Realizace obnovy NKP Hospital Kuks

2015, Královéhradecký kraj, Realizované projekty

Projekt oceněný titulem Stavba roku 2016 a Cenou Ministerstva kultury České republiky.
Dlouho očekávaná obnova unikátní barokní památky v Kuksu na Trutnovsku se plně rozběhla během června 2013. Rozsáhlý barokní komplex byl vystavěn v letech 1692 – 1724 na popud Františka Antonína Šporka. Tehdy se jednalo o rozlehlé lázeňské centrum určené k rekreaci i společenskému vyžití vyšší šlechty. Krom lázeňských budov a zámku se na levém břehu Labe nacházela dostihová dráha i zámecké divadlo. Naproti lázním přes řeku Labe nechal hrabě vystavět špitál pro válečné veterány a kostel Nejsvětější Trojice. Na terase špitálu se nacházejí barokní sochy Dvanácti Ctností a Neřestí od sochaře Matyáše Bernarda Brauna, připomínající návštěvníkům rozpor mezi dobrem a zlem.

Revitalizace Městských lázní na galerii, Liberec

2013, Liberecký kraj, Realizované projekty

Městské lázně patří k nejrozsáhlejším památkovým komplexům města Liberec. Novorenesanční budova byla vystavěna v letech 1901 až 1902 dle návrhů vídeňského architekta Petera Paula Branga. Realizaci vedl stavitel Adolf Bürger. Stavbu financovala Liberecká spořitelna. Lázně byly vystavěny na počest císaře Františka Josefa I., po němž byly i pojmenovány.

Novogotická hrobka F.V. Pštrosse, Olšanské hřbitovy, Praha – Žižkov – Vinohrady

2011, Hlavní město Praha, Realizované projekty

Olšanské hřbitovy jsou největším pohřebištěm v České republice. Není tedy divu, že se mohou pyšnit řadou ukázek funerálního umění od předních sochařů a malířů. Jednou z výsnamných památek ve stylu novogotiky je též kaplová hrobka s ostatky pražského primátora Františka Váslava Pštrosse pocházející z druhé poloviny 19. století. Práce zahrnovaly restaurování vybraných kamenných prvků a částí střechy stavby.

Ministerstvo průmyslu a obchodu, Praha

2003, Hlavní město Praha, Realizované projekty

Vizuální dominantu pražského staroměstského vltavského nábřeží tvoří monumentální budova Ministerstva průmyslu a obchodu, ležící při ústí Štefánikova mostu v bezprostředním sousedství gotického komplexu Anežského kláštera. Rozsáhlá stavební parcela vznikla na místě starších domů, které na počátku 20. století podlehly asanaci značné části Starého Města. Projekt pozdně secesní architektury s výrazným nádechem klasicismu vypracoval v letech 1925 – 26 pro tehdejší Ministerstvo obchodu a Patentní úřad profesor pražské techniky Josef Fanta.

Kostel sv. Mikuláše, Čečovice na Domažlicku

2001, Plzeňský kraj, Realizované projekty

Kostel sv. Mikuláše je typem panské kaple s kamennou tribunou. Tribuna zde měla pro své šlechtické majitele funkci samostatné oratoře, neboť je opatřena zvláštním oltářem se schránkou pro uložení svatých ostatků. Obdélná loď kostela tvoří se stejně vysokým i širokým pětiúhelně zakončeným chórem jediný prostor, který je zaklenutý křížovou klenbou a osvětlený vysokým lomenými gotickými okny. Tímto řešením stavba připomíná francouzské palácové kaple, stavěné podle vzoru pařížské st. Chapelle. Jednotlivé prvky stavby jsou slohově odvozeny z průčelí katedrály ve Štrasburku a z časově i místně bližší věže katedrály v bavorském Řezně.

Socha sv. Václava v kapli sv. Václava v katedrále sv. Víta, Praha

2000, Hlavní město Praha, Realizované projekty

Opuková socha sv. Václava, která vznikla kolem roku 1370, je vysoká něco málo přes dva metry a váží zhruba 400 kg. Jejím autorem je Petr Parléř, dvorní architekt a sochař císaře Karla IV. Socha sv. Václava je významným zástupcem celé kolekce uměleckých děl, jimiž císař vědomě navázal na tradici českého přemyslovského státu a propojil ji s kultem sv. Václava, považovaného za věčného vládce Čech, který pouze milostivě propůjčuje svoji moc právě vládnoucímu knížeti jako dočasnému reprezentantu země.

Průčelí jižní věže katedrály sv. Víta, Praha

2000, Hlavní město Praha, Realizované projekty

Přízemní masiv věže ve tvaru mohutného hranolu odděluje od dalších dvou pater, charakterizovaných útlejším a vznosnějším architektonickým článkováním, jemné kamenické krajkoví hlavní římsy s balustrádou. Obě horní patra věže, členěná velkými okny v ústupkových lomených ostěních a nedochovanými originálními věžními hodinami, vznikala až po roce 1399. Jejich architektonický styl se od parléřovského výrazně liší a je již dílem Petrových synů Jana a Petrlíka.