GENUS PLUS Týden, 26.5.2017

Zrenovovaný Kristiánov nadchne dospělé, děti pobaví

Znovuotevřená Liščí bouda na Kristiánově nabízí novou expozici, a dvě povedené naučné stezky. Petr Nový, autor scénáře expozice a stezek, o přípravě řekl: “Ta práce pro nás byla zábavou a snad je to na výsledku vidět.” Ano, je to vidět, běžte se přesvědčit!

Sklářskou osadu Kristiánov v Jizerských horách založil Johann Leopold Riedel roku 1774 (o hrobce dynastie Riedelů v Desné jsme psali ZDE). Již dva roky nato se zde začalo tavit sklo. Huť, ve své době patřící k nejvýznamnějším, produkovala nejen finální výrobky, ale i polotovary pro další výrobu. Kristiánov, pojmenovaný po majiteli panství Kristiánu Filipovi Clam-Gallasovi, se stal soběstačnou jednotkou. Kromě panského domu, huti a obydlí sklářů měl i svoji školu, mlýn, pilu a později i hřbitov. Konec výroby skla na Kristiánově znamenal požár roku 1887, po kterém již výroba nebyla obnovena. Otázkou je, jak dlouho by se zde ještě sklo vyrábělo, protože rentabilita provozu vzdáleného od průmyslových zdrojů klesala. Kristiánov pak definitivně zanikl o půl století později, když vyhořel panský dům, mezitím přeměněný v provizorní dívčí ozdravovnu.
Jedinými objekty, které se dochovaly, je hřbitov a sklářská krčma, původně domek pro skláře, nesoucí po rodině Fuchsů jméno Liščí bouda. Když Liščí bouda přestala sloužit sklářům, stala se vyhlášenou zastávkou turistů. Roku 1958 byla vyhlášena kulturní památkou a od roku 1963 objekt provozuje Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou. Nyní se Liščí bouda po rozsáhlé rekonstrukci opět otevřela veřejnosti a nabízí návštěvníkům nejen nové zážitky, ale navazuje i na tradici občerstvení a určitě se stane vyhledávaným cílem nejen rodinných výletů.

Autorem projektu rekonstrukce byl jablonecký ATELIER 4, s.r.o., konkrétně pánové Pavel Tauš a Jan Červinka. Tato architektonická huť je rovněž podepsána pod projektem náročné rekonstrukce hlavní budovy muzea v Jablonci nad Nisou. Asi nejzásadnějšími novinkami, kterými se památkově chráněná roubenka pyšní, je nová střecha, elektrocentrála, septik a venkovní přístřešek pro turisty, postavený podle původního seníku. Podrobněji jsme o rekonstrukci Liščí boudy psali například ZDE.

Paní ředitelka Valečková se s vervou pustila do děkování všem, kteří se podíleli na zdaru projektu. Nůžky drží její
asistentka Jana Šůrová a vedle ní se usmívá pan Hájek reprezentující zhotovitele díla, firmu Gema Art Group a.s.. Tato firma se, mimo jiné, podílela na revitalizaci Lázní – OGL. Mimochodem, nový grafický vizuál Kristiánova, zde prezentovaný na tričkách, vymyslel David Matura, dvorní grafik muzea. Jako první byla jmenována emeritní ředitelka Jaroslava Slabá, za jejíhož působení (muzeum vedla čtrnáct let, do důchodu odešla roku 2011) byl připraven základ koncepce rekonstrukce objektu. Ke skupince střihačů pásky se přidala Anna Matoušková, náměstkyně ministra kultury. Dorazila se zpožděním, protože jak řekla, “Jizerské hory jsou krásné, ale poněkud složité, navigací nepokryté”. Ministerstvo kultury poskytlo na rekonstrukci účelovou dotaci ve výši dvanáct milionů korun, přičemž bylo vyčerpáno milionů zhruba jedenáct. Na oslavu dorazily i další celebrity, například jablonecký primátor Petr Beitl (ODS) se svým tajemníkem Markem Řeháčkem (v modrém triku). Ke cti obou pánů budiž řečeno, že nevyužili možnost dopravit se až na místo autem, ale přijeli na kole.

Atmosféra byla rodinně pohodová.

Liščí bouda se alespoň částečně vrací ke své původní funkci. Není zde sice krčma, ale malá kavárnička, která turisty určitě potěší. Součástí zázemí jsou i toalety a přebalovací pult pro maminky. Jestli jste již muzeum v minulosti navštívili, určitě zaregistrujete, že zmizela expozice přírody Jizerských hor a Liščí bouda nyní nekompromisně patří historii místa a sklárny. Doprovodné panely mají navigační barvu odpovídající barvě tlačítka,
kterým si rozsvítíte popisovaný objekt. Liščí bouda byla ze všech staveb Kristiánova nejmenší.
Milada Valečková, ředitelka Jabloneckého muzea skla a bižuterie, nám názorně předvádí, že exponáty je dovoleno, ba doporučeno, vnímat všemi smysly. To platí i pro ukázky výrobního sortimentu, které jsou pro jistotu přilepené k podložce. Ve všech případech jde o novodobé napodobeniny. Ukázky poskytla (včetně náhradních dílů pro případ rozbití) Preciosa Group a SUPŠ sklářská v Železném Brodě. Odnést si můžete rokajlové korálky. Pod podmínkou, že si je na místě sami navlečete pomocí přípravku, který dělníci používají již od pradávna.
Okno naproti schodům do patra zdobí legenda o čarodějovi Tamannovi, která pro hledání pokladu nadchne nejen malé návštěvníky.
Ovšem cesta za pokladem není jednoduchá, vyžaduje důvtip a určitě není pro lenochy. Martin Víšek zastupující firmu Texo Plus, která je podepsaná pod realizací expozice a naučného okruhu, nám ukazuje, že nejdříve je třeba složit celý model sklářské osady. Pak vypadne mince, kterou dole vyměníte za pokyny na další cestu. Zařízení je odolné vůči chytrákům, kteří by chtěli získat víc mincí opětovným vkládáním poslední kostky.
Cesta za skleněným pokladem dále vede po kratší ze dvou velmi povedených naučných stezek, které vznikly v rámci renovace Liščí boudy. Velkorysý dar na jejich vybudování věnoval Georg Riedel, potomek sklářské dynastie. První stezka propojuje ruiny budov bývalé osady. Aby si návštěvníci uvědomi velikost sídla, jsou v rozích bývalých stavení umístěny betonové zídky s údajem o počtu kroků, které stěny měřily. Cestou za pokladem si vzdálenosti musíte odměřit, abyste našli další indicie a ve finále pak ukrytou odměnu.
Informační tabule jsou opatřeny QR kódy, díky kterým vám váš mobil ukáže, jak místo, na kterém stojíte, vypadalo v dobách své největší slávy. Tedy máte-li datový tarif pochopitelně.

Muzeum skla a bižuterie došlo v konsensu s památkáři a majiteli pozemků k rozhodnutí ruiny objektů nijak neupravovat. Takže například v lese, v místě budovy sklárny, naleznete zbytky sklářských pánví. Druhá sklářská stezka patří k nejdelším v kraji, vede z Kristiánova až do Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou. Měří
19 km a má 11 zastavení dokumentujících naši bohatou sklářskou tradici. Doložíte-li v muzeu její absolvování, máte šanci získat hodnotnou cenu. Zjistili jsme, že se dokonce uvažuje o variantě, že by z účastníků byl losován šťastlivec, který by za odměnu získal právo na Liščí boudě strávit noc. “Nový” Kristiánov a oba naučné okruhy jsou opravdu dobře odvedenou prací. Petr Nový, autor scénáře nové expozice a jinak ředitel pro odbornou činnost muzea, má prosté vysvětlení: “Mít tu možnost inovovat stálou expozici na Kristiánově, který patří k nejoblíbenějším místům Jizerských hor, byla výzva a čest, takže to jsme si užívali oba.” Tím myslí Romana Kvitu, který na sebe vzal roli výtvarníka scénografa. Spolupráci s ním si velmi pochvaluje: “Dokázali jsme se sjednotit na tom, jak má expozice vypadat, bez toho, že bychom se museli škrtit nebo používat mužské ego. Že tam to souznění prostě bylo, což na začátku nikdy nevíte, zda to bude fungovat.” Roman ho doplňuje: “Vždycky se snažím jít naproti požadavkům zákazníka a tady jsem naproti chodit nemusel, protože mě respektovali a má myšlenka se trefila do jejich představy.”

Zdroj: https://www.archiv.genus.cz/zblizka/vylet/zrenovovany-kristianov-nadchne-dospele-deti-pobavi