Zámek Nelahozeves

Ojedinělý skvost renesanční zámecké architektury si nechal v polovině 16. století postavit vlivný úředník královského dvora Florián Griespek z Griespeku. Přední zemský šlechtic, který se díky věrným službám císaři Ferdinandu I. dočkal závratné společenské kariéry, si pro místo své rezidenční novostavby vybral panství nedaleko od jeho pražské dvorské kanceláře. Nelahozeves zakoupil v roce 1544 a o devět let později zde začala vznikat velkolepá reprezentativní stavba, v níž umělecky založeny stavebník s oblibou hostil humanistický kroužek básníků a postupně budoval rozsáhlou knihovnu a obrazárnu.

Trojkřídlý nelahozeveský zámek koncipoval nám neznámý stavitel kolem rozlehlého nádvoří, jehož vznešený prostor provzdušňují a rytmicky člení elegantní pilířové arkády a kamenicky bohatě zdobené fasády. Nárožní bastiony, které v podobě rizalitu vystupují z vnějších průčelí zámeckých budov, naopak stavbu mění v mohutnou pevnost. Fortifikační vzhled komplexu podporuje i původní renesanční rustika a pohledově působivé urbanistické usazení zámku na vyvýšeném ostrohu nad řekou Labe. Floriánův syn, Blažej Griespek, inicioval na počátku 17. století plastickou výzdobu manýristického portálu na nádvoří a také bohatého sgrafitového pásma, které pokrývá rozsáhlé exteriérové stěny zámku. Vzácně dochované ornamentální i figurální detaily sgrafit se inspirovaly oblíbenými předlohami norimberského rytce Vorgila Solise.
Právě dokončeného a exkluzivně vyzdobeného zámku si však zakladatelovi potomci příliš neužili. Blažej byl za účast ve stavovském povstání odsouzen ke konfiskaci majetku. Následná třicetiletá válka zámek zcela vyplenila, knihovna i umělecké sbírky byly tehdy rozprášeny. Zámek se později již nikdy nestal trvalým šlechtickým sídlem. Noví majitelé Lobkowiczové jej po staletí užívali jako správní budovu pro úřednictvo. Teprve v 19. století podnikli na chátrajícím zámku významnější rekonstrukce. Tehdy také vznikl zámecký park. V roce 1914 postihl zámek ničivý požár, jemuž podlehla velká část umělecky náročných a historicky autentických renesančních stropů, v prvním patře zámku a zejména v reprezentativním Rytířském sále se štukové klenby naštěstí dochovaly. Po roce 1945 postihl konfiskovaný zámek příznivější osud, než jakého se dočkala řada aristokratických sídel. V zámku byla umístěna expozice starého umění Středočeské galerie v Praze. Původním majitelům se renesanční komplex vrátil v roce 1993. Záhy poté zde roudnická větev rodiny Lobkowiczů veřejnosti zpřístupnila spolu s jednou z nejstarších expozic uměleckých předmětů i proslulou rodovou obrazovou sbírku mistrů renesančního a barokního malířství, která patří k nejproslulejším v Evropě.
GEMA ART GROUP obnovila v areálu zámku kamenné skulptivní architektonické články z jemnozrnného pískovce. Dále bylo provedeno čištění a zpevnění zkorodovaného kamene, poslední fáze prací zahrnovala práce na sgrafitové výzdobě.