosti narušenou střešní krytinou, která byla nově zrekonstruována. Problémy s vlhkostí však sužovalo památku i nadále, zejména docházelo k lokálnímu zatopení suterénu a vzrůstající vlhkosti východního křídla. Z těchto důvodů bylo nutné provést odborné zhodnocení pro stanovení optimálního postupu sanace.

Restaurování zdobných štuků, nástropních obrazců a římsy:
Na narušení štuků a nástropních obrazců interiéru zámku měla největší podíl vlhkost způsobená zatékáním vody vlivem poškození střešní krytiny. Při opravách střechy v minulosti bylo přistoupeno k odstranění některých štuků, jejichž fragmenty byly archivovány. Na základě dochovaných částí tak mohli restaurátoři přistoupit k celkové rekonstrukci zdobných prvků v interiéru zámku. K nejhůře postiženým částem zámku patřila místnost 308, kde nástropní štukové obrazce zcela chyběly a musely být nahrazeny kopiemi. Obrazce v místnosti 308 byly zrekonstruovány na základě kopií vytvořených dle původní výzdoby sousední místnosti.
Štukové repliky byly zhotoveny dle historického postupu a původního složení, tedy z vápna písku, sádry a vody. Povrch dochovaných štuků a profilů bylo nutné nejprve očistit od stávajících sazí a prachu, poté byly vyrobeny sádrové otisky – šablona odpovídajícího profilu obrazce. Před nanesením samotné kopie bylo provedeno zdrsnění a zvlhčení povrchu, poté se prvek přilepil pomocí modelářské sádry. Celý povrch byl na závěr opticky barevně zharmonizován.

Hodnocení vlhkosti a hydrogeologické posouzení:
Zásadním problémem památky bylo rozsáhlé zavlhčení zdí a epizodní záplavy v zámeckém suterénu. K nejhůře zasaženým částem zámku patřilo východní křídlo.
V průběhu roku 2004 tak byla vypracována projektová dokumentace i hydrogeologické posouzení. V rámci průzkumů bylo provedeno zhodnocení geologických a hydrogeologických poměrů lokality z archivních dat, odběry vzorků vody v úrovni základové spáry suterénu i vzorků zdiva a omítek zavlhčených částí, provedení vsakovací zkoušky pro určení průtočnosti horninového prostředí. Odborníci dále provedli revizi kanalizačního systému a sondáž pro ověření konstrukce povrchové úpravy nádvoří.
Na základě průzkumů bylo zjištěno, že na výskytu vody v suterénu a vlhkosti ve zdivu se nejvíce podílí infiltrace vody dešťové i odpadní, a to zejména do prostor navážek a zásypových zemin, které tvoří nádvoří a výplň mezi východní částí křídla. Hlavním důvodem byl únik odpadních vod v prostoru zámeckého nádvoří, netěsnost napojení střešních svodů i závady na trase kanalizace. Na základě provedených zjištění byla odborníky doporučena kompletní rekonstrukce kanalizačního systému, sanace vlhkých prostor a současně revize systému kanalizace v interiéru.

Návrh sanace vlhkých prostor:
Cílem sanace zdiva bylo zejména východní křídlo zámku. Na základě průzkumu vzorků zdiva z deseti sond bylo zjištěno, že se jedná o zdivo smíšené, kde převažují kompaktní břidlice, které se vzhledem k nízké nasákavosti nepodílejí na transportu vody ve zdivu. Problémem byly cihly ve zdivu, které v sobě obsahovaly až 18% vody. Vlhká byla též malta a omítky. Navzdory vlhkosti byla zjištěna nízká salinita. Zdivo tak vykazovalo menší destrukci.
Pro vysušení zdiva bylo doporučeno použít kondenzační vysoušeče vzduchu současně s mikrovlnným ohřevem.