Zámek Račice u Vyškova
| Adresa: | Zámek 1, 683 05 Račice |
|---|---|
| Typ prací: | Restaurování sochařské výzdoby renesančních arkád Restaurování kamenné kašny na nádvoří Restaurování kamenného balkonu Restaurování soklu nádvoří |
| Investor: | Základní škola, Odborné učiliště a Dětský domov, Račice, Zámek 1 |
| Zhotovitel: | GEMA ART GROUP a.s. |
| Realizace: | 06- 11/ 1999 |
První doložené písemné zprávy o místě pocházejí z testamentu Kojaty z Hněvína sepsaného v roce 1227. Kojata zde odkázal vsi Račice a Drnovice svým neteřím Eufemii a Svatochni. Podle račické kroniky z 18. století byly zakladatelkami hradu v Račicích právě Kojatovy neteře. Původní hrad byl pravděpodobně vystavěn v průběhu 13. století.
Středověký hrad patřil ke strategickým místům Moravy. Na počátku 14. století jej vlastnil rytíř Friduš z Linavy, který se podílel na povstání proti Janu Lucemburskému. Sám král obléhal se svými vojsky v roce 1312 hrad Račice, který byl v průběhu dobývání značně poničen. Ruiny převzal rod pánů z Lipé, kteří hrad opět obnovili. V následujících letech se majitelé hradu často střídali. K významnému období patří léta 1480 až 1568, tehdy hrad vlastnili páni z Boskovic a jejich račické sídlo se řadilo k nejmocnějším na Moravě.
K renesanční přestavbě hradu na zámek došlo za působení Haugwitzů z Biskupic (1568 – 1622). Zámek se třemi křídly kolem nádvoří lichoběžníkového půdorysu měl celkem čtyři věže. Z této doby pochází renesanční arkády s mimořádně zdařilo plastickou výzdobou. Někteří kunsthistorici se domnívají, že autorem byl Jacob Strada – sochař, který se podílel na plastické výzdobě nedalekého zámku v Bučovicích. V 16. století byla dále vystavěna kamenná kašna uprostřed zámeckého nádvoří.
Po bitvě na Bílé hoře zámek často měnil majitele, byli jím zejména přívrženci císaře. Po dlouhý čas zámek vlastnil italský rod Braidů z Ronsecca (1670 – 1800). K výraznějším změnám ve stavební historii došlo v letech 1830-1872, kdy Račice vlastnil šlechtický rod Mundy. Tehdy byla zbourána jedna ze čtyř věží, zvětšena okna, střechy, upraveny interiéry i fasáda. Zámek tak získal biedermaierský ráz.
Posledními majiteli byl rod Schoellerů. Za jejich působení v období první republiky byla provedena elektrifikace a některé dílčí restaurátorské úpravy. Další stavební úpravy byly provedeny v závěru třicátých let 20. století, tehdy byla část zámku přestavěna na protiletecký kryt. V napjatém předmnichovském období se zámek stal centrem tajných schůzek nejvyšších velitelů československé armády. Právě z Račic měl hlavní generál Ludvík Krejčí vést obrannou akci Československa proti Německu. Vzhledem k přijetí Mnichovské dohody prezidentem Benešem a československou vládou, se však žádná obranná vojenská akce neuskutečnila.
Po roce 1945 byl zámek zkonfiskován státem. Prostory nejprve sloužily k rekreaci pracovníků OP Prostějov, v dubnu 1959 zde byla založena zvláštní škola, odborné učiliště a dětský domov, které v zámku fungují dodnes.
Zdroj:
BRADNA, Jan. Zámek Račice. Popis složité a mimořádné restaurátorské práce. Zprávy památkové péče, 2001, r. 61, č. 3, s. 78-82.
STRYJOVÁ, Dagmar. Městys Račice: historie a současnost. Račice: D. Stryjová, 2009. 357s.
GEMA ART GROUP a.s. se v průběhu června až listopadu 1999 podílela na záchraně renesančních arkád z 16. století. Restaurátorský tým se ujal práce po nevhodných úpravách předchozí firmou, jejíž činnost byla na popud památkářů ukončena. Cílem prací bylo dodat plastické dekoraci na arkádách původní podobu, a to navzdory havarijnímu stavu a místy až fragmentálnímu dochování. V případě plastik se přistoupilo ke galerijnímu pojetí restaurování. Vedoucí restaurátor – akademický sochař Jan Bradna, se ve svém článku k projektu vyjádřil slovy:„Jsem žákem prof. Lidického, který byl žákem Španielovým. Jako sochař jsem ve své volné tvorbě vždy tíhl k reliéfu a tvorbě medailí. Proto píšu o způsobu restaurování těchto medailonů tak obšírně a nadšeně – tato práce byla pro mě pravým požitkem a potěšením. Byl to také jeden z důvodů, proč jsem ji přijal.”
Práce probíhaly v několika etapách. Nejprve se započalo s restaurováním části, která nebyla narušena nevhodným zásahem, následovala práce na rozpracovaném úseku středního křídla, dále řešení nešťastně odsekaných polokuželek a restaurování kašny, soklu a kamenného balkonu navazujícího na arkády.
Restaurování povrchu kamenných arkád:
Nádvoří je obklopeno třemi křídly zámku, čtvrtá strana je tak volná. Předmětem restaurování byly renesanční arkády v přízemí a v prvním patře nádvoří zámku pocházející z roku 1598. Architektura arkád je tvořena sloupy s patkami a hlavicemi, profilovanými archivoltami a cvikly, které jsou vyplněné plastickým dekorem či medailony s portrétní hlavou. Parapet je tvořen dvěma deskami, na nichž byly vytesány polokuželky s akantovým dekorem. Část arkád byla nevhodně restaurována při nedávném zásahu, který musel být přerušen. GEMA ART tak restaurovala arkády severozápadního a jihozápadního křídla.
Kamenné arkády se nacházely v havarijním stavu. Ostře tak kontrastovaly s nově zrekonstruovanými vyzdívkami arkádových oblouků, které byly do arkád vestavěny v 19. století. Po orientačním průzkumu, bylo započato s prací. Arkády byly vystavěny z nekvalitního hlinitého vrstevnatého pískovce s obsahem slídy, jehož povrch byl již zcela degradován. Petrografické určení bylo provedeno během průzkumu v roce 1998. Kámen byl zpráškovatělý, zpuchýřkovaný, na některých místech zcela odpadával. Materiál byl tak měkký, že se v jedné části dokonce uhnízdil roj divokých včel, který kámen prokousal.
Čištění tak nemohlo být provedeno mokrou cestou, tímto postupem by se kámen zcela rozdrobil. Zvolila se tudíž technika jemného vyčištění měkkými štětci a vzduchem. Druhotné vápenné přetěry byly odstraněny, aby se mohlo přistoupit ke konsolidaci kamene organokřemičitou pryskyřicí. Zpevnění kamenné hmoty muselo probíhat, vzhledem k jeho narušení, v několika opakujících se cyklech až bylo dosaženo optimálního výsledku. Konsolidace byla prováděna dvěmi způsoby: smáčením, kdy dochází k dlouhodobému sycení porézního systému kamene konsolidantem, a injektáží v místech trhlin. V nejkritičtějších místech bylo jako konsolidantu užito 3-5% akrylátové pryskyřice. Vzhledem k technickým i časovým nárokům bylo přistoupeno ke spolupráci se specializovanými chemiky.
Rozsáhlejší trhliny a vzniklé dutiny bylo nutné vyplnit nejvhodnějším materiálem. Po zkoušce různých typů plniv a pojiv bylo přistoupeno k užití tzv. microballoons, která se užívají jako plniva při opravách staticky namáhaných prvků. Z pojiv bylo užito nízkomolekulární epoxidové pryskyřice.
Po zpevnění struktury kamene se mohlo přistoupit k umělecky náročnému restaurování jednotlivých plastik.
Restaurování plastické dekorace na arkádách:
Plastická výzdoba arkád patří k významným ukázkám renesančního umění. Jedná se o galerii reliéfních medailonů s hlavami v nadživotní velikosti zobrazené z profilu či v tříčtvrtečním pohledu. Některé tváře byly přemodelovány během oprav v 19. století. Na soklech sloupů se nacházejí reliéfy alegorických postav, součástí dekorativní plastiky je též několik rodových erbů se štítonoši v podobě lvů.
Před plastickou retuší byla provedena jemná úprava skalpely. Na povrch tak mohla být v průběhu plastické retuše nanášena hmota umělého kamene. Vzhledem ke kritickému stavu, kdy odpadávaly velké části hlav, tváří a vlasů, bylo přistoupeno k částečné rekonstrukci fragmentálních částí, a to plasticky i barevně. Tímto způsobem se restaurátoři snažili tvář oživit v jakési podtextové vnitřní retuši, která dávala podobu tváře alespoň tušit. Toto galerijní pojetí restaurování patří k nejnáročnějším částem prací – restaurátor zde musí ze silně degradovaného tvaru vyčíst a pochopit základní stavební, kompoziční a obsahovou myšlenku, aby dílu navrátil estetické a umělecké úrovně. Modelačně byly též doplněny hrany i profilace říms.
Důležitá byla otázka barevnosti, jejíž odstíny měly podpořit plasticitu prvků. Restaurátoři zde vycházeli z barevné škály původního kamene a snažili se tento stav zachovat. V rámci zjištění původní barevnosti bylo odebráno celkem 14 vzorků z reliéfů, erbů i kuželek k mikroskopickému vyhodnocení.
Rekonstrukce plastických polokuželek:
Stěžejním úkolem pro celek bylo restaurování předprsní s reliéfy polokuželek s akantovým dekorem. Právě část polokuželek byla během nedávného restaurátorského zásahu částečně odsekána.
Zpočátku bylo navrženo několik způsobů, jak poničený úsek upravit do přijatelné podoby. Nejprve se uvažovalo o vytmelení okolní rovné plochy a linie osekaných dříků polokuželek a dále ve vnitřních plochách retušovat strukturu seku. To by však působilo v celkovém kontextu značně rušivě. Proto se též uvažovalo o odformování fragmentů, z nichž by se vytvořily kopie. Nakonec se odborníci shodli na třetí variantě – nahradit odsekané polokuželky výdusky z forem vytvořených z retušovaných polokuželek. Vybrány byly celkem tři polokuželky s různými motivy. Restaurátoři tak zhotovili celkem 60 výdusků z umělého pískovce. Tímto byl zachován původní charakter renesančních arkád.
Restaurování kašny na nádvoří zámku:
Kamenná kašna postavená z hrubozrnného pískovce se nachází ve středu zámeckého nádvoří. Fontánová mísa má tvar geometrizované mušle se čtyřmi maskarony, z nichž vytéká voda. Kašna byla již v minulosti několikrát opravována. Dno fontány tak bylo vyplněno betonem, vnitřní plocha bazénu byla opatřena silnou vrstvou cementového pačoku. Kašna byla porostlá vegetací. Kámen vykazoval na mnoha místech značnou degradaci, důvodem byla nižší paropropustnost cementových překryvů, vymrzání kondenzované vody způsobovalo rozsáhlé praskliny, koroze železných kramlí měla za následek destrukci okolního kamene.
Nejprve se přistoupilo k očištění užitím tlakové vody, následovalo ošetření biocidními prostředky. Lokální dočištění se provádělo peroxidem vodíku se čpavkovou vodou. Nevhodné spáry byly odsekány, případně odříznuty diamantovým kotoučem. Kámen byl zpevněn organokřemičitou pryskyřicí. V inkriminovaných místech se zvýšenou povrchovou korozí, kde by mohlo docházet k průsaku vody, byl použit speciální lukoprénový nátěr. Rozsáhlejší destrukce byly vytmeleny minerálním tmelem. Na závěr byla provedena kompletní hydrofobizace.
Restaurování kamenného zábradlí balkonu a soklu podél nádvoří:
Součástí prací bylo též restaurování balkonu, který navazuje na balustrádu prvního patra zámku a kamenného soklu podél nádvoří. Postup prací se, vzhledem ke shodnému složení stavebního materiálu, nelišil. Povrch kamene byl očištěn od vegetace a v případě kamenného soklu od nánosů po stavební činnosti. Následovalo vytmelení destrukcí minerálním tmelem a závěrečná hydrofobizace. V případě balkonu byla provedena barevná vizualizace s okolní architekturou.
